Chov skotu v Polsku

Početní stavy a struktura plemen

Aktuální početní stav skotu v Polsku v současné době činí 6 554 890 kusů, z toho je 3 417 465 krav. Většinou jsou chována plemena s mléčnou užitkovostí: černostrakaté, červenostrakaté, simentál, polské červené a v malém rozsahu i dojnice plemene jersey nebo jejich kříženci s některým z masných plemen.

Plemeno černostrakaté představuje nejčastěji chované plemeno v celém Polsku s výjimkou oblasti podhorských a jeho zastoupení činí asi 85 % z celkových početních stavů skotu. Toto plemeno vzniklo na podkladě domácích krajových plemen se skotem fríským dovezeným z Nizozemí a SRN. Původní typ zvířat byl kombinovaný maso-mléčný, ale od počátku 70. let bylo chovatelské úsilí zaměřeno na tvorbu mléčného užitkového typu. V tomto období bylo využito dovozu holštýnsko-fríských jalovic z USA a Kanady a využití spermatu holštýnských býků, především pak z USA.
Průměrná užitkovost krav v KU v roce 1999 činila 5027 kg mléka o obsahu tuku 4,12 % a 3,28 % bílkovin. Výsledky KU potvrzují rozdíly v užitkovosti v závislosti na genetickém podílu holštýnského plemene (tabulka 1). Prvotelky s podílem holštýna do 25 % vykazují o asi 100 kg vyšší produkci mléka za laktaci v porovnaní se zvířaty bez podílu holštýnské krve. Stejná situace je v případě podílu krve 26 až 50 % - užitkovost vyšší o 360 kg, s podílem 51 až 75 % užitkovost vyšší o 800 kg. U zvířat s podílem holštýnské krve 75 % a vyšším pak byla vykázána užitkovost vyšší o 1550 kg.

Plemeno červenostrakaté je zastoupeno především ve vojvodstvích na jihozápadě či jihu Polska (Wroclawské, Legnické, Walbrzyské, Opolské, Krakowské, Nowosadecké) a představuje druhé nejrozšířenější plemeno v Polsku s podílem asi 6 % z celkových početních stavů. Do konce 19. století se v oblastech, kde nyní dominuje toto plemeno chovala původní krajová plemena – červené slezské a klodské. Po druhé světové válce bylo vytvořeno několik „kmenových” stád těchto plemen, které později sehrály důležitou roly při vzniku a zušlechťovaní červenostrakatého skotu.
Šlechtitelská práce v rámci plemene je soustředěna do regionů působnosti OSHZ v Krakově – oblasti Wroclawi a Opole. Průměrná užitkovost dojnic činila 4571 kg mléka o obsahu 4,03 % tuku a 3,33 % bílkovin.

Polské červené přestavuje asi 1,5 % z populace skotu v Polsku a počty se odhadují na 50 000 kusů. Aktivní populaci však přestavuje pouze 1000 krav, které jsou chovány v malých stádech u soukromě hospodařících rolníků. Plemeno je typickým přestavitelem skotu v regionu podkarpatském (vojvodství Novosadské).
Do druhé poloviny 19. století nebyla prováděna žádná systematická šlechtitelské činnost v rámci chovu tohoto plemene. Prvním krokem bylo využití plemen červeného dunského, jersey a belgického červeného plemene. V posledních letech je využíváno i plemeno angler. Obecně však šlechtitelskou práci u tohoto plemen označit spíše za pokus o záchranu původního domácího plemene. Z toho důvodu bylo před několika lety vytvořeno několik stád „genových rezerv” a stanice PAN v Popielnie.
Celkem je v KU zapojeno 1040 krav tohoto plemene, které jsou chovány především v soukromém sektoru. Ve 3 stádech s počtem nad 50 kusů dojnic byla vykázána velmi nízká užitkovost. Nejvyšší užitkovosti dosáhlo stádo se třemi kusy (6182 kg mléka, 4,48 % tuku a 3,43 %bílkovin). Ve skupině stád s 20 až 30 kusy byla nejvyšší užitkovost dosažena ve stádě stanice PAN Popielno (3088 kg mléka, 4,07 % tuku a 3,40 % bílkovin).

