Vyjednávání o kapitole zemědělství bylo na sklonku loňského roku ukončeno. Zdá se tedy, že našemu přičlenění k Evropské unii nestojí nic v cestě. Situaci by snad mohly zkomplikovat výsledky červnového referenda, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se česká veřejnost, a to i zemědělská, postavila proti našemu vstupu do EU.
Na pořad všech jednání a diskusí se tak stále častěji dostávají otázky, co čeká naše chovatele po vstupu do EU. Těžkou hlavu mají i čeští a moravští chovatelé prasat, pro které byl zejména loňský rok naprosto katastrofálním z hlediska propadu cen jatečných prasat. Podle Ing. Jaroslava Hajdy, předsedy Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, nebude se schopno vyrovnat s náročnými podmínkami trhu kolem 30 % producentů prasat. Nejsou však ohroženi pouze podprůměrní chovatelé, ale i specializované podniky s dobrou úrovní chovu.
Náklady se musí snižovat
Naši chovatelé prasat si budou muset zvyknout především na to, že cesta k dosahování zisku (což je cílem každé hospodářské činnosti) bude po vstupu do Evropské unie náročnější a složitější, neboť mezi výrobní faktory bude nutné zařadit další, nové či dosud nezohledňované vlivy, které zpravidla nezvyšují objem a ni intenzitu výroby, ale zvyšují náklady. Jsou to především požadavky na ochranu životního prostředí a zvířat, kvalitu a nezávadnost výroby vepřového masa, transparentnost výroby, dokumentace a zpětná zjistitelnost průběhu výroby - prvovýrobcem počínaje a pultem obchodu konče.
Je tedy zřejmé, že bude nutné jít cestou snižování nákladů, a to zejména prostřednictvím zvyšování koncentrace výroby při respektování nových požadavků a zvyšování produktivity práce. Za dobrou produktivitu práce v chovu prasat lze považovat maximálně 14 pracovních hodin na jednu prasnici za rok a maximálně 1,1 pracovní hodiny na jedno ustajovací místo ve výkrmu. Přepočtem na roční pracovní dobu se dostáváme na hodnotu pro jednoho ošetřovatele 150 až 160 prasnic nebo 1900 až 2000 prasat ve výkrmu.
Mezi další faktory pozitivně ovlivňující ekonomiku chovu prasat patří i intenzifikace výroby, tj. zvyšování užitkovosti, kvalifikace personálu, inovace technických a technologických postupů i maximální využití informačních a komunikačních technologií.
Omezit znečišťování životního prostředí
Chovu prasat se týká i zavádění směrnice Rady 96/61/EC (IPPC – integrovaná prevence a omezování znečišťování) do českého hospodářství, které vyústilo v přijetí zákona č. 76/2002 Sb., tedy zákona o integrované prevenci, který nabyl účinnosti 1. ledna 2003. Jeho cílem je zpřehlednit, provázat a zjednodušit pracovní postupy v rozhodování podle složkových zákonů v oblasti životního prostředí formou tzv. integrovaného povolování, jehož výsledkem má být rozhodnutí o žádosti pro vydání integrovaného povolení. Integrované povolení bude nahrazovat rozhodnutí, stanovisko, vyjádření a souhlasy, které jsou vyžadovány podle jiných právních předpisů, pokud je jimi dáván souhlas k provozu zařízení nebo k činnosti provozované v zařízení, nebo pokud je neopomenutelným podkladem v rámci procesu povolování staveb.
V integrovaném povolení budou stanoveny podmínky provozu zařízení na základě aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) s tím, že emisní limity ani další podmínky provozu stanovené v tomto povolení nesmějí být mírnější než ty, které stanoví novelizované právní předpisy. Pod pojmem nejlepší dostupná technika se rozumí zavedení a používání techniky, technologie či způsobu za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínos a s vysokou účinností z hlediska ochrany životního prostředí. Soubor nejlepších dostupných opatření je zpracován do jednotného doporučení tzv. BREFu, který je nezávazným dokumentem, sloužím příslušným orgánům k posouzení technologií chovů uváděných provozovatelem.
