Už posedmé pořádal Český svaz chovatelů masných plemen ve spolupráci s chovateli Plzeňského a Karlovarského regionu v Kundraticích u chovatele Jana Zatloukala Václavskou výstavu. Přehlídka byla zaměřená na vystavení rodin masných plemen z chovů západočeských chovatelů.
„Chtěli jsme tím ukázat cíl a postup šlechtění v rámci rodin a výsledky chovatelské práce za celých devět let. Myslím, že předvedené výsledky svědčí o cílevědomé chovatelské práci,“ uvedl Ing. Josef Dufka. „Smyslem rodiny je naučit se pracovat s jednotlivci, tzn. otcem i matkou, a tak vytvářet jedince takové, jaké chceme mít.“
Ukázky práce šlechtitelů
Jako ukázku šlechtitelské práce přivezlo devět chovatelů okolo sedmdesáti zvířat. Přihlížející tak mohli vidět rodiny plemene charolais, limousine, blonde d´aquitaine, masného simentála nebo red aberdeen anguse. Jako příklad uveďme zvířata plemene charolais chovatele Sokolovská uhelná, a.s. Zakladatelkou předvedené rodiny byla devítiletá kráva. Jak komentoval profesor Louda šlo o „dobrou matku, zdravou, jejíž potomstvo se osvědčilo.“ Dále byly předvedeny její dvě dcery, první po plemeníkovi Agronome. Ten, podle ředitele ČSCHMS Karla Šeby, zvýšil plemennou hodnotu pro vlastní růstovou schopnost. Následovala další její dcera a dcera – jalovička po vynikajícím býkovi Harrisonovi. Ukázku celé rodiny uzavřeli tři potomci s letošním datem narození. „Je to ukázka šlechtitelské práce. My šlechtíme podle otců, ale musíme se dostat k tomu, abychom vybírali jednotlivé rodičovské páry a pak s nimi pracovali,“ uzavřel Josef Dufka.
Rodina je základ, zrychlí dosažení výsledku
O smyslu chovu rodin jsme hovořili s profesorem Františkem Loudou z Katedry chovu skotu České zemědělské univerzity v Praze. „Rodina je základ šlechtění ve stádě v samičí populaci. Rodinu zakládá některá z plemenic a měla by to být ta nejlepší ze stáda, která vyniká užitkovostí, svými užitkovými vlastnostmi a také exteriérem. Zakladatelka by však měla ještě tyto vlastnosti přenášet na potomstvo. Rodina funguje tak dlouho, dokud vlastnosti, které jsou od ní požadovány, vyhovují. V chovu skotu masných plemen půjde například o osvalení, rámec, dlouhověkost a hlavně druhotné vlastnosti – mateřské schopnosti, snadnost telení, dostatečnou mléčnost, dlouhovýkonnost, konstituční pevnost., plodnost.“
Pro chov masného skotu vyzdvihl profesor Louda skutečnost, že zakladatelka rodiny by měla být v užitkovosti nadprůměrná a dlouhovýkonná. „U masných plemen je od ní požadováno 10 až 12 telat. Když si vyberu větší počet dcer od takové matky, pak zlepšuji chov svou prací - výběrem ve stádě. Druhá cesta je přes výběr býka. Přes rodinu se tak cesta k dosažení výsledku zrychluje,“ uzavírá profesor.
