Masokostní moučka je vzhledem k ceně a koncentraci živin v podstatě nejekonomičtější surovinou používanou k tvorbě receptur krmných směsí. Vnáší do krmných směsí vysoké dusíkaté látky a tím zároveň i aminokyseliny, dále energii, ale též nezanedbatelnou minerální složku. Pro tuto její komplexnost ji lze těžko nahradit pouze jednou surovinou, tak abychom dosáhli stejné úrovně živin a to se projeví prodražením krmné směsi. Její nejpřijatelnější náhradu budeme muset hledat v sóji doplněné o energii tuku či rostlinných olejů a dále o nosiče vápníku, fosforu a sodíku. Méně významnými, ale neopomíjenými surovinami budou rybí moučka, kvasnice, řepka, hrách a některé další.
Současná situace v zásobování jednotlivých výroben krmných směsí je značně rozkolísaná podle závislosti na dovozu masokostní moučky. Výrobny, které jsou plně závislé na dovozu, nebudou mít vzhledem k nedostatku dovozu masokostní moučky možnost ji v nejbližší době získat a budou tak rozhodně proti jiným cenově defavorizovány. Vzhledem k předpokládanému zvýšenému zájmu o „náhradní“ suroviny lze uvažovat i o jejich postupném zdražování a tím dalšímu zvyšování ceny krmných směsí.
Změna postoje Evropy k této komoditě se samozřejmě dotkne všech subjektů propojených „řetězcem masokostní moučky“. V České republice jsou hlavními členy takového řetězce líhně, chovatel, výrobce krmných směsí, porážka, supermarkety a spotřebitel. Pokud by bylo zdražení pouze čistě zakalkulováno do nákladů těchto členů řetězce, zůstane „Černý Petr“ logicky na posledním členu – spotřebiteli. Výše zdražení krmných směsí pro brojlery a nosnice bude, jak jsem již předeslal, závislá na procentu zařazení masokostní moučky do směsi a na případném dalším zdražování ostatních surovin. V současné době, kdy se jedná o průměrné snížení zařazení masokostní moučky asi o 3 % (ze 6 až 7 %) činí toto zdražení asi 200 až 400 Kč. Při úplném vyřazení by podle kategorie drůbeže šlo o 600 až 800 Kč. Jestliže se pokusím o velice jednoduchou kalkulaci při průměrném zdražení 400 Kč/t krmné směsi, pak by na konci šlo o tyto cenové relace:
BROJLEŘI - zdražení 1 kg krmné směsi činí 0,40 Kč a při průměrné konverzi 1,9 kg/kg
Masa bude konečný zvýšený náklad činit 0,76 Kč/kg masa
Pokud propočteme celkové zvýšení nákladů na krmivo za rok při 7 zástavech
po 100 000 brojlerů dostaneme se při průměrné hmotnosti brojlera 1,80 kg na
asi 960 000 Kč.
NOSNICE - zdražení 1 kg krmné směsi činí 0,40 Kč a při průměrné spotřebě 40 kg krmné
Směsi na nosnici a snáškový cyklus jde o zvýšený náklad 16 Kč na nosnici. Při
Snášce vajec se to promítne na 0,06 Kč na ks.
Zde by činilo celkové zvýšení nákladů za jeden snáškový cyklus 100 000
Hejna 1 600 000 Kč.
Když by tedy šlo o prosté posunutí zvýšení nákladů na spotřebitele, nezdají se být tato čísla nijak extrémní, i když samozřejmě žádné zdražování není populární.
Jiná situace by nastala, pokud by se zdražení nepromítlo na konci řetězce, ale zůstalo například na chovateli, pak vidíme, že se pohybujeme již řádově jinde. Jistě se takovýchto hypotéz dá vymyslet velké množství. To ale není předmětem této úvahy, jejímž úkolem je pouze názorově reagovat na nastupující realitu.
Ing. Petr Urban,
TEKRO, spol s. r. o.
