Součástí letošního Dne českého produkčního rybářství byl výlov Markovce u Žižky - jednoho z nejstarších rybníků v regionu. Konkrétní údaje o jeho existenci se poprvé objevují v březnu roku 1420, kdy mezi rybníky Markovcem a Škaredým svedli husité, vedeni Janem Žižkou z Trocnova, první vítěznou bitvu s vojsky katolických pánů. Tehdy při cestě z Plzně na nově vznikající město Tábor se čtyři sta bojovníků, žen a dětí ubránilo drtivé převaze dvou tisíc těžce oděných jízdních rytířů pánů z Hradce, Štenberku a Strakonic.
V současné době na rybníce Markovec u Žižky hospodaří Školní rybářství Protivín, které mezi Píseckými horami, Šumavou a Českobudějovickou pánví obhospodařuje 236 malých a středních rybníků o celkové výměře 1435 ha. U největší části rybníků ležících v nadmořské výšce 350 až 500 metrů se zabývá polointenzivním chovem ryb s přikrmováním obilovinami.
Produkce ryb a výchova rybářů
Školní rybářství Protivín patří mezi významné producenty tržních ryb v České republice. Převážnou část jeho produkce tvoří kapr (asi 90 %), dále doplňkové druhy ryb, jako jsou lín, štika, candát, sumec, amur, tolstolobik a bílá ryba. „U kapra se zabýváme především chovem linií, které odpovídají našim klimatickým podmínkám,“ řekl týdeníku Zemědělec ředitel školního rybářství Ing. Václav Šrámek. „Naše celková roční produkce se v současné době pohybuje na úrovni 700 tun ryb, z nichž 80 procent putuje do zemí Evropské unie a zbylých 20 procent je určeno pro domácí trh. Chov ryb je pod stálou veterinární kontrolou a odpovídá nejpřísnějším unijním kritériím.“
Kromě produkce ryb zajišťuje Školní rybářství v Protivíně výuku mladé rybářské generace, studenti Střední rybářské školy ve Vodňanech tam absolvují praxi. Mezi další předměty činnosti patří sportovní rybolov a provozování poplatkového odstřelu ve vlastní honitbě.
Složitá cesta ke spotřebiteli
Hlavním pořadatelem tradičních Dnů českého produkčního rybářství je Rybářské sdružení České republiky, které reprezentuje rozhodující chovatele ryb, vodní drůbeže, zpracovatele ryb a výrobců rybářských potřeb. Toto profesní sdružení vzniklo v roce 1991 a v současnosti má 66 členských subjektů, z toho je 52 právnických a 14 fyzických osob. Členové rybářského sdružení obhospodařují zhruba 90 % rybničních ploch využívaných k chovu ryb a stejným procentem se podílejí i na tržní produkci.
V letech 2001 až 2005 se produkce tržních ryb v České republice pohybovala v rozmezí 19,2 až 20,5 tisíce tun. Nejnižší hodnota připadá na povodňový rok 2002, naopak horní hranice bylo dosaženo v loňském roce. Velký podíl ryb se vyváží, v minulých pěti letech se export pohyboval od 9,3 do10 tisíc tun, spodní hranice připadá na rok 2005. Postavení kapra v Evropě je dlouhodobě stabilní, co do množství je v současné době na pátém místě za lososem, pstruhem, mořským cejnem a mořským okounem. Na českém trhu se v průběhu minulých pěti let prodalo 7,6 až 8,6 tisíce tun ryb, přičemž nejlepšího výsledku se dosáhlo v roce 2005. K vyšší spotřebě sladkovodních ryb organizuje sdružení rozsáhlé spotřebitelské kampaně pod ochrannou známkou „český kapr“. Cestu ke spotřebiteli je třeba hledat také přes nabídku, která zjednoduší kuchyňskou přípravu, obdobně jako u standardních polotovarů, a to i za vyšší ceny v porovnání se živou rybou. Podíl zpracovaných ryb je s ohledem na tradici v České republice poměrně nízký, během minulých pěti let se u nás v průměru zpracovalo 1,6 až 2,2 tisíce tun. V loňském roce se 43 % ryb v živém stavu dodalo na vnitřní trh, 46 % živých ryb se vyvezlo a zbylých 11 % (již zmíněných 2,2 tisíce tun) se zpracovalo na polotovary, z nichž 7 % zůstalo doma a 4 % šla na export.
