Čtyři roky genotypizace českého strakatého skotu (I)

Před dvěma roky, konkrétně v lednu 2014, bylo v tomto časopise uvedeno zhodnocení výsledků genotypizace českého strakatého skotu po dvou letech od jejího zavedení. Volně přístupné na internetu jsou také další dva články, které se věnovaly této problematice. S přibývajícími informacemi v průběhu času je možnost se k této problematice vrátit a podívat se na ni ze širšího pohledu.

První, zatím ještě neoficiální, genomické PH pro Německo a Rakousko byly k dispozici v prosinci 2010.  Oficiálně byly publikovány v srpnu 2011. K tomuto výpočtu se následně také přidala Česká republika a Itálie, které tak první genomické PH měly o čtyři měsíce později, konkrétně v prosinci 2011. Toto rozhodnutí připojit se k tomuto společnému výpočtu genomických PH stále přináší otázky, zda se jednalo o správný krok. Velká většina rozhodnutí v životě nemá jenom jednu stranu pohledu, ale často jsou zde klady i zápory a vždy je třeba zvažovat obě tato hlediska. V době tohoto rozhodování, však již od roku 2008 měli čeští, ale i maďarští chovatelé, k dispozici PH pro masnou užitkovost ze společného výpočtu a pracovalo se i na zapojení dalších znaků. To prvotní rozhodování, jestli se připojit ke společnému výpočtu, zvažující obě strany mince, tedy padlo již dříve. A propojení také výpočtu genomických plemenných hodnot, tak bylo logicky navazujícím krokem.

Společný výpočet napříč zeměmi u kombinovaného strakatého plemene začal mezi Německem a Rakouskem a první oficiální výsledky z něho byly zveřejněny v roce 2002. Nejednalo se však o žádnou novinku, protože už v té době, od roku 2000, probíhal společný výpočet plemenných hodnot mezi Skandinávskými zeměmi (Dánskem, Finskem a Švédskem). Tento výpočet je dlouhodobě vzorem pro řadu dalších zemí a to zvláště z důvodu jejich přístupu k fitness znakům. Od roku 1994 bylo sice možné zahraniční býky porovnávat k výpočtu v dané zemi prostřednictvím mezinárodního výpočtu Interbull, ale zahraniční býci zde vždy jsou poníženi podle hodnot přepočtového koeficientu, a proto v interbullovém žebříčku každé země je domácích býků více, než v topu jiné země. Nejednalo se tedy o zcela přesné porovnání, což byl jeden z hlavních důvodů, proč se některé země rozhodli pro jinou cestu. Jejím základním předpokladem je ale schopnost vzájemné domluvy, což bývá často ta nejsložitější část.

Ing. Marie Ondráková, Ph.D.

Celý článek najdete v tištěném Našem chovu 4/2016