AGRO Liboměřice a.s. je zemědělský podnik, který není třeba dlouze představovat. Pravidelně si odváží ocenění z chovatelských výstav, je uznaný jako šlechtitelský chov českého strakatého plemene, stál u založení chovatelského družstva IMPULS. Hospodaří v CHKO Železné hory v nadmořské výšce 400 až 650 metrů. Hlavní příjmy získávají prodejem mléka a hovězího masa.
Akciová společnost vznikla v roce 1999. V současné době obhospodařují kolem 1800 ha orné půdy a 550 trvalých travních porostů. V rostlinné výrobě se zaměřili na produkci obilovin, z velké části i pro vlastní potřebu, řepky, kukuřice, jetelotrávy a na 80 ha pěstují námel. „Letos máme zatím sklizenou řepku,“ říká hlavní zootechnik Zbyněk Buřval. Výnos je však „slabý“ – 29 q/ha. Na jaře zaorávali ozimý ječmen, výnosy ostatních obilovin jsou také podstatně menší, oproti loňskému roku se sklízí o 20 % méně. „Podstatnou část obilí si necháme, sami si mícháme směsi,“ ještě dodává zootechnik. K uskladnění slouží kůlny s dosoušením. Kukuřici sklízejí především na LKS a siláž.
Zaměřeno na skot
Zbyněk Buřval pracuje v Liboměřickém zemědělském podniku už 17 let a pokračuje v tradici započaté předchůdci – rozvíjet kvalitní plemenný chov skotu. V současné době z 2200 kusů skotu je 800 krav českého strakatého plemene. V provozu jsou čtyři stáje a dvě třetiny dojnic jsou již ve volném. Na stole leží stavební povolení na novou volnou stáj pro 300 dojnic. Ekonomika v zemědělském podnikání však začít stavět nedovoluje, ačkoliv, jak sám říká by bylo třeba, kdyby stáj stála ještě před českým vstupem do unie. Za investici kolem 28 miliónů Kč by měla vyrůst novostavba s kejdovým hospodářstvím, lehacími boxy s matracemi, vybavená shrnovacími lopatami.
Celý podnik je zhruba od poloviny devadesátých let uznaným šlechtitelským chovem plemene, tento statut získal jako jeden z prvních. Podle plemenářské uzávěrky dosáhli od počátku roku 2003 průměrnou užitkovost 6700 kg mléka s 3,52 % bílkovin a 4,15 % tuku.
O strategii firmy rozhodují finance. „Podle mě by se mělo mléko dělat tak, aby z každého litru bylo co nejvíce peněz. Základem musí být kvalitní objemné krmivo – senáž, siláž.“
Cena mléka však nárůstu vstupních cen neodpovídá. Liboměřičtí za prvních šest měsíců roku 2002 tržili za litr v průměru za 8,42 Kč. Letos jde o propad na 8,04 Kč. Přitom aktuální cena (konec července) dosahuje 7,70 Kč. Dodávají do hlinecké mlékárny. „Zemědělci přes ceny potravin dlouho táhli a táhnou sociální smír,“ postěžoval si chovatel.
Poněkud lepší komoditou je v současné době prodej vykrmených býků. Část býčku z podniku prodají na vývoz jako zástav ve hmotnosti kolem 250 kg, přitom je podle zootechnika právě hmotnost rozhodující pro výši ceny. V průměru realizují kilogram živé hmotnosti za cenu kolem 48 až 50 Kč. Zbylá zvířata vykrmují do hmotnosti kolem 650 až 700 kg a prodávají na jatka do Hlavečníku. Zatřídění se pohybuje podle SEUROP v průměru mezi U a R ve třídě dvě až tři. Požadují zvířata o hmotnosti 650 kg do 24 měsíců věku. Což není pro Liboměřické problém, protože dosahují přírůstku 1,20 kg denně. Z ceny za kilogram však nyní odečítají jednu korunu, kterou zatěžuje likvidace specifického rizikového odpadu.
Plemenářská strategie
„Do roku 2001 jsme používali býky z domácí produkce, v tomto roce jsme stáli u zrodu chovatelského družstva IMPULS a nyní vybíráme jako otce plemeníky fleckvieh. Většinu dobrých českých býků jsme už ve stádě totiž pustili,“ vysvětluje chovatelskou strategii Zbyněk Buřval. Jako členové Impulsu testují ve stádě v rozsahu 30 % mladé plemeníky, na prvotelkách a jalovicích. Mají v současné době 13 matek býků, ze kterých pět vyplachují. Plemenné býčky dlouhá léta prodávali do odchovny v Osíku. Místo narození v Liboměřicích měl např. i REZ 300 hojně používaný v letech 1996 až 1997. V současné době dodávají do odchovny v Bohdalci, při výběru však platí tvrdší požadavky, ale zootechnik to považuje za lepší. Připařovací plán si sestavuje sám po poradě s ředitelem Impulsu. „Jsem přesvědčen, že spousta podniků se málo zajímá, čím zapouští a kolik to stojí, každý by si měl uvědomit, že je majitel a kolik platí,“ poukazuje chovatel. Proto také liboměřický podnik stál u zrodu chovatelského družstva Impuls. „Abychom mohli ovlivnit cenu a kvalitu.“ Vznik Impulsu také podle jeho přesvědčení vedl k tomu, že se na trhu zastavil růst cen za inseminační dávky.
Míchají si sami
Veškeré krmné obilí zůstane v podniku. Nakoupí sóju, řepku, sladový květ a minerálně vitamínové doplňky. Obilí našrotují a s ostatními surovinami zamíchají do doplňkové směsi. Živinové složení senáže a siláže je známé z rozborů. Díky hospodaření ve chráněné krajinné oblasti jsou silážní žlaby vystavěné na jednom místě a výsledné krmivo TMR je odtud distribuována do jednotlivých stájí.
Míchají pět typů dávek: pro telata do 300 kg, býky od 300 kg a dvě produkční na 32 litrů a 25 litrů a pro suchostojné.
Příklad produkční dávky pro užitkovost 32 litrů mléka:
7 kg směsi (27 – 28 % NL)
1 kg GPS
6 kg LKS
15,5 kg kukuříčné siláže
14 kg senáže a 10 dkg melasy.
Krávy stojící na sucho dostanou směs a LKS.
Aktuální dojivost v podniku dosahuje nyní 18 litrů. Přitom nejlepších výsledků – 19,8 litru dosahuje stáj v Liboměřicích s volným ustájením.
Chceme jasnou zemědělskou politiku
„Kdyby zemědělské podniky hospodařily tak, jako hospodaří stát, už by tu nebyl ani jediný,“ říká Zbyněk Buřval, Dotační pravidla se stále mění, přitom chov skotu je během na dlouhou trať. „Dotační koncepce neexistuje, dělat dobytek pět let nic neznamená, tady nevíte co bude za rok. Dotace nemají hlavu ani patu,“ a „státu nevěřím,“ ještě hořce dodává.
Jakou má budoucnost liboměřický podnik? O všem rozhoduje ekonomika. „Nejde už dále zvýšit produktivitu práce.“ A potvrzuje: V současné době je v živočišné 28 lidí a dříve jich živila 110,. „Náklady na mléko ovlivňuje kvalita objemného krmiva. Cena by měla být tak vysoká, aby umožnila i rozvoj podniku.“ Za reálnou považuje zootechnik výši kolem 8,50 Kč za litr.
