Reprodukce základních stád skotu společně s hlavním výrobním zaměřením spolurozhoduje o ekonomice chovu. Z hlediska celkových objemů produkce její význam podtrhují údaje o dlouhodobém trendu poklesů stavů krav s logickými dopady do obratu stáda.
Statistická dokumentace zaznamenala za posledních 5 let snížení počtu I. inseminací u krav z 642 000 na 466 666 a u jalovic z 225 000 na 185 000.
Souběžně s kvantitativními výsledky se zhoršují i ukazatele kvalitativní. Zabřezávání krav po I. inseminaci dosahuje v současné době úrovně necelých 45 %, prodloužil se interval na 82 dní, servis perioda (SP) na 117 dní i mezidobí na 399 dní. Výsledkem je pokles stavu březích plemenic ze 770 000 na 603 000 ks, což se nepříznivě promítá do počtů narozených telat.
Většina prognóz se shoduje v názoru, že následné dopady do tržní produkce mléka lze do určité míry kompenzovat zvyšující se užitkovostí a snižující se spotřebou mléka a mléčných výrobků, ale že stávající situace již má a do budoucna může mít vážné důsledky ve stavech zástavového skotu a výrobě hovězího masa.
Výše uvedené hodnoty kvalitativních ukazatelů zdaleka nedosahují úrovně nad 50 % březosti po I. inseminaci u krav, 60 dnů délky intervalu, 90 dnů délky SP a 380 dnů délky mezidobí, které jsou považovány za optimální. Závažnost spočívá v tom, že problémy přes veškeré snahy přetrvávají dlouhodobě a mají, jak již bylo uvedeno, trend ke zhoršování.
K příčinám nepříznivého stavu v reprodukci základních stád skotu mohou náležet zdánlivě jednoduché a proto často podceňované prvky managementu, k nimž lze bezesporu řadit vyhledávání říjících se plemenic. Opomeňme pro tuto chvíli fyziologickou podstatu říjového cyklu, tj. působení hormonů hypofýzy, vaječníků a dělohy včetně vnitřních procesů probíhajících v příslušných orgánech a věnujme pozornost příznakům vnějším, které jsou pro praktické vyhledávání říjí rozhodující. Jsou sice záležitostí každé učebnice, příručky nebo většiny publikací zabývajících se reprodukcí, ale výsledky opravňují k otázce, zda jsou zcela a důsledně užívány.
Vlastní říje je členěna do 3 údobí. První z nich, proestrus, ve vnějších příznacích trvá průměrně 10 hodin (rozptyl 5 – 15 hod.). Plemenice může snižovat příjem krmiva, zvyšuje svou aktivitu, snaží se skákat na ostatní, ochod mírně otéká a objevuje se výtok. Druhé období, estrus, nazývaný běžně jako pravá říje, trvá v průměru 18 hodin (rozptyl 6 - 24 hodin). Ochod plemenice by měl být výrazně oteklý a zarudlý, vylučovaný hlen by měl být čirý a vykazovat vyšší viskositu. Za charakteristický rys tohoto stadia je považován i reflex nehybnosti, při němž plemenice stojí a nechá na sebe skákat. Doprovodnými jevy mohou být časté bučení a pokles nádoje. Ve 3. období, postestru, trvajícím v průměru 72 hodin, se plemenice zklidňuje, nenechá na sebe skákat, pouze se nechá očichávat, ochod splaskává, výtok hlenu se stává vločkovitě zakalený a může se objevit krev. Následné údobí mezi dvěma říjemi se nazývá diestrus, ve kterém plemenice vykazují normální klidné chování, mohou očichávat ostatní a případně na ně skákat. Všeobecně se uvádí, že nejvhodnější pro zapuštění a zabřeznutí je období přechodu estra v postestrus, tedy 12 – 20, případně 12 – 24 hod. po začátku pravé říje. Na rozpoznání vnějších příznaků estrálního cyklu a aktivit plemenic jsou založeny principy většiny metod praktického vyhledávání říje. Stále nejběžnější je vizuální pozorování, jehož účinnost a přesnost je závislá na jeho délce a četnosti, ale i na zkušenosti a odpovědnosti toho, kdo pozorování provádí.