Pokud jde o tyto nejlepší dostupné techniky v chovu prasat, pak je jako BAT například v technice krmení doporučována fázová výživa, výživa založená na snadno stravitelných krmivech, použití doplňků s obsahem aminokyselin pro snížení obsahu bílkovin v krmivu, použití doplňků s obsahem fytáz pro snížení obsahu fosforu v krmivu apod. Emise amoniaku ze stájí by neměly přesahovat 3,12 až 3,70 kg NH3 u skupinového ustájení prasnic, 4,20 NH3 u individuálního ustájení prasnic a 2,39 až 3 NH3 na ustajovací místo a rok u výkrmu.
Kdo, dokdy a kde?
Koho se z hlediska chovu prasat zákon o integrované prevenci týká: zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor větší než pro 40 000 kusů drůbeže, 2000 prasat na porážku (nad 30 kg) nebo 750 prasnic. Tato čísla udávají počet míst pro současné ustájení zvířat, nikoliv počet zvířat odchovaných za rok, počet přítomných zvířat apod. Pro posouzení počtu ustajovacích míst v zařízení je rozhodující stavební a projektová dokumentace zařízení. V případě, že na jedné farmě jsou ustajovací místa pro zvířata více kategorií, pak se počty těchto ustajovacích míst sčítají.
Pokud jde o živočišnou výrobu jako takovou, zákon se dále týká i jatek s kapacitou opracovaných těl nad 50 tun denně, zařízení na úpravu a zpracování surovin živočišného původu (jiných než mléka) za účelem výroby potravin s výrobní kapacitou nad 75 tun denně, zařízení na úpravu a zpracování mléka s kapacitou odebíraného mléka nad 200 tun denně (v průměru za rok) a zařízení na zneškodňování a zpracování konfiskátů živočišného původu (kafilérie) s kapacitou zpracování nad 10 tun denně. Předpokládá se, že toto hrubé rozdělení kategorií hospodářských zvířat bude od roku 2004 rozčleněno podrobněji (jemnější rozdělení na hrabavou a vodní drůbež apod.) a doplněno o skot.
Je tedy třeba, prakticky řečeno, aby všichni provozovatelé zařízení definovaných zákonem zažádali o tzv. integrované povolení. Pokud bylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení před 30. 10. 1999 a zařízení bylo uvedeno do provozu do 30. 10. 2000, jde o stávající zařízení a jeho provozovatel musí získat integrované povolení do 30. 10. 2007, pokud chce provozovat výrobní činnost i po tomto datu. Pokud bylo zařízení povoleno nebo zprovozněno před 1. lednem 2003, jde o tzv. nové zařízení a provozovatel musí požádat o integrované povolení nejpozději do 31. 3. 2003. U zařízení, pro která bude investor žádat o stavební povolení po 1. lednu 2003, bude nutné předložit integrované povolení jako podklad stavebnímu úřadu ještě před vydáním stavebního povolení. Žádost o integrované povolení se podává místně příslušnému správnímu úřadu.
Co udělat pro budoucnost?
Manažerům zemědělských podniků, které s chovem prasat počítají jako s perspektivní oblastí svého podnikání, doporučuje Ing. Čestmír Pražák, CSc., ředitel PK prasat, udělat komplexní inventuru stávající situace v podniku a porovnat ji s novými požadavky. Na základě této analýzy pak vypracovat komplexní program konkurenceschopného řešení situace s časovým plánem a začít ho neprodleně realizovat. Cílem chovatelů musí být dosažení špičkové a v EU konkurenceschopné úrovně chovu prasat, nelze tedy stát se založenýma rukama a pasivně čekat, jak to dopadne. Tvrdá hospodářská soutěž, která