Význam rybníků stále stoupá
Na Dnu českého produkčního rybářství se nehovořilo pouze o produkci, ale řada připomínek souvisela především s mimoprodukčními funkcemi rybníků. „Velkým problémem je špatný technický stav ovlivněný zabahněním většiny rybníků“, řekl přítomným Ing. Václav Šilhavý, ředitel Rybářského sdružení České republiky.
„V minulém režimu docházelo k neuváženému rozsáhlému scelování orné půdy a po desítky let ke splachům z povodí do rybníků. Seriózní odhady naznačují, že zhruba třetina kapacity rybníků je dnes zanesena, řádově jde o 200 miliónů krychlových metrů bahna. Náprava této situace je záležitostí nejen dlouhodobou, ale především nákladnou, proto je nutné jí řešit prostřednictvím státního rozpočtu, nikoliv firmami, které tento stav ani nezapříčinily“.
Podle ředitele profesního sdružení plní rybníky nezastupitelnou úlohu při velkých povodních, jsou totiž schopny zachytit obrovské povodňové vlny. V průběhu katastrofálních povodní v roce 2002 jen samotné třeboňské rybníky zadržely více než dvojnásobek vody v porovnání se třemi největšími jihočeskými přehradními nádržemi Lipno, Orlík a Římov dohromady. Jak vyplynulo z diskuze, odbahnění rybníků je dnes oprávněně nejvážnějším problémem našeho rybníkářství i celé české a moravské krajiny.
„Na Ministerstvu zemědělství České republiky chystáme program prevence před povodněmi v rozsahu zhruba 4,5 miliardy korun, který bude v letech 2007 až 2013 orientován výhradně na rybníky, především na zlepšení jejich akumulačních schopností“, zapojil se do diskuze náměstek ministryně zemědělství RNDr. Pavel Punčochář, CSc. „Půjde především o zabezpečení hrází či technických prvků ovládání vodní hladiny s cílem posílit retenční účinek rybníků jako prevenci proti povodním“.
Snahu ministerstva uvítal prezident Rybářského sdružení České republiky Ing. Jan Hůda. Vyslovil názor, aby finanční spoluúčast rybářských podniků na těchto akcích byla přiměřená. „Častokrát byly k dispozici finanční prostředky, které rybáři nečerpali. Důvod byl prostý. Při požadované vysoké spoluúčasti na to neměli. Vzhledem k mimoprodukčním funkcím rybníků by měla být spoluúčast rybářů nepatrná, symbolická či žádná, neboť jde o prospěch celé společnosti“, uvedl Hůda. Hrozba změny klimatu, význam zvětšování retenční a akumulační schopnosti rybníků ještě více zdůrazňuje, nehledě na to, že se voda stává strategickou surovinou. Jen pro zajímavost, v současné době je u nás necelých 52 tisíc hektarů rybníků (katastrální výměry, nikoli vodní plochy), zatímco koncem 16. století bylo v českých zemích 180 tisíc hektarů rybníků s celkovou retenční kapacitou 2,4 miliardy krychlových metrů vody.
Zdroje z Evropského rybářského fondu
Na Dnu českého produkčního rybářství zazněla ještě jedna důležitá informace. V letech 2007 až 2013 budou naši rybáři čerpat finanční prostředky z Evropského rybářského fondu. „Společně s odborným útvarem Ministerstva zemědělství České republiky jsme od samého počátku spolupracovali na vytvoření Národně strategického plánu odvětví rybářství, který byl základem operačního programu Rybářství“, sdělil přítomným ředitel Ing. Šilhavý. „Tento operační program umožňuje v letech 2007 až 2013 profinancovat více než 27 milionů eur z Evropského rybářského fondu a dalších asi devět milionů eur bude možné čerpat z národních zdrojů. Zbývajících téměř sedm milionů eur budou investovat podnikatelé v rybářství ze soukromých zdrojů“.
Tyto prostředky by se měly využít v prioritních osách vhodných pro sladkovodní vnitrozemské rybářství. Jedna z nich zahrnuje akvakulturu, zpracování ryb a prodej nebo uvádění výrobků na trh. V této oblasti by se mělo vyčerpat až 73 % prostředků. Další osa zahrnuje opatření ve veřejném zájmu a počítá s objemem finančních prostředků ve výši 23 %. Zbývající podíl finančních prostředků je určen na technickou pomoc (4 %). Předpokládá se, že vynaložené finanční prostředky přispějí ke zvelebování chovu ryb a jeho udržitelnému vývoji. Budou je schopni čerpat i středně velké podniky, což zahrnuje většinu chovatelů ryb v České republice.
