Nákazová situace v českých chovech prasat je velmi nepříznivá. S infikovaným stádem je však majitel nekonkurenceschopný. Řešením pro ozdravení mohou být chovy prostých definovaných původců nemocí (SPF). Druhou významnou oblastí v ekonomice chovů jsou náklady na krmiva. Podobně jako u skotu, tak i u prasat se nabízejí organické formy mikroprvků. Zakázané antibiotické stimulátory nahrazují přírodní produkty.
Konferenci na téma výživy a zdraví zvířat uspořádala na Sečské přehradě společnost Kheiron a Agrone Trading. Kolem osmdesátky přítomných zájemců vyslechlo přednášky českých i zahraničních odborníků, ze kterých jsou dále uvedeny některé zajímavé informace.
SPF chovy
Prof. MVDr. Jiří Smola považuje nákazovou situaci v českých chovech prasat za velmi nepříznivou. Zejména od roku 1998 došlo k rozšíření některých chorob téměř do všech chovů a seznam aktuálních infekcí se stále rozšiřuje, ztráty rostou. Mnoho chovatelů se podle profesora Smoly se situací smiřuje a je přesvědčeno, že i s infekcí se dá produkovat, nebo „že se stádo promoří a bude dobře“. Proč nejsme schopni situaci zabránit?
Největším problémem se zdají rizikové nákupy z cizích chovů. Kromě zdravých se nakupují zvířata z chovů s výskytem různých onemocnění, četné jsou případy infekcí výkrmových prasat po importu ze zahraničí. Ke zlepšení stavu je třeba přijímat strategická opatření jak na úrovni podniků, tak státu. Příkladem může být Švédsko s eradikací dyzentérie a především Švýcarsko. To je jedinou zemí v Evropě bez výskytu PRRS, dyzentérie prasat a Aujezskyho choroby a od roku 1994 má program ozdravování chovů od enzootické pneumonie. Tohoto stavu dosáhli především tvorbou SPF chovů (specific pathogen free), tedy chovů prostých definovaných původců nemocí. Tento systém v Evropě používají především plemenářské firmy.
SPF chovy vyžadují: vhodné stavební uspořádání farmy, multi-side systém, zdroj prasat ověřený jako SPF, personální zabezpečení od ošetřovatelů po veterinárního lékaře a systém účinné biosekurity.
Podle profesotra Smoly je reálné s těmito chovy začít i v Česku: „Je třeba otevřít diskusi a zahájit potřebné kroky. Odmítání přinese další pokles produkce.“
Cheláty mikroprvků
Alan Obeed z italské firmy Kannters se v přednášce zabýval obecně organickými formami mikroprvků ve výživě hospodářských zvířat. Jde o mikroprvky spojené kovalentní vazbou k proteinové struktuře (proto výraz proteináty), které pocházející ze sójového proteinu nebo pivních kvasnic.
Proteiny mají díky přítomnosti aminové a karboxylové skupiny schopnost zachycovat mikroprvky; mají globulární tvar, který chrání mikroprvky před ionizací vytvářením nerozpustných vazeb. Proteiny jsou běžně ve střevě tráveny, což probíhá v určitém čase. Během této doby jsou mikroprvky chráněny proti tvorbě nerozpustných komplexů. Po průchodu žaludkem jsou v chelátové formě absorbovány společně s proteinovou frakcí ihned za vývodem žlučovodu v první části duodena. Stejným způsobem jako je velmi účinně vstřebávána proteinová frakce, jsou vstřebávány mikroprvky s účinností 90 až 95 % z aplikovaného množství. Peptidy, se kterými tvoří mikroprvky chelátovou vazbu, jsou prostřednictvím aminové skupiny navázány na specifický protein – glutathion, který je zodpovědný za aktivní transport přes buněčné membrány.
Vstřebávání organických forem minerálů je účinnější, jelikož probíhá stejným způsobem jako vstřebávání peptidů a peptonů. Je to stabilní proces, který nepodléhá množství faktorů. Cheláty mikroprvků nekonkurují vstřebávání anorganických forem mikroprvků, proto i tyto formy v krmivu jsou nadále zvířeti k dispozici.
Poslední studie ukazují, že cheláty hrají mnohem specifičtější roli než jen nutriční. Podle Obeeda dochází totiž ke všeobecnému zlepšení zdraví zvířat, zlepšení odolnosti a snížení citlivosti proti stresu. „Tato funkce se označuje jako extranutriční,“ uvedl přednášející.
Proti průjmům
Alan Obeed v dalším příspěvku představil zajímavý přípravek Diarstop. Jde o unikátní kombinaci různých zdrojů pektinů a různých pražených surovin, především obilovin.
Pektin (E440) je polysacharid přítomný v ovoci a zelenině, zdrojem je nejčastěji citrusová kůra. Jeho molekula nemá v roztoku rovnou strukturu, ale ohýbá se a točí jako hadice. Vlastnosti pektinů závisí na stupni esterifikace, která se běžně pohybuje kolem 70 %. Pektin ovlivňuje schopnost gelovatění.
Druhá složka – cereálie – jsou upravené speciální technologií – pražením. Pražené cereálie mají porózní strukturu, která je schopna vázat množství mykotoxinů a bakteriálních toxinů. Výrobní proces mění vlastnosti škrobů a konečná směs různých cereálií a dalších složek dělá z výrobku účinný vyvazovač vody.
Správná kombinace uvedených složek vede k výrobě přípravku, jenž funguje jako vyvazovač vody a následně jako velmi účinný protiprůjmový prostředek pro všechna hospodářská zvířata.
Ochrana před mykotoxiny
Mykotoxiny v krmivech se zabýval Petr Šauli z firmy Agrona. Podle něho je kontaminována až čtvrtina krmiv. Růst plísní ovlivňují tři faktory: teplota, množství kyslíku a vlhkost (aktivní voda). Princip přípravků jako ochrany před záplísněním je ve vyvázání volné vody a zároveň konzervaci materiálu. Pokud k zaplísnění dojde, doporučil přednášející stanovit, které toxiny se v krmivu nacházejí a teprve na základě toho volit řešení, kterým může být i kombinace vyvazovačů v případě výskytu více toxinů.
(Text byl zpracován ze sborníku přednášek.)
Potřeba organické formy mikroprvků na každých 1000 gramů anorganické formy
Kategorie zvířat Zinek
(g) Železo
(g) Měď
(g) Hořčík
(g) Kobalt
(g) Selen
(g) Jód
(g)
Prasnice 175 150 400 250 200 500 225
Dojný skot 225 175 150 250 175 250 400
Telata 150 250 250 200 500 500 400
Masný skot 275 150 250 200 500 500 150
Brojleři 350 350 350 300 500 375 400
Nosnice 350 350 350 275 500 375 500
Krůty 350 350 350 300 500 375 400
Králíci 275 150 150 300 500 250 400
Kozy 250 250 200 250 500 500 250
