„Bioklimatologie je věda, která zkoumá vzájemné vztahy mezi živými organismy a atmosférickým (půdně-vzdušným prostředím). Jejími dílčími disciplínami jsou bioklimatologie člověka, živočichů, rostlin ale také bioklimatologie urbanistická. K těmto vztahům přistupuje buď biologicky, tj. studuje fyziologické či patologické rekce organismů, které jeví kauzálně podložené statistické korelace k atmosférickým dějům; anebo fyzikálně, tj. studuje změny prostředí vlivem organismů,“ tak zní definice, kterou nám poskytl doc. Pavel Novák z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Tato věda se stala náplní semináře, který se konal v prosinci na univerzitě a jehož pořadatelem byla Česká bioklimatologická společnost při ČAV. Přítomní odborníci přednesli téměř dvacítku referátů a skoro stejný počet příspěvků byl náplní posterových sdělení.
Podle profesora Rožnovského je významným poznatkem klimatologických a meteorologických studií posledních let teorie o zesilování skleníkového efektu. Statistické analýzy časových řad klimatických prvků dokládají teoretické výstupy z klimatických modelů, že teploty v posledních sto letech narůstají a mají statisticky významný vzestupný trend. To však platí pro průměrné teploty. Na druhé straně se prokazuje, že narůstá četnost extrémních stavů a roste proměnlivost v chodu teplot.
Tepelný stres u dojnic
Van Eerdenburg z výzkumného ústavu v Utrechtu informoval o výsledcích šetření na 13 nizozemských farmách. Pokud stoupne teplota prostředí nad kritickou mez, je třeba chladit, jinak dochází k poklesu příjmu krmiv. Důsledkem je snížení mléčné užitkovosti. Kritická teplota závisí na výši dojivosti krav a může se pohybovat v rozmezí od 15 do 24 oC. Kráva, která produkuje denně 30 kg mléka, začne vylučovat pot při teplotě kolem 12 oC. Ačkoliv holandští farmáři nepovažují tepelný stres za hlavní problém, může podle zjištění odborníků dojít k poklesu dojivosti až o třetinu. Autoři doporučují během slunných letních dnů maximálně větrat a ve stáji instalovat chladicí zařízení. Během těchto dnů je lépe zajistit dostatek stínu nebo dojnice ponechat v dobře izolované stáji.
Myslet na extrémy
Podle Ing. Jaroslava Šottníka technologická stavba a řešení systému chovu jsou spolu se stavebním řešením objektů základem procesu optimalizace mikroklimatických poměrů v podmínkách kontinentálního klimatu. Pro jednotlivé druhy zvířat se parametry značně liší. Konstrukční řešení a tepelná izolace bývají i několikanásobně poddimenzované. Pokud jde o oblast tvorby plynů, přistupuje se často k neověřeným návrhům, což způsobuje v praxi i nezdravé prostředí. Nadměrný obsah škodlivin by mělo řešit dostatečné odvětrávání.
Redukce amoniaku
Amoniak při dlouhodobém působení ve vysokých koncentrací negativně ovlivňuje chovaná zvířata. Pro eliminaci jeho produkce lze použít více způsobů. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze provedli pokusy s přípravky bentonit a oxihumolit aplikované na hlubokou podestýlku a ověřili vliv ionizace vzduch na snížení koncentrace čpavku ve výkrmových halách brojlerů. Bentonit snížil produkci amoniaku o 19,32 až 42,39 %, vlivem oxihumolitu poklesla o 0,21 až 35,50 % a ionizací vzduchu o 14,05 až 45,2 %. Snížení koncentrace prachu vlivem ionizace vzduchu bylo v letním období 21,2% a v zimním 42,6%.
Neutrální zóna pro prasata
Pokud se podmínky prostředí dostanou nad nebo pod termoneutrální zónu, dochází ke snížení růstové schopnosti prasat a s tím souvisí i vyšší konverze krmiva. Jak uvedl doc. Pavel Novák, zvyšováním tělesné hmotnosti vzrůstá tepelně izolační vlastnosti povrchu těla prasat a hodnoty kritické teploty klesají. Pro novorozené sele je kritická dolní teplota asi 34 oC, postupně klesá od 21 oC ve 20 kg hmotnosti až na 20 oC v 60 kg. Pro selata odstavovaná ve stáří dvou týdnů navrhli Close a Stanier kritickou teplotu 28 oC s poklesem přibližně o dva stupně každý týden. Je třeba rovněž stanovit vztah příjmu metabolizovatelné energie a dolní kritické teploty. U prasat je však k dispozici málo informací. Rovněž rychlost proudění vzduchu zapříčiňuje zvýšení tepelných ztrát organismu. Zvýšení rychlosti prudění ve stáji o 0,05 m/s podle zahraničních údajů zvyšuje kritickou horní teplotu o 1 oC. Kritické teploty ovlivňují i různé typy podlah a jejich vlhkost.
