Převážně zrekonstruované provozy akciové společnosti Mydlářka jsou předurčeny k tomu, aby se v nich vyrábělo kvalitní vepřové maso. Zatím se však současný výkrm prasat topí v každoměsíční hluboké ztrátě několika milionů korun, přestože využívají moderních metod a dosahují dobrých výsledků v produktivitě práce. Věří, že podmínky na trhu se zlepší a zdravý podnik bude opět prosperovat.
Akciová společnost Mydlářka se sídlem v Benešově vznikla v roce 1993 transformací z bývalého Agropodniku, Benešov, a nyní je jejím hlavním akcionářem Rabbit, a. s., Trhový Štěpánov. Součástí společnosti Mydlářka je dceřiná společnost První zemědělská, Ratměřice, spol. s. r. o., která hospodaří na 1900 ha zemědělské půdy, a Agro Poříčí, s. r. o, na výměře 1600 ha. Podnik se kromě chovu prasat věnuje chovu nosnic, výkrmu kuřecích brojlerů a provádí agrochemické služby.
S roční produkcí téměř devět tisíc tun jatečných prasat se firma řadí k největším producentům v České republice. Do rekonstrukcí stájí a nových technologií investoval za uplynulých sedm let 190 milionů korun. Mydlářka provozuje čtyři střediska poroden prasnic s kapacitou přes 4000 kusů (Mezno, Nová ves, Božkovice, Převýšov), na které navazuje osm středisek výkrmu. V Převýšově je šlechtitelský a rozmnožovací chov pro potřeby farmy Převýšov a inseminační stanice, kde se produkují inseminační dávky pro potřeby všech středisek Mydlářky. Produkce se realizuje na jatkách v Českém Brodě.
Návratnost investice
Od roku 2000 v podniku proinvestovali na rekonstrukce staveb, kejdového hospodářství a do nových technologií v chovu prasat 190 milionů korun. Kompletní rekonstrukcí prošlo zejména středisko v Mezně, kde se změnila stájová technologie na porodnách a předvýkrmu.
Provozy výkrmu mají dohromady kapacitu 27 000 kusů a jsou vybaveny technologiemi, jež splňují všechny zásady welfare v rámci legislativy Evropské unie. Jak se mohou tyto investice vracet, když průměrná farmářská cena JUT za studena se pohybuje kolem 37 korun za kilogram?
Hra s čísly
Jak říká ředitel společnosti Mydlářka Jindřich Macháček, neměli bychom si zkreslenými čísly namlouvat, že se nám daří dobře. „Je třeba porovnávat jasné ukazatele. Řada podniků uvádí a porovnává se s jinými v počtu odchovaných selat na prasnici a rok. Jenže tento ukazatel může být do značné míry zkreslený. Pokud do výpočtu zahrneme krmné dny prasničky, jsme na jiných číslech. Sice méně příznivých, ale objektivnějších. Dnes není třeba si neustále namlouvat, jak zvyšujeme výkonnost a plníme plán na 110 procent. Podle mého názoru je nejdůležitějším ukazatelem rentability počet jatečných prasat, které se realizují na ustájenou prasnici za rok,“ vysvětluje ředitel.
Za kolik Mydlářka vyrábí kilogram jatečného prasete ředitel neprozradil, sdělil pouze, že každý měsíc se ztráta pohybuje v milionech. Jak dlouho tuto situaci mohou čeští výkrmci vydržet, když vstupy neustále rostou? Například ceny krmných směsí vzrostly proti červenci 2007 o padesát procent, o cenách energií ani nemluvě. Lze usuzovat, že ještě řada podniků skončí s výrobou.
„Nejdůležitější pro zdárný chov prasat je zdravý plemenný materiál. U prasat jsou nemoci především virového původu, a proto je třeba dodržovat ta nejpřísnější hygienická pravidla. Se zdravím problémy jsou,“ přiznává ředitel. „Náklady na veterinární péči zatěžují každý kilogram vepřového masa 7,6 procenta.“
I s odpisy se musí počítat
Zajímavě se jeví také ukazatele odpisů – u rekonstruovaných provozů tvoří odpisy 15 % z celkového objemu nákladů na kilogram vepřového masa, bez rekonstrukce jsou to jen tři procenta. Podíl spotřeby lidské práce vyjádřené ve mzdových nákladech je u provozů s novou technologií jen o málo příznivější než u starých farem z důvodů velké pracnosti a náročnosti na výrobu selat. Náklady na pracovní sílu jsou u nových provozů 9,6 procenta z celkového objemu a u starších je to 11 procent. To by pak znamenalo, že se nevyplatí investovat do obnovy provozů. „To je ale v zájmu zachování kontinuity výroby nemyslitelné. Využíváme všech možných podpor pro investice z důvodů konkurenceschopnosti. Jsme rádi, že jsme provozy obnovili a čekáme pouze na zlepšení podmínek na trhu,“ uvažuje J. Macháček.
Výše uvedená čísla dokazují že Mydlářka v uplynulých letech investovala do technologií, staveb nemalé prostředky. Využívá nejmodernějších metod a postupů v chovu prasat, a přesto však při současných výkupních cenách realizuje měsíční ztráty v milionech korun. „Věřím tomu, že zvítězí zdravý rozum a chov prasat v České republice zůstane zachován,“ reagoval ředitel na výroky našich státních činitelů, kteří podle něj z důvodů zaujatosti nebo neznalosti klamou českou veřejnost výroky, že chovatelé prasat nevyužívají moderních metod v chovu prasat.
