Současně s plemennými hodnotami mléčné užitkovosti ze společného výpočtu byly k dispozici také PH o somatických buňkách, dojitelnosti a poprvé pro české býky, také pro perzistenci. Jak bylo uvedeno v minulém díle, až do okamžiku společného výpočtu, tedy s posledním výpočtem bez českých dat mléčné produkce v srpnu 2014, byly korelace mezi znaky mléčné užitkovosti a prvním genomickým výpočtem v prosinci 2011 velmi vysoké. Stejně tomu bylo i v případě znaků fitness, kdy u starých býků byla za toto období zjištěna korelace u perzistence v rozmezí 0,899 a u druhých dvou znaků 0,938. Jenom o něco nižší hodnoty byly zjištěny u mladých býků. U perzistence 0,891 u dojitelnosti 0,935 a u somatických buněk 0,937.
Korelace vybraných znaků fitness mezi srpnem a prosincem 2014
Další výpočet, do kterého již vstoupily i informace o výsledcích z kontroly užitkovosti plemenic produkujících v České republice, však přinesl výrazné změny, jak zobrazuje tabulka 1. Nejvyšší korelace byla zjištěna u celého souboru mladých býků, kterých bylo celkem 975 kusů. Z nich ale jenom 181 mělo spolehlivost u perzistence s minimální hodnotou 71 % a jednalo se tedy o býky s prvními výsledky na dcerách. Více jak 80 % ostatních mladých býků mělo tedy k dispozici jenom výsledky z genotypizace a rodokmenové hodnoty. To ukazují také nejnižší zjištěné hodnoty spolehlivosti u těchto sledovaných znaků v prosinci 2014, které se v rámci společného výpočtu pohybovaly ještě na úrovni 32–34 %. V tomto případě se tedy stále převážně porovnávaly jenom odhadnuté genomické PH, nejenom bez znalostí informací na potomstvu, ale i třeba s chybějícími nebo jen v malém rozsahu dostupnými informacemi o předcích. Zjištěné korelace v tomto případě dosahovaly hodnot 0,796 až 0,857. U mladých býků s prvními dcerami jsou zjištěné korelace o třetinu až čtvrtinu nižší. Největší pokles je u starých býků, s větším počtem dcer, kde je rozdíl v korelacích proti všem mladým býkům zhruba poloviční.
Pro zjištění rozdílu byla data převedena na jednotnou bázi. V případě průměrného rozdílu jsou u starých býků dosahovány jednoznačně nejhorší výsledky. U perzistence se dokonce jednalo o velmi nepřesný odhad (průměrný rozdíl 8,03 bodů). Překvapivě, ale mladí býci s dcerami, i přes horší korelace, vykazují stejné nebo i lepší průměrné hodnoty rozdílu, než celý soubor mladých býků. Nejpřesnější průměrný rozdíl z těchto tří znaků, byl zjištěn u somatických buněk. K výraznějšímu nadhodnocení u všech skupin došlo v případě dojitelnosti (průměrný rozdíl -3,40 až -4,05 bodu).
S nižší korelací bychom mohli očekávat i výrazně vyšší maximální propady a nárůsty. Obecně tomu ale tak nebylo. U dojitelnosti je rozpětí u všech skupin téměř stejné a naopak i při horší korelaci je v případě perzistence nejnižší rozpětí u starých býků. Výrazně vyšší je u starých býků jenom v případě somatických buněk.
Kompletní odborný článek najdete v tištěné verzi NCh 11/2016.
Ing. Marie Ondráková, Ph.D.
