To je motto majitelů ekologické kozí farmy ležící u Zásady nedaleko Kadaně. Manželé Sládečkovi zde ve starém pohraničním statku chovají 50 koz, převážně plemene bílá ušlechtilá. Jejich životní postoj ke zvířatům byl znát. Nechtějí z nich „vydojit“ maximum. Zvířata neberou jako prostředek obživy, ale jako možnost života v souladu s přírodou, a preferují trvale udržitelné zemědělství.
Statek se nachází v nádherném koutě kopcovité krajiny u Kadaně. Vystavělo jej německé obyvatelstvo již v 19. století. Tenkrát to bylo hospodářské stavení s kompletní živočišnou výrobou, byly tu krávy, koně, ovce i prasata. V době totality zde fungovala ovčí farma při školním zemědělském podniku. Po pádu ceny vlny však zemědělský podnik prostory opustil a statek byl vyrabován nájezdy sběračů kovů. Zbyly polorozpadlé holé zdi. V tomto stavu zde začali hospodařit Sládečkovi, když se v roce 1997 definitivně rozhodli pro chov koz. Z Moravy nakoupili prvních 17 zvířat a začali budovat kozí farmu. Renovace statku je bohužel bez dostatečných finančních prostředků náročná. „Rekonstrukce jde pomalu, zvlášť když na zemědělství se vydělat nedá,“ říká pan Sládeček.
Kozí likér
Z mléka chovatel vyrábí sýry všech druhů a jednu krajovou specialitu – likér z kozího mléka. Ten je vyráběn míšením ekologického kozího mléka a značkové 40% whisky. Vtip a zároveň výrobní tajemství je ve speciálním postupu míšení obou složek. Za standardních okolností se totiž kozí mléko při míšení sráží.
Kozí mléko je zdraví velmi prospěšnou potravinou. Kvůli pachu jej však někteří spotřebitelé nekonzumují. V likéru je však velmi chutné a rozhodně jej v alkoholickém nápoji nikdo neodmítá.
Práce ve stádě
Kromě dohledu při pasení je náplní práce chovatele výroba sena na zimu, dojení, odčervování či stříhání paznehtů. Porody ve stádě probíhají v únoru. Kozy se v tomto období rozdojují a produkce mléka se se spotřebou kůzlat zvyšuje. Pokud sežene chovatel odbyt na kůzlata v době velikonoc, jsou odstavena a zbytek mléčné produkce využívají Sládečkovi k výrobě sýrů a likéru. Letos nechali kůzlata ve stádě, neboť po likéru je z důvodu nízké kupní síly Kadaňska nízká poptávka. Část těchto zvířat projde přes nákupní trhy v srpnu jako plemenná zvířata, část rozšíří základní stádo v Zásadě a nevyhovující zvířata budou odporažena. Od podzimu užitkovost koz klesá až ustane úplně.
Dojivost je velmi proměnlivá, závisí to na mnoha faktorech: pohodě zvířat, počtu kůzlat ve stádě, počasí, krmivu, jak daleká byla procházka apod. Maximální laktace dosahují kozy mezi třetím až pátým rokem života, po sedmém roce již užitkovost klesá, takže není efektivní. Tak stará zvířata ale Sládečkovi ještě nemají.
Většina koz ve stádě má své jméno. Dominantní koza, ta která vede stádo, je zpravidla ta nejinteligentnější a nikoli ta nejstarší. Kozy totiž chovatel často bere do lesa a inteligentní vůdkyně si pamatuje kde dozrávají hrušky, kde žaludy, kam se chodí na jahodník atd. Ostatním kozám se prostě vyplatí ji poslouchat a podřídit se. Proto má kadaňské stádo velmi specifickou výživu. Kozy v ekologických chovech mají povoleno 5 % krmiva z konvenčního zemědělství. Aby byla zvířata nalákána, dostane každé v dojírně hrst ovsa. Jinak se krmná dávka skládá z pastevního porostu a dalších i zcela nepastevních porostů. Kozy mají volnost pohybu po celý den, mohou si vybrat, kde se budou na 27 hektarovém pozemku pást a v kterou denní dobu. Často s nimi chovatel dělá dlouhé vycházky do okolí.
Výhled do budoucna
„Chtěl bych se dožít doby, kdy bude statek finančně soběstačný, kdy kozí mléko vydělá tolik peněz, abych mohl udržovat statek v slušném stavu a abychom tu mohli s rodinou žít. Víc nechci,“ říká chovatel. „Chci vydělat alespoň tolik, abych mohl jednou za pět let koupit malý traktor, a opravit střechu. Zatím to bohužel vlivem celkové situace ve státu a postojům k zemědělství možné není.“
text a foto František Meixner
