V případě české populace je pro chovatele zajímavá nejen informace o přesnosti odhadu všech genotypizovaných býků, ale také přesnost odhadu pro jednotlivé znaky či býky, podle množství dostupných informací, které do společného výpočtu vstupovaly. V případě hodnocených plemenných hodnot je možnost se podívat na rozdíl u znaků počítaných již v rámci společného výpočtu, dále počítaných jen na základě genotypizace, popřípadě informací o příbuzných. Samotné genotypizované býčky je možné rozdělit do skupin, podle množství dostupných informací o jejich předcích – výsledky z prověření a výsledky z genotypizace předků.
Vliv objemu dostupných informací na výši spolehlivosti FW
Od začátku rutinního výpočtu genomických PH pro český strakatý skot je k současnosti k dispozici již čtrnáct výpočtů za téměř čtyři a půl roku a k tomu pravidelné měsíční dopočty mladých býků. V rámci prvního výpočtu, včetně následujících dopočtů mladých býků, získalo genomické PH pro znaky masné užitkovosti 215 býků narozených v ČR, kteří ještě neměli výsledky z prověření na synech. Více jak tři čtvrtiny z nich (171 kusů), však mělo informace o vlastní užitkovosti na základě výsledků z odchoven plemenných býků. Otcové i otcové matek všech těchto býků, již v rámci společného výpočtu měli k dispozici výsledky masné užitkovosti z prověření na potomstvu.
Spolehlivost jednotlivých plemenných hodnot FW těchto mladých genotypizovaných býků je uvedena v tabulce 1. Výsledky z vlastního prověření dosahovaly spolehlivosti v průměru 37,2 %, s rozpětím od 19 do 69 % v závislosti na počtu vážení na odchovně. Jejich genomicky optimalizovaná PH (goPH), která je oficiálně publikovaná, je vyšší o 2,9 % než u býků bez vlastních výsledků. Na druhou stranu i rodokmenová PH těchto býků je v průměru o 2,7 % vyšší. Jedná se totiž o starší býky, jejichž otcové i otcové matek už většinou mají také vyšší spolehlivost prověření na potomstvu.
Zajímavá je také informace o přímé genomické PH. Rozdíl mezi oběma skupinami je minimální a dalo by se říci, že překvapivě mírně vyšší u býků bez vlastního prověření. Jak ale je vyplývá z následující tabulky, ve skupině býků bez vlastní užitkovosti je skoro o 6 % vyšší podíl otců a skoro o 12 % vyšší podíl otců matek, kteří mají k dispozici také genotyp, což ovlivnilo tento výsledek.
Vysoké rozpětí spolehlivosti přímých genomických PH a jejich vyšší horní hranice u býků s vlastními výsledky zároveň prakticky ukazuje, že přímé genomické PH nepracují s přesnými informacemi o účinku jednotlivých SNP, ale tyto účinky vyhodnocují na základě dostupných rodokmenových informací, stejně jako i na základě výsledků vlastního prověření. Proto čím vyšší je propojení genotypizovaného jedince na danou populaci, tím přesnější výsledky je možné získat.
Celý článek najdete v NCH 6/2016
Ing. Marie Ondráková, Ph.D.
