21.12.2005 | 09:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Co nahradí zakázaná antibiotika

Spolu s koncem letošního roku se kvapem blíží i definitivní zákaz plošného zkrmování antibiotických stimulátorů růstu, který od 1. ledna 2006 platí v celé Evropské unii. V době, kdy se zavřou vrátka i za posledními čtyřmi stimulátory, by měli už mít chovatelé připravenou vhodnou náhradu, jež zaručí srovnatelnou užitkovost a zdravotní stav zvířat.

O možnostech a alternativách krmných antibiotik informovali zástupci společnosti Alltech v rámci vědeckého fóra pořádaného koncem listopadu v Praze.
Dr. Casper Wenk z Institutu živočišné výroby v Zurichu se ve svém příspěvku věnoval krmným aditivům obecně. Podle jeho slov se aditiva dají zařadit do pěti skupin: technologická aditiva (např. konzervační látky, antioxidanty, emulgátory, stabilizátory, acidifikátory, silážní aditiva), senzorická aditiva (např. ochucovadla, barviva), nutriční aditiva (např. vitamíny, minerály, aminokyseliny, stopové prvky), zootechnická aditiva (např. látky zvyšující stravitelnost, stabilizátory střevní flóry) a kokcidiostatika a histomonostatika. Alternativou krmných antibiotik na příští roky jsou podle Wenka pronutriční látky.

Pronutriční látky
Mezi růstové stimulátory se dají zařadit látky živé i neživé povahy. Jedním z příkladů minerálních látek mohou být vzácné zeminy – lanthanidy. Za výrazný prostředek pro vyvolání antimikrobiální aktivity v zažívacím traktu se považuje zvláště oxid zinečnatý nebo síran měďnatý.
Další variantou růstových stimulátorů jsou organické kyseliny spolu s kyselinou fosforečnou. Účinky těchto kyselin spočívají hlavně ve snížení hodnoty pH, zvýšení sekrece a absorpce živin v trávicím traktu a zanedbatelná není ani jejich antibiotická aktivita.
Mezi vyhledávané stimulátory patří také exogenní enzymy. Vhodně doplňují nedostatek enzymů tělu vlastních, inaktivují některé patogenní látky a zvyšují dostupnost živin v krmivu a tím i užitkovost.
K oblíbeným pronutričním látkám lze zařadit i sacharidy, zvláště ve formě mannanoligosacharidů (Bio-Mos®). Například u prasnic zařazených do pokusu University of Illinois došlo ke zvýšení hmotnosti selat při narození, snížení úhynu před odstavem, zlepšení intenzity růstu selat ve stejném období, zlepšení pasivní imunity a zkrácení intervalu mezi porodem a nástupem další říje. Podle výsledků analýzy provedené Danny Hoogem v USA se u sledovaných brojlerů zvýšil přírůstek o 1,75 %, zlepšila se konverze krmiva o 1,89 % a poklesla mortalita o 16,4 procent.

Preparát z kvasinek
Podle ředitele globální strategie pro produkt Bio-Mos® Dr. Andrease Kochera se v dnešní době při výrobě masa kladou zvýšené nároky na vysledovatelnost a kvalitu produktu a zároveň na vysokou míru pohody zvířat. Cílem producentů je potom uspokojit spotřebitele na základě maximálního využití genetického potenciálu.„Správná kontrola zdraví má obrovský význam, například i velmi krátké období subklinického onemocnění má vliv na celoživotní užitkovost, neboť zvířata - monogastři nemají dostatek času na kompenzační růst,“ zdůraznil Kocher.
Pro použití v chovech prasat a drůbeže doporučuje přednášející přípravek vyrobený na bázi mannanových olisacharidů z buněčných stěn kvasinek s názvem Bio-Mos®. „Mannanoligosacharidy jsou schopné modifikovat střevní populaci mikroorganismů, ovlivňovat strukturu a velikost klků a podporovat celkovou obranyschopnost organismu,“ vypočítává Dr. Kocher. Podle prováděných výzkumů například podávání přípravku Bio-Mos® pozitivně ovlivnilo zdraví drůbeže v případě napadení Campylobacterem, Salmonellou i Escherichiou coli.

Použití u monogastrů
Bio-Mos® je možné podle slov přednášejícího použít u všech hlavních skupin drůbeže, jako jsou brojleři, nosnice, krůty a také u netradičních druhů (křepelky, bažanti, pštrosi atd.). V chovech prasat se dá tento přípravek použít ve všech fázích produkce vepřového masa – od prasnic a selat až po prasata ve výkrmu. „U obou druhů zvířat zlepšuje přípravek integritu gastrointestinálního traktu a tím zlepšuje imunitu a zvyšuje celkovou užitkovost zvířat,“ upřesnil přednášející.
pagoval mannanoligosacharidy
Foto 2: Dr. Casper Wenk pracuje v Institutu živočišné výroby v Zurichu

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down