Mezi typy a odrůdami čiroků existuje tak velká variabilita, jako snad u žádné jiné kulturní plodiny. Mnoho našich agronomů tato plodina fascinuje značným nárůstem hmoty, zatímco zootechnici se často děsí kvality materiálu, který by měli krmit. Mohou, ale nemusí mít pravdu. Relevantním kritériem kvality odrůd čiroků by stejně jako u kukuřic měl být výnos energie z hektaru, její koncentrace a forma.
Vzhledem ke změnám klimatu se jedná o plodinu, u níž celosvětově i v Evropě nejvíce rostou plochy zásevů. Je zajímavé, že čiroky mají při své rozmanitosti oproti jiným obilovinám poměrně úzký genom, což je vlastnost velmi ceněná šlechtiteli. Díky této, ale především mnoha dalším vlastnostem se čirok v současnosti stal jednou z nejvíce šlechtěných plodin. Čiroky patří podobně jako kukuřice, proso, béry, laskavce aj. do skupiny rostlin s C4 cyklem, které mají velkou rychlost fotosyntézy. K fixaci CO2 efektivněji využívají světelnou energii, mají sníženou fotorespiraci a dosahují vysoké hodnoty fotosyntetické produkce, tedy i tvorby biomasy. Díky těmto schopnostem mají i značnou odolnost k suchu a vysokým teplotám.
V případě extrémního sucha, kdy ostatní druhy umírají, čiroky stále rostou, a nakonec přejdou do klidového stadia s tím, že při zlepšení podmínek rychle obrůstají a dokážou dát dobrý výnos hmoty. Efektivně hospodaří s vodou, na vytvoření 1 kg sušiny potřebují kolem 290 litrů vody (kukuřice přes 350 litrů, obiloviny přes 500, řepka a luskoviny přes 600 a jeteloviny přes 700 litrů).
Výborně prokoření půdu a díky dobrému rozkladu posklizňových zbytků s příznivým složením jsou kvalitní předplodinou. Nevýhodou, o jejíž eliminaci se hodně snaží šlechtitelé, je nesnášenlivost k nízkým teplotám. Proto se sejí později než jiné druhy, a velmi často se řadí jako následná plodina za časně sklizené pícniny, nebo některé další plodiny. Díky nižším nárokům na půdu a vodu se čiroky často sejí na plochy, kde je pěstování kukuřice a jiných plodin rizikové. I v tomto případě je výhodou ekonomický aspekt jejich pěstování – nízká cena osiva a nižší nároky na hnojení a prostředky k ochraně rostlin.*
Ing. Marek Podrábský,
Kontakt: podrabsky@seedservice.cz
Celý článek najdete v NCh 5/2019, příloha
