Čísla mluví za vše 

Nedávno jsem připravoval v TV Zemědělec diskusi o emisích skleníkových plynů v zemědělství a zejména z živočišné výroby, kterou jistě stojí za to si poslechnout. Zaujala mne čísla. Oficiální zdroje – Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a projekt Our World in Data – které vědecká komunita považuje za důvěryhodné, udávají následující: 

Celý svět v roce 2023 vypustil do atmosféry 54 miliard tun CO2eq. Podíl zemědělství celosvětově na tomto „znečištění“ je 11,5 % – ostatních skoro 90 % tvoří energetika, průmysl, doprava a další. Česká republika se podílí celkem na světové produkci skleníkových plynů 0,17 % včetně zemědělství, energetiky, průmyslu atd., tedy ke možným klimatickým změnám přispívá necelými dvěma promile.

Z těchto necelých dvou promile tvoří zemědělství v ČR 6 % a živočišná výroba z toho polovinu, tedy 3 %. To jsou všechno oficiální data, se kterými pracuje odborníci a vycházejí z nich, když píšou teze k vědeckým článkům. 

Nedalo mi to a udělal jsem výpočet, jaký podíl tedy na světových emisích má zemědělství a živočišná výroba v ČR, neboť to bylo téma naší debaty. Výsledek, který jsem si po výpočtu AI ještě ověřil na kalkulačce je (viz také graf):

• 0,17 % – podíl České republiky na celkových světových emisích skleníkových plynů (GHG)
• 0,0102 % – podíl zemědělství v ČR na celkových světových emisích GHG
• 0,0051 % – podíl živočišné výroby v ČR na celkových světových emisích GHG

Takže my jsme se bavili o tom, jak naši chovatelé mohou snížit podíl 0,0051 % na ještě nižší podíl …

Pro lepší představu, kdyby byly celkové světové emise 1 tuna, podíl živočišné výroby v ČR by byl 51 gramů.  Musel jsem se sám sebe ptát, zda má smysl se o tom vůbec bavit. Je až neuvěřitelné, kolik vědecký prací (zejména v Evropě) vzniká na téma redukce skleníkových plynů u přežvýkavců, a přitom je to ve finále tak marginální. Navíc v ČR mezi lety 1990 a 2021 došlo k poklesu emisí skleníkových plynů v zemědělství o 53 %, což je ale dáno výrazným snížením stavů hospodářských zvířat.

Živočišná výroba podle EEA celosvětově generuje 6 až 8 % celkových emisí, zatímco v EU jsou to pouhá 3 %, ale i tak. Pomůže výrazně klimatu, když snížíme ona 3 % ještě (když přípravky budou fungovat) o 30 %, tedy pro Evropu asi na 2 procenta celkových planetárních emisí? To si nejsem jistý v kontextu těžby ropy, zemního plynu, výbuchů sopek, tání permafrostu, dopravy, válek atd. To nemluvím o práci prof. Franka Mitloehnera, který argumentuje tím, že pokud se velikost stáda nemění, metan ze skotu nepřispívá k dalšímu oteplování, protože je součástí uzavřeného přírodního cyklu, kde se uhlík pouze recykluje mezi atmosférou, rostlinami a zvířaty (psali jsme loni).

Zemědělství je přece vysoce sofistikovaná činnost a vyrábí POTRAVINY. Proč zemědělce zatěžujeme takovým bezvýznamnými dalšími regulacemi s minimálním efektem? …to už bych se asi moc rozčílil. Podotýkám, že nejsem příznivce žádných protievropských a dezolátních stran, ani trumpista, ale ptám se: Kdo si tohle tam vymýšlí? Chce se Evropa sama zničit?

Změna klimatu tu beze sporu je, ale jestli emise živočišné výroby na planetě snížíme o 1 %, snad mi příznivci Green Dealu dají za pravdu, že to asi nepomůže.*

Lukáš Prýmas