Ke stejnému termínu jako u německého holštýnského plemene, kterému se věnovaly předchozí dva články, došlo k velkým změnám i ve výpočtu strakaté populace. Bližší informace o tom, co těmto úpravám předcházelo a o jak dlouhý a složitý proces se jedná, přináší tento článek.
V případě výpočtu plemenných hodnot je třeba si uvědomit, že jejich další vývoj je kontinuálním procesem. Jeho cílem je stále zdokonalovat a zpřesňovat odhad PH a přinést i další ekonomicky nezbytný přínos pro chovatele, třeba i zavedením nových PH. V případě jenom drobných (kosmetických) úprav, které nemají výraznější vliv oproti předchozímu výpočtu, je možné je zařadit kdykoliv, bez potřeby informování a přípravy chovatelské veřejnosti. V případě závažnějších změn, které již viditelný vliv na dříve počítané PH mají, jsou tyto novinky většinou dlouhodoběji připravovány, prodiskutovány a jejich využití oznámeno. Samozřejmostí také je, že velké změny není možné provádět příliš často, protože je pak problematické porovnání vývoje PH u jednotlivých býků. A to ať již dříve mezi výsledky z prvního a následného nasazení nebo v současnosti už také mezi PH genomickými a z prověření na potomcích.
Historie výpočtu GZW
Celkový ekonomický index pro fleckvieh se zkratkou GZW byl v Německu zaveden v roce 1997 a v Rakousku pak o rok později. V roce 2002 došlo k propojení výpočtu v obou zemích a GZW byl sestaven s novými váhami. K další úpravě selekčního indexu došlo o čtyři roky později. K jenom drobné úpravě došlo pak až v roce 2013, kdy byly inovovány informace vyjadřující PH pro reprodukci a zdraví vemene. Rok 2016 přinesl nejenom nové složení celkového indexu a úpravu samotného výpočtu, ale poprvé byl celkový selekční index spočítán i pro ČR. Tomu ovšem předcházel společný výpočet některých dalších znaků. První společný výpočet PH masné užitkovosti proběhl už v březnu 2008. PH pro znaky exteriéru pak až v dubnu 2012, společně s přechodem Německa a Rakouska na 100 bodový systém a změnami metodiky výpočtu souhrnných charakteristik. V prosinci 2014 pak došlo ke společnému výpočtu mléčných znaků a v dubnu 2016 pak pro dlouhověkost a GZW.
Ing. Marie Ondráková, Ph.D.
Kompletní článek najdete v NCH 6/2017.