Pomocníci při vyhledávání říje
V posledních letech jsou zejména v souvislosti s výstavbou nových stájí nebo s technologickými úpravami starších provozů zabudovávány i technické prvky detekce říje, jmenovitě pedometry nebo aktivometry, jejichž výstupy jsou součástí počítačové evidence stáda. Spíše popisované, než v našich podmínkách prakticky využívané, jsou další prostředky jako ku příkladu KaMaRy nebo speciální barvy, obojí umísťované na pánev plemenice a indikující její krytí, nebo přístroje signalizující změny vodivosti prostředí v pochvě. Ke zpřesnění zvolené metody detekce říje mohou sloužit změny nádoje a teploty mléka jednotlivých zvířat a podobně. Vyvíjeny jsou i další, většinou telemetrické metody, které by ku příkladu prostřednictvím implantovaných čipů registrovaly vnější případně i vnitřní projevy říje a mohou, možná již v dohledné době, zaznamenat své uplatnění.
V problematice vyhledávání říjí zůstává poněkud opomíjenou oblastí analytická činnost, která by mohla alespoň z části odhalit nedostatky a napomoci ke zlepšení nepříznivého stavu. V této souvislosti jsou někdy užívány termíny přesnost a účinnost detekce říje. Pro zjednodušení se pro výpočet těchto ukazatelů předpokládá, že ostatní faktory, ovlivňující zabřezávání, jsou v pořádku (metabolický status plemenice, technika inseminace a kvalita semene, pravidelnost estrálních cyklů atd.). V dostupných pramenech odborné literatury nejsou definice těchto termínů jednoznačně vyhraněné. Všeobecně lze ale přesnost charakterizovat jako relativní (%) vyjádření počtu správně detekovaných říjí z celkového počtu detekcí. Naproti tomu účinnost udává relativní hodnotu počtu detekovaných říjí z počtu teoreticky možných detekcí. Tedy zatímco přesnost hodnotí schopnost posuzovatele správně určit dobu inseminace, účinnost je ukazatelem charakterizujícím, kolik říjí je chovatel schopen zachytit.
Jak může chovatel vyhodnocovat, resp. odhadovat přesnost detekce říjí ve svém stádě? Jeden ze způsobů předurčuje výše uvedená definice:
počet zachycených říjí, po nichž plemenice zabřezly
přesnost v % = --------------------------------------------------------- • 100
celkový počet zachycených říjí
Nejsnáze dostupný a také nejčastěji užívaný postup je relativní vyjádření počtu zabřezlých plemenic z celkového počtu plemenic na březost vyšetřovaných, tedy:
počet březích
přesnost v % = ------------------------------------- • 100
celkový počet vyšetřovaných
Pokud se týká odhadu účinnosti detekce říjí, označovaného někdy jako ODR (z anglického Oestrus Detection Rate), jsou v literatuře uváděny postupy využívající středních hodnot nebo absolutních počtů interinseminačních intervalů (III) v následujících schématech:
21
ODR = -------------------- • 100
průměrný III
nebo
počet zachycených III
ODR = --------------------------------------------------------------- • 100 =
teoretický počet III od prvního zapuštění do zabřeznutí
počet zachycených III
= ----------------------------- • 100
SP - interval
--------------
21
Podle některých literárních pramenů umožňuje detailnější pohled na problematiku účinnosti vyhledávání říjí rozdělení SP na období preservisní, tj. od porodu do 1. inseminace a postservisní, tj. od 1. neúspěšné inseminace do zabřeznutí. V tomto pojetí uvádí ku příkladu T. L. Bailey z Virginia Maryland Regional College of Veterinary Medicine v r. 1999 postupy propočtu účinnosti detekce říje, jejichž výslednou hodnotu jsme pro jednoduchost v následujících schématických vyjádřeních a příkladech označili UDR1 (účinnost detekce říje 1) pro preservisní a UDR2 (účinnost detekce říje 2) pro postservisní údobí.
