Největší kolekci prasat přivezli do Přerova na výstavu ze Zemědělského podniku Otice, a. s. Hlavní zootechnik tamního chovu prasat Ing. Jan Musila, s nímž jsme o podniku hovořili, nám přiblížil paletu podnikání společnosti.
Otičtí hospodaří na téměř 3000 ha zemědělské půdy. V rostlinné výrobě kromě klasických plodin jako je pšenice, ječmen nebo řepka pěstují také kmín, mák i semena trav. Kukuřici využívají v systému LKS. Značná část tržeb podniku pochází ze živočišné výroby, chovají 800 krav a 550 prasnic. Všechny prasnice jsou zařazené v kontrole užitkovosti. V Oticích mají nukleový chov plemene bílé ušlechtilé, šlechtitelský chov otcovských plemen – duroc a hampshire, rezervní šlechtitelský chov bílého otcovského a landrase. „Vykrmujeme odpad ze šlechtění,“ vysvětluje zootechnik, „prodáváme kolem 300 plemenných kanců ročně do produkční sféry, tj. na inseminační stanici Grygov a do severomoravských podniků. Prodáváme dále kolem 2000 prasniček F1.“
Pokud jde o ceny za plemenná zvířata tvrdí Musila: „Šlechtění vyžaduje usilovnou práci, špatné doby jsme ustáli a nyní jsou ceny ekonomicky zajímavé, proto smažeme dluhy z minulých let.“ Další krizi však nevylučuje a proto míní, že je třeba udělat si rezervu.
Problémy se nevyhýbají ani výkrmcům prasat. Musila je vidí, podobně jako mnozí další chovatelé, v chybějící nezávislé klasifikaci na jatkách. „Máme jatkám platit za klasifikaci, proto žádáme, aby byla nezávislá.“ Na jatkách hodnotí zaměstnanci, kteří „mají problém se trefit do kotlety. Když to píchne podle sebe, je rozdíl tři až pět procent.“ Na jatkách se podle něho hodnotitelé střídají, chovatelé k nim nemají důvěru. „Ani nevím zda mají školení,“ dodal.
Z Otic dodávají na jatka vybraná prasata ve váze od 100 do 120 kg a dosahují zmasilosti 55 až 58,5 %. Hodnocení SEUROP pro ně není bičem, do plemenářské práce investují už deset let. „Je to bič na ty, kteří zaspali. My už jsme na dlouhodobém požadavku řezníků a uzenářů – 56 až 58 % podílu svaloviny.“
Dobrá zmasilost je však výsledek nejen genotypu, ale i zdraví a výživy. „Největší úsporou u prasat je krmit kvalitní krmivo, aby šla zvířata co nejrychleji na jatka,“upozornil zootechnik.
Přesto má výhrady k cenové masce. „To, co se přidává, by se mělo také ubírat,“ (jde o nerovnoměrné snižování ceny za těžká prasata). Podobně nerovnoměrné je podle jeho názoru hodnocení zmasilosti: „Dnes se neplatí za kvalitu jatečných polovin, tj. za zmasilost, když mám 62 až 63 %, jdostanu stejně jako za 58 % libové svaloviny.“
V chovu prasat v Oticích plošně nemedikují, ani nekrmí antibiotika. Snahou je udržet výborný zdravotní stav, ten bude velkou devizou, domnívá se zootechnik. „Končí konjunktura, dosud se nešetřilo – mnozí medikovali“. V Oticích jsou opatrní a dobrý zdravotní stav se snaží uchovat, proto nenakupují plemenná zvířata, ale pouze inseminační dávky.
Na výstavě v Přerově zvítězili ve velké konkurenci. Ta byla silná už proto, že předváděná zvířata pocházela z letního odchovu. „Nepodceňujeme konkurenci,“ tvrdí Musila. S plemeníkem z Otic - křížencem duroc x pietrain - se budou moci setkat návštěvníci říjnové výstavy Praga Agro v Letňanech.
