Výměra ekologicky obdělávaných ploch je asi 400 tisíc hektarů, což představuje desetiprocentní podíl na celkové zemědělské půdě v České republice. Na začátku roku 2010 bylo registrován 2689 ekofarem. Jejich nejčastější rozloha je kolem 10 až 50 ha. Ekologicky se chová asi 230 tisíc zvířat, přičemž významné zastoupení mají přežvýkavci. Nejdůležitější kategorií je jednoznačně chov skotu (87 %) a chov ovcí a koz (9 %).
Na semináři pořádaném Českou zemědělskou univerzitou v minulém roce vyzdvihl Ing. Jiří Urban z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského roli přežvýkavců v biochovech. „Přežvýkavci jsou základem statku a úbytky stavů skotu se dotýkají ekologie krajiny. Kdo bude spotřebovávat biomasu?“ ptá se Jiří Urbana a podotkl, že současným cílem ekologického chovu není pouze údržba krajiny, ale i produkce. Do ekologického režimu vstoupilo nejvíce chovatelů masného skotu a ovcí. Počet ekologicky chovaných dojnic je okolo dvou procent.
„Chovy u nás však pokulhávají za vyspělou Evropou,“ míní Jiří Urban. Významné ekologické chovy dojnic jsou například Bemagro, a. s., Malonty, Agrofyto, s. r. o., Lidečko, ekofarma RNDr. Miroslava Šrůtka v Benešově u Kamenice nad Lipou nebo dodavatelé mlékárny Lacrum Velké Meziříčí.
Zvláštnosti ekologické živočišné produkce jsou všeobecně známé – při přechodu na „eko“ je přechodné období 24 měsíců, nákup zvířat musí být z ekochovů (jsou výjimky), nelze provádět embryotransfer, jsou dána zvláštní pravidla pro odrohování, kastraci a podobně.
Stejně jako v konvenčním chovu je počet zvířat na jednotku plochy omezen, ale podle přednášejícího je zatížení ekologických ploch zvířaty zatím naopak nízké. Největší problémy jsou v biochovech při hledání zdrojů krmiv pro vysokoužitková zvířata – ekologická bílkovinná krmiva (sója) jsou velice drahá a kvalitní kukuřice se ekologicky produkuje velice těžko, přičemž geneticky modifikovaná je zakázána.
Špičkový v chovech dojnic jsou Švýcaři, kteří dosahují vysoké užitkovosti, významná je produkce biomléka v Dánsku a Švédsku. Ekologický chov dojnic vyžaduje velké know-how, erudované poradenství a zájem spotřebitelů.
Legislativní úprava ekologických chovů
Zákon č. 242/2000 Sb.(zákon o ekologickém zemědělství )
Nařízení Rady č. 834/2007 (o ekologické produkci)
Nařízení Komise ES č. 889/2008 (pravidla k nařízení č. 834/2007)
Zákon č. 409/2008 Sb. (na ochranu zvířat proti týrání)
Zákon č. 322/2008 Sb.(úplné znění veterinárního zákona)
Zákon č. 344/2006 Sb. (úplné znění plemenářského zákona)
Vyhláška o minimálních standardech pro HZ č. 208/2004 Sb.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., o organizaci práce v chovu HZ
