Plemeno gasconne se v Čechách zabydlelo už před 9 lety. Chovatelé si jej cení zejména pro vrozenou tvrdost a odolnost, pevnost a dobré utváření končetin, mateřské vlastnosti, mléčnost, dlouhověkost, snadné porody a dobrou růstovou schopnost a kvalitu masa. Potvrzením sympatií chovatelů i odborné veřejnosti k tomuto plemeni se stal chovatelský den ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.
Srovnávací experimenty masné užitkovosti býků – kříženců plemene gasconne (GS), piemontese (PI), blonde d‘Aquitaine (BA) a charolais (CH) představil vedoucí oddělení chovu skotu VÚŽV Ing. Luděk Bartoň. Při provádění pokusů se podle jeho slov musí dodržovat některé zásady: zastavovaná zvířata musí být pod matkou až do odstavu, musí pocházet z více otců, plemenná příslušnost matek by měla být obdobná u obou porovnávaných skupin a výkrm a porážky musí být za stejných podmínek.
Základními sledovanými ukazateli u výkrmnosti a jatečné hodnoty jsou: hmotnost při zástavu, porážce, věk při porážce, přírůstek ve výkrmu a jatečná výtěžnost. U složení jatečného těla se monitoruje: maso celkem, I. a II. jakosti, plocha nejdelšího zádového svalu (MLD) a podíl kostí a šlach z jatečné půlky. Ukazatele protučněnosti evidují podíl vnitřního loje, tuk oddělený při bourání a vrstvu tuku na roštěnci. Z hlediska chemického složení MLD se zkoumá obsah sušiny, bílkovin, tuku a cholesterolu.
Z prováděných testů vyplynuly podle ing. Bartoně následující závěry: úroveň dosahovaných přírůstků byla u kříženců s GS mírně nižší, ale se srovnatelnou jatečnou výtěžností. Složení JUT bylo u kříženců s GS na velmi dobré úrovni, horší ukazatele se projevily pouze v porovnání s PI. U kříženců s GS nacházíme obvykle vyšší protučnělost vyjádřenou produkcí vnitřního loje, tuku odděleného při bourání a sílou tuku na roštěnci. Chemické složení vzorku svaloviny kříženců se často liší vyšším obsahem intramuskulárního tuku s výjimkou porovnání s CH.
Méně obtížných porodů
Možnostem snižování počtů těžkých porodů u masných krav se ve svém příspěvku věnoval Ing. Daniel Bureš (VÚŽV Uhříněves). Ekonomickou efektivnost chovu skotu BTPM podstatně ovlivňuje počet narozených a odchovaných telat. Mezi plemeny skotu existují značné rozdíly ve snadnosti telení, které vyplývají ze vzájemného poměru mezi velikostí mláděte a prostorností pánve matky. Průběh porodu ovlivňuje například jeho pořadí, pohlaví a hmotnost telete, období telení, délka březosti a pánevní rozměry krávy a v neposlední řadě úroveň daného chovu.
Pánev tvoří pevný kosterní podklad poměrně pružnému porodnímu kanálu, přičemž nejkritičtějším místem při průchodu plodu je pánevní vchod, který můžeme podle přednášejícího charakterizovat příčnými rozměry – pánevní výškou a šířkou. Cílem pracovníků výzkumného ústavu bylo zjistit, zda plemenní býci v tomto ohledu geneticky ovlivňují své dcery.
Proto proběhlo měření pánevních rozměrů býků v odchovnách (po ukončení testu vlastní užitkovosti) a v současné době probíhá u těchto plemeníků hodnocení obtížnosti porodů. První výsledky naznačují, že dcery býků s nadprůměrnými hodnotami plochy pánevního otvoru (PPO) vykazují méně obtížných porodů než dcery býků hodnocených v tomto rozměru podprůměrně. V budoucnu se pracovníci oddělení chovu skotu zaměří i na odhad genetických parametrů v této oblasti.
Součástí chovatelského dne se stala i prohlídka renovovaných uhříněveských jatek, stáje s vykrmovanými jalovicemi plemene CH a LI a návštěva gaskoňského stáda v Královicích. V současné době čítá gaskoňský chov 61 kusů, z toho 28 krav, 14 jalovic, 17 letošních telat a dva plemenné býky. Ve stádě je navíc 15 kříženců s českým strakatým skotem.
