Tuny krmiva navíc, potřeba výstavby dalších farem a výkrmových hal, vysoká spotřeba vody a energií a drahé kuřecí maso. To je ve stručnosti výčet toho, jak by mohla vypadat situace v sektoru výroby drůbežího masa od roku 2026.
Bližší pohled na negativní dopady, které mohou vyplynout z evropského závazku týkajícího se kuřat – European Chicken Commitment (ECC) nabídl Ing. Lubor Skalka, šlechtitel společnosti Cobb Germany.
Kampaň evropských organizací na ochranu zvířat (v ČR působí např. OBRAZ – Obránci zvířat, z. s.) již známá pod zkratkou ECC přesvědčuje a zavazuje své signatáře, aby do roku 2026 zavedli radikální změny v postupech produkce brojlerů. Konkrétně se ECC zaměřuje na zlepšení výsledků v oblasti welfare brojlerů s využitím pomaleji rostoucích plemen, nařizování většího prostoru, používání prostředků pro obohacení prostředí a vyšší intenzity světla.
Tato kampaň již přilákala pozornost a odhodlání evropských divizí několika velkých značek restaurací a obchodních řetězců, většina dalších signatářů využívá pouze malé množství kuřecího masa ve svých systémech zásobování potravinami. ECC obsahuje šest bodů, viz infobox.
Lubor Skalka se zamýšlí nad dopady, které by tyto požadavky přinesly drůbežářskému průmyslu.
Jaké jsou praktické důsledky pro naše životní prostředí, když chovatelé brojlerů budou používat pomalu rostoucí kuřata spolu s nižší hustotou osazení? Kolik tun krmiva navíc bude muset být vyrobeno a spotřebováno kuřaty, která mohou potřebovat dalších 14 až 21 dní na farmě, aby dosáhli stejné cílové tělesné hmotnosti? Kolik dalších nákladních vozidel bude muset přepravovat krmivo, aby zabezpečily potřeby těchto pomaleji rostoucích hejn? Kolik více vody a energie bude zapotřebí pro každou farmu kuřat, aby byly zajištěny potřeby kuřat vykrmovaných po mnohem delší dobu? Kolik dalších farem a hal bude muset být postaveno a provozováno, aby se zajistilo, že každý týden bude možné vyprodukovat stejný objem kuřecího masa jako v současnosti, protože na každou farmu může být umístěno méně kuřat kvůli nižší hustotě osazení? Jak velké mohou být zvýšené škody na životním prostředí pro zemědělce, pro region a pro zemi? A jak velké škody by byly způsobeny ve světě, kdyby například pouhá čtvrtina kuřat byla produkována podle požadavků ECC?
Jak závazek zlepší životní podmínky kuřat chovaných na maso? Zajistí norma ECC výrazně lepší životní podmínky kuřat ve světě? Jaké konkrétní měřitelné hodnoty dobrých životních podmínek zvířat tyto požadavky změní pro kuřata v zemědělských podnicích a ve zpracovatelských podnicích? Kromě toho, že ECC postrádá vědecký základ, ECC také postrádá zaměření na skutečné zvážení toho, co kuře preferuje a vyžaduje. Neumožňuje vliv nových technologií, inovativního vybavení a nového vědeckého výzkumu, který se skutečně zaměřuje na to, co je důležité pro masnou drůbež a její výsledky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Proč se ECC neptá na otázku, co upřednostňuje kuře z hlediska osvětlení a hustoty zástavu, místo toho, aby rovnou nařídil přísné požadavky,“ dotazuje se Lubor Skalka.
Kuřecí maso je jedním z mála proteinů, který není omezen náboženskými požadavky, ekonomikou nebo zdravotními důvody pro spotřebitele. Jak se zvýší náklady při produkci kuřete podle ECC s přidáním faktorů neefektivity (plemeno, hustota osazení atd.)? Je nesporné, že všechny dodatečné náklady by musely být přeneseny na konečného spotřebitele, který by platil mnohem více za v podstatě stejný produkt. O kolik více budou spotřebitelé ochotni platit za kuřecí maso, zejména pokud nerozumí postupům produkce kuřat?
Celý článek najdete v Našem chovu 3/2024.
