Chov skotu má v podmínkách českého zemědělství výsadní postavení nejen vzhledem k objemu finální produkce, ale také díky produkci chlévské mrvy, která podstatně ovlivňuje úrodnost půdy. Chov skotu se v roce 2000 podílel na tržní zemědělské produkci v běžných cenách téměř jednou čtvrtinou objemu (23,4 %). Přestože z uvedeného podílu tržní produkce zaujímá tři čtvrtiny mléko, je třeba chov skotu hodnotit komplexně, poněvadž výroba mléka a výroba jatečného skotu tvoří nedílný celek v rámci uzavřeného obratu stáda.
Tento článek navazuje na příspěvek publikovaný v minulém čísle Farmáře. V něm byla posouzena ekonomika výroby jatečného skotu izolovaně dle jednotlivých kategorií mladého skotu, v závěrečné části byly vyčísleny náklady na výrobu otelené jalovice a vykrmeného býka. Vše bylo dokumentováno na základě zjištěných podkladů šetřeného souboru podniků v roce 2000.
Dnešní problematika se zabývá širším pohledem na ekonomiku, totiž ekonomikou chovu skotu jako celku. Vycházíme ze zásady, že výroba mléka a výroba jatečného skotu tvoří nedílný celek v rámci uzavřeného obratu stáda. Výroba jatečného skotu je nemyslitelná bez současné produkce mléka (abstrahujeme od systému chovu krav bez tržní produkce mléka – o této problematice pohovoříme někdy jindy).
Chov dojnic předpokládá reprodukci stáda formou odchovu jalovic, narození býčci v rámci užitkových chovů tvoří nutný doprovod, který nelze jinak ekonomicky zhodnotit než prodejem jatečných zvířat. V průměru námi analyzovaného souboru se produkce jatečných býků podílela na celkové produkci jatečného skotu 51,7 % (jatečných jalovic, tj. jalovic vyřazených z chovu 6,7 % a jatečných telat 1,1 %), vyřazené dojnice pak plnými 40,4 procenty.
S reprodukcí dojnic jsou spojeny náklady na odchov jalovice, na druhé straně při prosté reprodukci stáda jsou tyto náklady částečně kompenzovány tržbami za vyřazené dojnice. Náklady na otelenou jalovici představovaly u sledovaného souboru částku 24 520 Kč, na druhé straně tržby za vyřazenou dojnici byly 12 426 Kč. Znamená to, že „ztráta“ spojená s reprodukcí dojnice byla 12 094 Kč. Při roční výměně 34,7 % dojnic představovala amortizace dojnice
4 199 Kč, což litr vyrobeného mléka zatěžovalo 0,71 Kč (v přepočtu na litr tržního mléka 0,74 Kč). To vše se promítlo nejen do ekonomiky výroby mléka, ale i do ekonomiky chovu skotu jako celku.
Ekonomika chovu skotu
Pro objektivní posouzení ekonomické úrovně chovu skotu nutno veškeré propočty orientovat na průměrně ustájenou dojnici za rok. Dojnice je základem chovu skotu. Je nejen producentkou mléka ale i jatečného skotu. Ekonomiku uzavřeného obratu stáda charakterizuje tabulka 1.
Úroveň reprodukce chovu je dána natalitou, především pak čistou natalitou, tj. počtem odchovaných telat na dojnici za rok – v našem případě 96,33 telat na 100 dojnic při úhynu telat 8,5 %. Během dalšího odchovu a i v chovu dojnic (v r. 2000 činil úhyn 2 až 3 % průměrného stavu) docházelo k dalším ztrátám, takže v roce 2000 bylo zpeněženo v přepočtu 0,87 zvířat na dojnici za rok, tj. pouze 83 % z počtu narozených telat, resp. 90,3 % z telat odchovaných. Vyplývá z toho, že úrovni reprodukce a hlavně úhynu musí být věnována daleko větší pozornost, než je tomu v současné době.
V tabulce 1 jsou uvedeny rozhodující naturální a finanční podkladové údaje, na jejichž základě lze odvodit ekonomiku chovu skotu. Vstupní údaje jsou v tabulce vyznačeny šrafováním. I tyto vstupní údaje však nejsou prvotní. Např. struktura stáda vyplývá z počtu krmných dnů u jednotlivých kategorií zvířat, stejně tak průměrný denní přírůstek je výsledkem celkového přírůstku a počtu krmných dnů atd. Z hlediska zkoumaného problému lze však uvedené údaje považovat za vstupní.