Plemeno simentálské jev Polsku chováno od 19. století. V období mezi oběma světovými válkami byly větší početní stavy tohoto plemene chovány v oblastí východní části Malopolska. Po roce 1945 zůstala nevelká populace tohoto plemen v regionu Sanoka. V roce 1954 byl vypracován program zušlechťování a rozvoje siementálského plemene pro regiony Sanok, Lesko, Brzozów a Ustrzyki Dolne. Při zušlechťování plemene bylo použito dovozu býků a spermatu ze Švýcarska, Rumunska, Rakouska a SRN. Nejvyšší užitkovosti dosahují zvířata ve stádech do 20 kusů - 5525 kg mléka, 4,13 % tuku a 3,56 % bílkovin.

Jersey je chován především ve dvou stádech – OHZ Iwno a SK Michalow, respektive v regionu vojvodství Olštýnského. V současné době je plemeno zastoupeno asi 600 kusy krav. Nejvyšší užitkovosti dosáhlo stádo 75 dojnic na farmě SK Michałów - 5193 kg mléka o obsahu tuku 6,12 % a 3,98 % bílkovin.
Do roku 1982 fungoval systém povinné rajonizace plemen skotu. Po tomto datu nastoupilo období systematického převodného křížení původního polského plemene polské červené plemenem černostrakatým. Tyto aktivity proběhly především ve vojvodstvích Białostockém, Lubelském, Kieleckém i Łomżyńskem. Obecně lze nyní konstatovat, že v těchto vojvodstvích je nyní chováno především plemeno černostrakaté.

Kontrola mléčné užitkovosti a její výsledky
Kontrola užitkovosti byla v roce 1999 prováděna ve 24 134 zemědělských podnicích a zahrnovala 379 146 dojnic, což představuje asi 10 % z celkových početních stavů krav v Polsku. Při provádění KU bylo do roku 1995 používáno výhradně metody A4 (tabulka 2), od roku 1996 je používána rovněž metoda A8 a často také metoda AT4. Výběr metody je záležitostí chovatele a proto je v poslední době velmi často používána právě metoda AT4 především pro její nižší finanční nákladnost. Výsledky užitkovosti dojnic v KU v roce 1999 jsou uvedeny v tabulce 3.

Chov skotu v Polsku prožívá v posledních letech, stejně jako celé polské zemědělství, hlubokou krizi. Počátky tohoto období jsou datovány do konce 80. let a výrazně souvisí se změnou plánovaného systému hospodaření k systému tržnímu. Závažný je i fakt, že drtivá část zemědělských podniků – 80 % hospodaří na velmi malých výměrách (průměrně na 6 ha) a chová v průměru 2 dojnice. Více než 10 krav je chováno pouze ve 3 % podniků. V prosinci 1998 bylo chováno 6 544 900 kusů skotu, tj. o 8,2 % méně než ve stejném období roku 1997. Největší pokles početních stavů byl zaznamenán především v kategorii mladého skotu, kde v průběhu zmíněných 12 měsíců ubylo 24 %.
Snížení početních stavů skotu úzce souvisí také se značným snížením produkce jatečného skotu. V roce 1990 byla tato na úrovni asi 1,4 miliónů t., na konci roku 1994 činila již pouze polovinu – 700 000 t. a v roce 1998 spadla dokonce až na 420 000 t. Průměrná spotřeba hovězího masa na osobu a rok dosáhla v roce 1999 pouze 8 kg.
V listopadu 1998 činila průměrná cena jatečného skotu 2,53 zł za 1 kg, tj. pouze o 2,9 % více než v předcházejícím roce, zatímco v roce 1999 dosáhla průměrné hodnoty 3,0 zł/kg.
Nejvyšších cen je dosahováno v případě prodeje jatečných zvířat na vývoz. Poptávka po hovězím mase je více méně stabilní a je navíc podpořena poměrně silnou nabídkou.

