Seminář na téma Technologie ustájení skotu ve vztahu k vlivu na životní prostředí a předpisy EU proběhl koncem září v ZD Krásná Hora za velkého zájmu posluchačů. Přednášky postihovaly oblast vlivu technologií na životní prostředí, včetně vysvětlení finančních podpor ze státních zdrojů i z unie v nadcházejícím roce.
Zahájení patřilo řediteli odboru živočišné výroby MZe ČR ing. Stanislavu Kozákovi. Upozornil na fakt, že české zemědělství má stále ještě nadprodukci, vždyť například 20 % hovězího vyvážíme. Čeští zemědělci by se měli zaměřit na kvalitu produktů a welfare a získávat finanční prostředky vyjednané s unií. V další části se zabýval přímými platbami v příštím roce, což je téma, které v současné době zajímá zemědělce nejvíce. Znovu upozornil, že část financí pocházejících z českého rozpočtu by měli žadatelé získat do konce dubna. Naopak peníze z prostředků unie se budou vyplácet až po 16. listopadu. Pokud jde o národní dotace navrhují ministerští, aby zůstaly na genetické zdroje, podporu šlechtění a plemenitby, ozdravování plodin, restrukturalizaci ovocných sadů a chmelnic (do 30. dubna), v masivnější podobě by se mělo podpořit zemědělské pojištění a částečně nadále podporovat likvidace kadáverů. Informaci je však třeba považovat pouze za signál, s čím by mohli zemědělci počítat.
Rekonstrukce a legislativa
Vliv bezstelivového ustájení na životní prostředí ve vztahu k legislativě české a unie - tak lze charakterizovat vystoupení ředitele společnosti Farmtec, a. s. Vladimíra Čítka. Legislativa česká a evropská jsou podle přednášejícího téměř shodné a parametry, na které jsou české stáje stavěny splňují předpisy unie. Společnosti Farmtec se v rámci programu Sapard povedlo připravit a naprojektovat dost farem, které mohou sloužit jako vzorové. Zákazníci mohou počítat i s poskytnutím poradenství v živočišné výrobě, projektováním, firma je schopna zpracovat rovněž rozptylové studie a studie o vlivu na životní prostředí. Realizuje i inženýrskou činnost na stavbě. S financováním stavby pomůže zákazníkům tým Farmtec Leasing, který spolupracuje s Obchodní bankou. Na co však Vladimír Čítek upozornil, je skutečnost, že by se čeští zemědělci měli dívat při výstavbě především na peníze. „Některé české farmy jsou luxusněji vybavené, než ty za oceánem,“ upozornil.
Čemu se pak má chovatel věnovat při rozhodování o rekonstrukci stájí? Lehací box je možné získat v různém provedení od gumových pásů po systém tzv. puzzle.
Shrnovací lopaty pevné mohou být např. lanové. Lano je buď silonové nebo nerezové. Lopata při pohybu rozezná, zda má před sebou překážku. Kejda hrnutá lopatou propadá do příčných kanálů. Lze plánovat i systém odklizu mobilním prostředkem, je však třeba si uvědomit, že působí na zvířata rušivě. Napájení by mělo být co nejjednodušší s bezproblémovým přístupem zvířat a dobrou možností čistit napáječky. Plastové materiály ustupují a nahrazují je nerezové. Nelze zapomenout ani na doplňky: drbadla či lizy.
Dostatek vzduch umožňují boční stěny z plachty či průhledné. Proudění vzduchu zabezpečí hřebenová štěrbina.
Důležitou a nákladnou investicí je dojírna. Často se dnes chovatelé rozhodují pro zaroštované čekárny, které jsou dokonale čistitelné bez nároků na lidskou práci. Uspořádání dojírny musí vyloučit při nástupu stres a rychlý odchod. V neposlední řadě je třeba uvést investici do čipů, které sledují a vyhodnocují pohybovou aktivitu zvířat. Tak identifikují říji i jiné zdravotní problémy.
BAT techniky ve správné praxi
V roce 2002 vstoupily v platnost dva zákony, které vyjmenoval na úvod vystoupení Ing. Antonín Jelínek, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky.
Z hlediska klimatických poměrů ve stájích hospodářských zvířat jsou v současné době stěžejní zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (IPPC). Zákon o integrované prevenci následně definuje tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT). Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství, dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování 0ŽP.
Přednáška se týkala zpracování plánů správné zemědělské praxe ve vztahu k zákonu na ochranu ovzduší. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č. 353/2002 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci. Každý zemědělec, který má střední, velký nebo zvláště velký zdroj znečištění (charakterizováno v nařízení vlády č. 353/2002 Sb.) musí k určitému datu zpracovat uvedený plán nebo doložit, že provedl měření emisí z tohoto zdroje.
Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe dle nařízení vlády č. 353 k zákonu č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší by měl obsahovat následující údaje:
- popis podniku
- způsob ustájení, projektovaná kapacita ustájení,
- způsob odvádění znečisťujících látek do ovzduší,
- dosavadní provozní řád (nemusí být),
- návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,
- dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací,
- kopie protokolů o autorizovaných měřeních,
- referenční technologie snižující pro chovy hospodářských zvířat (jsou doporučené, nikoliv vyžadované),
- vyhodnocení snížení emisí jako výsledek plánu.
VÚZT vypracoval Plán správné zemědělské praxe pro ZD Krásnou Horu. Výsledkem použití přípravku Amargerol classic je snížení emisí amoniaku o 68 %, zjištěné měřením výzkumnými pracovníky.
Optimalizace zoohygienických podmínek
MVDr. Bohuslav Vostoupal spolupracuje se společností Jihospol, a. s. V příspěvku uvedl skupiny aditiv, používaných v chovech k redukci čpavku:
- Přípravky, které vážou produkované katabolity. Jde o chemické látky, jež nejsou bez reziduí.
- Látky, které chemickou vazbou vážou čpavek. Zejména jde o chemické antagonisty plynů, opět po nich zůstávají rezidua i v chlévské mrvě.
- Enzymatické přípravky rozkládají zdroje zátěže, ale v substrátech, do kterých se aplikují, zůstávají.
- Přípravky vnesou vůni a překryjí zápach. Mohou u zvířat vytvářet i návyk.
- Přípravky biologického typu. Většinou jsou lyofilizované s dobrou skladovatelností, ale složitou revitalizací a vzdáleným nástupem účinku. Pokud jde o živé kultury je jejich nevýhodou citlivost proti všem obecně biocidním látkám a obtížná manipulovatelnost.
- Preparáty s využitím éterických olejů. Podnítí a podporují rozmnožování mikroorganismů a cíleně je selektují. Jsou aplikovatelné do hnojného substrátu i do krmiva.
Rekapitulace Sapardu
Generální ředitel Agentury Sapard Ing. Petr Buchal shrnul zkušenosti z projektu Sapard v České republice. Přínosem bylo podle něho i vybudování institucí, zaškolení úředníků a příjemců pomoci atd. Celková částka pro ČR dosahuje po čtyři roky (2000 až 2003) každoročně jednu miliardu korun. Zásadním přípravným dokumentem se stal Program rozvoje zemědělství a venkova. V současné době je zpracováván podobný (operační program pro administraci strukturálních podpor), ten však musí ještě schválit unie. „Čekají nás procesy akreditace a připravenosti nových struktur,“ upozornil petr Buchal.
Výsledky Sapardu shrnul následovně: pět kol, celkem 2965 přijatých žádostí, z toho vybrali 1553 s nejvyšším bodovým hodnocením za celkem 4,285 miliardy Kč. Aktuálně je již z peněz vyplaceno 992,5 mil. Kč. Poslední výplaty mohou proběhnout do roku 2006 a do roku 2009 je možná kontrola investic.
Přednášející vyjmenoval nejčastější chyby, které se vyskytovaly v podávaných žádostech:
- neoznámení změny projektu při realizaci,
- změny údajů o příjemci pomoci,
- časté změny v termínu žádosti o proplacení,
- hrazení faktur v hotovosti,
- nesplnění podmínek pro výběrová řízení.
Spojením SZIF a APA by měla vzniknout Agrární platební agentura. Ta bude mít centrum v Praze a sedm regionálních pracovišť, vždy s padesáti pracovníky.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb.
Kategorie zemědělských zdrojů znečišťování
1. 1. Zařízení pro chov drůbeže
a) zařízení pro intenzivní chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 40 000 kusů - zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 20 000 do 39 999 kusů - velký zdroj,
c) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 1000 do 19 999 kusů - střední zdroj.
1. 2. Zařízení pro chov prasat
a) zařízení pro intenzivní chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 2000 kusů nebo 750 prasnic - zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 1000 do 1999 kusů nebo od 300 do 749 prasnic - velký zdroj,
c) zařízení chovu prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 500 do 999 kusů nebo od 150 do 299 prasnic - střední zdroj.
1. 3. Zařízení pro stájový chov skotu
a) zařízení intenzivního chovu skotu s projektovanou kapacitou ustájení od 1000 ks - zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov skotu s projektovanou roční kapacitou chovu skotu od 500 do 999 kusů - velký zdroj,
c) zařízení s projektovanou roční kapacitou pro chov skotu od 180 do 499 kusů - střední zdroj.
1. 4. Zařízení pro stájový chov jiných zvířat nebo mláďat skotu, prasat nebo drůbeže
Kategorie těchto chovů se určuje podle bodu 1. 3, přičemž za počty kusů skotu se dosadí kusy přepočtených zvířecích (dobytčích) jednotek podle výpočtu. Za dobytčí jednotku (dále jen DJ) se považuje dojnice o hmotnosti 500 kg. Jedna DJ představuje emisní hodnotu 25 kg NH3 za rok.