Celý výpočet je směrován na zjištění zisku na dojnici za rok jako rozdílu tržeb a nákladů v rámci uzavřeného obratu stáda. Rozhodující je zisk na dojnici v rámci celého chovu (v našem případě ztráta 11 140 Kč). Vykázané „zisky“ v jednotlivých kategoriích lze chápat pouze jako pomocné ukazatele. Je logické, že náklady spojené s odchovem zvířat převažují nad tržbami.
Co je zajímavé jsou relace mezi výsledky v oblasti výroby mléka a výroby jatečného skotu. Dojivost 5912 litrů mléka a výroba 445,1 kg jatečného skotu na dojnici za rok jsou určující pro zjištění podílu těchto dvou komponentů na celkovém výsledku. Na celkových tržbách se tyto dvě skupiny produktů podílely tržbami za mléko 72,2 % a tržbami za jatečný skot 27,8 %, z toho jatečné krávy představovaly 8,3 %.
Celkový objem nákladů na dojnici za rok byl v roce 2000 vyšší než tržby. Nutno podotknout, že i hodnocení chovu skotu jako celku je pouze součástí hospodaření celého podniku. Je otázkou, zda likvidace chovu skotu, v našem případě „nerentabilního“ odvětví, by vedla i ke snížení ztráty, resp. ke zvýšení rentability podniku. Nutno totiž zvážit, zda narušení přísunu organických hmot do půdy neovlivní výsledky v rostlinné výrobě. Ne okamžitě, ale z dlouhodobého pohledu.
Cesty vedoucí ke zlepšení ekonomiky chovu skotu
Ekonomiku zcela určitě ovlivňuje úroveň užitkovosti a to jak mléčné, tak masné, za důležitý faktor musíme považovat i úroveň reprodukce a úhynu. Zkušenosti ukazují, že doprovodným jevem je i nákladovost výroby. Zatímco růst užitkovosti je provázen vyššími náklady na krmný den, vlivem toho, že se zvyšují jen kalkulační položky variabilního charakteru, dochází ke snižování nákladů na jednotku produkce (o této problematice rovněž někdy příště).
Za důležitý faktor musíme považovat i úroveň nákupních cen. V roce 2000 nebyla nákupní cena mléka na nejvyšší úrovni (jako v r.1998), na druhé straně nákupní ceny jatečného skotu se udržovaly na úrovni posledních let. Relativně nižší cena mléka při vysokém podílu jeho produkce v rámci chovu skotu jako celku vedly ke zhoršeným výsledkům oproti roku 1998, na druhé straně k lepším výsledkům než v r.1999, kdy nákupní cena mléka byla ještě nižší než v roce 2000. Bude jistě zajímavé promítnout si výsledky roku 2000 (viz tab.1) do situace následujícího roku.
Lze předpokládat, že v r. 2001 nedošlo k podstatnějším změnám nákladů na krmný den a ani změnám v užitkovosti. V tomto roce však nastalo podstatné snížení nákupních cen u jednotlivých skupin jatečného skotu (o 15 až 20 %), na druhé straně se zvýšení nákupní ceny mléka. Promítneme-li tyto změny do závěrečné části tabulky 1 (viz tabulka 2), dospíváme k závěru, že v roce 2001 došlo především vlivem podmínek na trhu mléka při negativním projevu na trhu masa k příznivějšímu ekonomickému výsledku o cca 2000 Kč na dojnici za rok.
V případě, že by v budoucnu došlo ke zlepšení situace na trhu v tom směru, že nákupní ceny jatečného skotu by se opět dostaly na úroveň r. 2000 a nákupní cena mléka by kopírovala situaci koncem r. 2001 a na začátku roku 2002 (viz tabulka 3), vedlo by to opět k částečnému zlepšení ekonomiky, ne však plně dostačující.
Ukazuje se, že úroveň užitkovosti (945 g na kus a den ve výkrmu býků a dojivosti 5900 litrů na dojnici za rok) a stejně tak úroveň nákladů není v současné době na potřebné výši. Tento závěr je důležitý zejména pro chovatele skotu, kteří by se nad ním měli vážně zamyslet.
Příspěvek vychází z výsledků řešení úkolu NAZV QD 0176 PP 06.
Prof. ing. Zdeněk Poděbradský, CSc., Výzkumný ústav živočišné výroby , Praha – Uhříněves