Šlechtění a selekce mléčného skotu

Cílem šlechtitelského programu zpracovaného Centrální stanicí pro šlechtění zvířat ve Varšavě (Centralną Stacja Hodowli Zwierząt w Warszawie) realizovaného prostřednictvím regionálních pracovišť je:

 zvýšení mléčné užitkovosti
 udržení stávajícího podílu tuku v mléce
 zvýšení obsahu bílkovin v mléce
 zvětšení tělesného rámce dojnic
 změna tvarových vlastností vemene

Testace mladých býků se týká těch zvířat, kterábyla zapsána do PK, a klade si za úkol získat co nejdříve údaje o jejich plemenné hodnotě na základě užitkovosti jejich dcer. Sperma testovaných býků je používáno především při inseminace jalovic a prvotelek, pouze v případě nedostatku těchto zvířat jsou používány i starší krávy.
Principy testování:
 inseminační dávky testovaných býků jsou použity na minimálně 400 až 550 plemenic;
 inseminace jsou prováděny v průběhu přesně definovaného období, které pro každého býka nesmí být delší než 120 dnů;
 20 až 50 % inseminačních dávek je nutné použít mimo region ve kterém působí organizace vlastnící býka;
 použití inseminačních. dávek testovaných býků má být náhodné, výjimku tvoří pouze situace, kdy by v důsledku plemenitby mohlo dojít k vysokému stupni příbuzenské plemenitby;
 býka je nutné používat v co největším počtu stád zároveň, v jednom stádě je vhodné použít minimálně 3 býky – testanty.
Plemenné hodnoty jsou odhadovány na základě BLUP - Animal modelu Institutem zootechniky v Balicach (Instytut Zootechniki w Balicach), kde je také na základě odhadnutých plemenných hodnot sestaven selekční index při dosažení minimální opakovatelnosti 75 %. To je minimální hranice pro opakované použití býka v plemenitbě. Pro býky s opakovatelností vyšší než 85 % je vytvářen tzv. seznam preferovaných býků, za jehož sestavení je zodpovědný CSHZ a potvrzuje jej MRiGŽ.

Chov masných plemen
Nízký podíl produkce a spotřeby hovězího masa souvisí především s podmínkami ekonomickými než s potížemi při vlastní produkci hovězího masa. Polsko je typické velkým množstvím trvalých travních porostů, které v současné době bohužel nejsou využívány ani v odvětví mléčného ani masného skotu. Rozloha těchto pozemků se odhaduje na 4 000 000 ha luk a pastvin. Mimo to existuje velké množství pozemků, které nejsou využívány vůbec – leží ladem.
V průběhu posledních několika let je v Polsku patrný nárůst zájmu o chov masných plemen skotu. Tato situace není dána velkou ekonomickou výhodností produkce hovězího masa, nýbrž krizovou situací v oblasti produkce mléka.
Důležitou součástí efektivního chovu krav bez tržní produkce mléka je také způsob finálního zpeněžování jatečných těl, který by měl odpovídat standardům běžným ve státech EU a zajistit tak rozumnou úroveň příjmů jak producenta, tak zpracovatele.
Koncepce chovu masných plemen skotu je založena na fungování stád čistokrevných zvířat ale zároveň i stád užitkových. Užitková (produkční) stáda jsou vytvářena na základě křížení původních plemen s býky plemen masných. Toto křížení s masnými plemeny žádným způsobem neovlivňuje výsledky genetického pokroku v mléčných stádech, protože v naprosté většině případů probíhá mimo tzv. aktivní populaci dojeného skotu. Velký důraz je kladen na tvorbu stád s více plemeny, kdy jednak dochází k výrazné úspoře finančních prostředků spojených s nákupem jaloviček či krav pro zakládaná stáda skotu bez tržní produkce mléka a zároveň v maximální míře využívá i působení efektu heterózy.
Početní stavy masného skotu v roce 1999 se odhadují na 15 000 krav a jalovic zapsaných do PK (tabulka 4).

Ve šlechtitelských stádech je prováděna aktivní šlechtitelská práce spočívající v selekci samičího i samčího materiálu, výběru býků zařazovaných do plemenitby, výběr matek býků, zápisy do PK a parametrizace stád.
Základním cílem šlechtitelské práce je zlepšování populace především v oblasti spojené s masnou užitkovostí a jatečnou hodnotou. Cílem selekce je také udržení a zlepšení mateřských vlastností, především pak mléčnosti a ukazatelů průběhu porodu.
Nejkvalitnější z vybraných býků jsou zpravidla umístěni na Stanici šlechtění a inseminace hospodářských zvířat. Maximální využití spermatu těchto býků je zárukou rychlé nápravy a zlepšení kvality produkovaného hovězího masa a zároveň zvyšuje šance chovatelů na proniknutí a dlouhodobé uplatnění na zahraničních trzích.
Maciej Adamski, Andrzej Zachwieja, AR Wrocław, Josef Kučera, MZLU, Brno