délka estrálního cyklu
UDR1 = ----------------------------------------------------------------- • 100
skutečný interval – stanovený interval + ½ estrálního cyklu
počet infertilních inseminací inseminační index - 1
UDR2 = ----------------------------- • 100 = -------------------------- • 100
počet nezachycených říjí SP - interval
---------------
21
Praktické příklady výpočtu
Jestliže ku příkladu v konkrétním chovu je stanovený začátek zapouštění 60. den po porodu, skutečný inseminační interval 95 dnů, průměrná SP 155 dnů a inseminační index 2,3 inseminací potom
21
UDR1 = ---------------- • 100 = 45,7 %
95 – 60 + 11
2,3 – 1 1,3
UDR2 = --------------- • 100 = ------- • 100 = 44,8 %
155 – 95 2,9
-----------
21
Pro interpretaci výsledných relativních hodnot se všeobecně považuje účinnost detekce říje vyšší než 80 % za výbornou. Hodnoty mezi 70 – 80 % ukazují na účinnost dobrou. Detekce mezi 60 – 70 % je označována za slabou a výsledky pod 50 % již vyžadují podrobnější analýzu k odhalení příčin.
Z uvedeného příkladu tedy vyplývá, že ve stádě je účinnost detekce říjí v obou obdobích stejná, ale její úroveň bychom mohli hodnotit jako nízkou. Výsledek naznačuje, že pravděpodobně byly promeškány říjové cykly, konkrétně v preservisním období dva a v postservisním až tři. Pokud by však důkladný rozbor techniky vyhledávání říjí v preservisním období vyloučil nedostatky, mohla by hodnota UDR1 indikovat anestrus plemenic a situace by vyžadovala konzultaci s veterinárním lékařem, ověření palpací per rectum a případně další odborný zákrok.
V jiném příkladu můžeme předpokládat, že ve stádě je skutečná délka intrvalu 72 dnů, délka SP 160 dnů a že doba zapouštění po porodu i inseminnační index jsou stené jako v příkladu prvním, tj. 60 dní a 2,3 inseminací. Zde by výsledná hodnota UDR1 činila 91% a UDR2 31%. Znamenalo by to, že plemenice pravidelně cyklují a v preservisním období je detekci říje věnována patřičná pozornost. Naopak v období postservisním by bylo potřebné otázky důslednosti, případně způsobu vyhledávání říjí urychleně řešit.
Ze schémat propočtů přesnosti a účinnosti detekce říjí je zřejmé, že zjišťované hodnoty budou do určité míry závislé na specifických podmínkách každého chovu, např. na době stanovené pro zapouštění postpartum, systému, četnosti a způsobu vyšetřování březosti plemenic apod. Mimoto je třeba poznamenat, že uvedená hodnocení účinnosti detekce jsou založena na teoretickém určení počtu nezachycených říjových cyklů. Jedná se tedy o odhadované charakteristiky, které mohou být zatíženy určitou nepřesností. V každém případě však tato relativně nenáročná analytická činnost prováděná v rámci reprodukčního managementu může ukazovat nejen na dosaženou úroveň, ale zejména avizovat potřebu řešit nedostatky v jednom z rozhodujících časových úseků mezidobí.
Příspěvek vznikl za podpory výzkumných záměrů MZe –M02- 99-04 a MSM 41 21 00 00 Ing. Jaroslav Volek, CSc., VÚŽV Praha – Uhříněves
Prof. MVDr. Ing. František Jílek, DrSc., ČZU v Praze
