Česká republika vstoupila do Evropské unie, do mnohem širšího trhu, než na jaký byla zvyklá. Společenství pětadvaceti zemí slibuje našim zemědělcům nové možnosti, na které se ovšem musí patřičně „vyzbrojit“. Připravit se na ně musí také producenti vepřového masa.
Šesté setkání východočeských chovatelů prasat v Kostelci nad Orlicí se zaměřilo převážně na zvládnutí tržního prostředí, což znamená například minimalizace nákladů na jednotku produkce, odborné vedení chovu, zvyšování kvality a bezpečnosti vyráběných potravin, ochrana životního prostředí atd.
Prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc. z České zemědělské univerzity v Praze se mimo jiné ve svém příspěvku věnoval tématu bezpečnosti potravin. Klíčovým pojmem dneška je podle něj trvale udržitelné zemědělství. „Je to takový vývoj agrárního sektoru, který uspokojuje potřeby současné společnosti a neomezuje potřeby budoucích generací“, prohlásil prof. Pour. Dodal, že setrvalé zemědělství a potravinářské systémy jsou ekonomicky životaschopné a zároveň zlepšují kvalitu životního prostředí a přírodní zdroje.
Trvale udržitelné zemědělství
Cíle trvale udržitelného zemědělství se dají shrnout do několika bodů:
zamezit degradaci půdy a dlouhodobě udržet její úrodnost,
zabránit znečištění povrchových i podzemních vod, udržet vodu v krajině,
účinněji využívat obnovitelné energetické zdroje,
omezit znečištění životního prostředí,
efektivně využívat genetické zdroje,
zajistit bezpečné a kvalitní potraviny,
uchovat přírodní ekosystémy a pečovat o krajinu a zvěř.
Chovy prasat u nás a v unii
V průběhu desetiletí se ve světovém měřítku výrazně měnily parametry výkrmnosti jatečných prasat. Například v roce 1850 činila porážková hmotnost 70 kg a dosáhlo se jí za 24 měsíců při průměrném přírůstku od narození 100 g denně. O sto let později se již poráželo ve 110 kilogramech a ve věku sedm měsíců při denním přírůstku od narození na úrovni 500 gramů. V roce 2010 se předpokládá stejná porážková hmotnost, ovšem dosažená za pět měsíců pomocí přírůstku 730 gramů za den (též od narození).
Tržní produkce vepřového masa v České republice v posledních letech poněkud klesla a v Evropské unii stagnuje. V roce 2003 měla česká produkce pouze 2,94% podíl na celkovém evropském trhu (511,3 tisíce tun živé hmotnosti, respektive 17 650 tis. tun ž. hm.). Podle názoru profesora Poura by přes tato ne příliš příznivá čísla měla naše republika bojovat o samostatnost a také si ji ubránit.
Tržní produkce vepřového masa je v přímé závislosti se spotřebními zvyklostmi jednotlivých zemí. Od roku 1997 má spotřeba vepřového masa v České republice sestupný charakter, podle slov přednášejícího se proto musíme zaměřit na zvýšenou propagaci této komodity.
S těmito ukazateli souvisí i vývoj stavů prasat (prasnic) za posledních deset let. V roce 1993 se v naší zemi chovalo 4 598 821 prasat, z toho 324 345 prasnic. Od roku 2000 dochází každoročně k poklesu stavů prasat, například k 1. březnu loňského roku se v našich chovech napočítalo pouhých 3 362 801 prasat (282 722 prasnic). Neoficiální údaje z letošního března uvádějí počty dokonce ještě nižší. Přitom prof. Pour doporučuje stavy prasat držet na optimální hranici 4 milióny kusů, z toho 280 tisíc prasnic. Z hlediska reprodukčních ukazatelů je pak nutné dosáhnout alespoň 22 odchovaných selat na jednu prasnici proti současným 18,5.
