Ne každý zemědělský podnik má ke svému hospodaření ideální podmínky. Jednoduché to nemají především farmy, které se nachází v horských oblastech, kde je potřeba i na běžné pracovní operace, jako na zpracování půdy nebo sklizeň plodin, vynaložit mnohem větší úsilí než v nížinách. Přesto se takových podniků najde stále dost, a ani zhoršené pracovní podmínky jim nebrání v tom, aby ve svém oboru dosahovaly dobrých výsledků.
Pozemky Zemědělského družstva Mír, které hospodaří v Ratiboři na Vsetínsku, se nachází v nadmořské výšce kolem šesti set metrů. Jejich možnosti pěstování plodin jsou proto omezené. Přesto se podniku daří vyrobit chovanému dobytku kvalitní objemná krmiva a jejich užitkovost udržet na dobré úrovni.
Základ krmných dávek
Zemědělské družstvo Mír vzniklo v Ratiboři v sedmdesátých letech sloučením několika okolních farem. V roce 1993 proběhla jeho transformace. Živočišnou produkci nyní představuje celkem 2000 kusů skotu, z toho je 700 až 750 dojnic, 360 býků na výkrm a zbytek jalovice, krávy stojící na sucho a telata. Od roku 1976 podnik působil jako šlechtitelský chov českého strakatého skotu. Před šesti lety se ale za účelem zvýšení mléčné užitkovosti dojnic začalo provádět převodné křížení plemenem redholštýnským, kvůli tomu byl šlechtitelský chov o pár let později zrušen.
Všechna zemědělská půda, kterou podnik obhospodařuje, je zařazena do oblasti LFA, proto většinu z ní zaujímají trvalé travní porosty. Ostatní plodiny se pěstují v minimální míře. Jak přiznává předseda družstva Zdeněk Adámek, takový počet zvířat není lehké v tamních hornatých podmínkách uživit.
Podnik hospodaří na výměře 1500 hektarů, z toho dvě třetiny zaujímají louky a pastviny. Kukuřice na siláž se pěstuje na 280 až 300 hektarech a obilniny (pšenice a ječmen) jen na 150 hektarech. Žádné jiné plodiny družstvo nepěstuje.
Základem krmných dávek pro skot je proto především travní senáž a kukuřičná siláž. Vysokoužitkovým dojnicím se dává i vlhké kukuřičné zrno. Pokud se některý rok kvůli špatnému počasí, jako bylo například letos, neurodí dost kukuřice, musí se hmota na silážování přikoupit. Stejně tak se nakupuje jadrné krmivo pro dojnice, extrahované šroty, minerální doplňková krmiva a v sezóně ještě cukrovarské řízky.
Kvalita senáže bývá různá
Jak předseda prozrazuje, výroba travních senáží tady občas bývá komplikovaná. Zatímco se jeden rok podaří udělat velmi dobrou a kvalitní senáž, druhý rok se zase sklízí hmota, která má živinovou hodnotu nižší. „Posekat a sklidit tisíc hektarů tak, aby byla tráva v optimální sušině, není organizačně jednoduché. Jsme omezeni i nadmořskou výškou. Ráno a večer se tvoří v horách rosa, a za takových podmínek se nedá vyjet do terénu ani s velmi moderní technikou. Délka sklizně závisí také na průběhu počasí. Někdy to trvá dlouho a travní hmota, která se sklízí později, mívá už dost vysoký obsah sušiny,“ stěžuje si.
Jak ale dodává krmivář Petr Vaverka, zvířata jsou tady na příjem vysokého množství sušiny z objemu zvyklá. „Skot přijme i senáž o vyšší sušině, a to díky tomu, že má krmná dávka vhodnou strukturu a stravitelnost. Správnou vlhkost krmiva se ovšem snažíme dodržovat. Pokud je krmivo příliš suché, přidáváme do něj vodu, aby se podpořila žravost,“ sděluje. Ačkoli není kvalita senáže vždy ideální, stádo je na velmi dobré užitkové a zdravotní úrovni.
Větší investice do strojů
Celá živočišná výroba podniku byla donedávna umístěna na šesti farmách, kde byla zvířata ve vazných stájích. Před několika lety vedení podniku uznalo, že je potřeba začít již nevyhovující stáje rekonstruovat. „Na jaře roku 2002 jsme se rozhodli, že zrekonstruujeme stáj na farmě v Hošťálkové, která byla vybudována počátkem osmdesátých let. V srpnu se s přestavbou začalo a koncem listopadu už byla stáj v provozu,“ vzpomíná Adámek a dodává, že stáj už čtyři roky funguje bez problémů. Kapacita zrekonstruované produkční stáje je nyní 311 míst. Současně s kravínem se přestavěla i dojírna. Na místo původní kruhové se vybudovala tandemová dojírna Fullwood o velikosti dvakrát deset míst. Obě přestavby přišly na třináct milionů korun.
V Hošťálkové v letošním roce přibude ještě nové ustájení pro krávy stojící na sucho a porodna pro sto krav. Nízkorozpočtovou rekonstrukcí stáje, zhruba za necelé tři miliony korun, prošla také farma v Jablůnce, kde jsou nyní ustájeny jalovice. V příštím roce se chystá přestavba rovněž na farmě v Pržně, kam by měl být převeden zbývající dobytek, který je dosud ve vazném ustájení.
„Všechny rekonstrukce se snažíme provádět za minimální náklady s využitím vlastní techniky a lidí, ale tak, aby vše vyhovovalo normám EU. Peníze investujeme převážně do kvalitní a výkonné zemědělské techniky, která najde v našem kopcovitém terénu uplatnění. Jde hlavně o stroje pro údržbu trvalých travních porostů, protože máme hodně luk a pastvin. Vloni jsme nakoupili například traktor John Deere 7820, sběrací vůz s řezáním Claas, mulčovač a manipulátor. Do techniky pro sklizeň obilnin neinvestujeme, ty bychom nejraději nepěstovali vůbec. Zatím sklízíme starým kombajnem, ale časem si to asi necháme dělat ve službách. Na 150 hektarů obilnin se nevyplatí kupovat novou techniku,“ míní předseda. „Jdeme systémem živočišná výroba a údržba trvalých travních porostů. Obilniny bychom raději nepěstovali vůbec, při hektarových výnosech dvě a půl tuny se to ani nevyplatí,“ říká předseda.
Chtějí přikoupit mléčnou kvótu
Vzhledem k tomu, že se ve stádě v několika posledních letech provádělo převodné křížení plemenem redholštýn, projevilo se u zvířat výrazné zlepšení mléčné užitkovosti. Pozitivní vliv na produkci měla také rekonstrukce kravína a změna ustájení, která přešla z vazného na volné. Jak prozradil Petr Vaverka, zvířata si na novou stáj zvykla velmi rychle. „Adaptační stres trval velmi krátce. Zhruba za tři měsíce se krávy vrátily na původní užitkovost, poté došlo k dalšímu významnému nárůstu mléčné produkce,“ sděluje.
V současnosti se průměrná užitkovost za laktaci pohybuje kolem 7600 litrů mléka při obsahu bílkovin 3,4 % a tuku 4,3 %. Předseda přitom doufá, že užitkovost ještě dále poroste. „Říkal jsem si, že až bude naše produkce činit 7500 litrů, tak budu spokojen. Dnes si říkám, že bychom mohli přesáhnout i 8000 litrů,“ prohlašuje. Vyšší užitkovost už by podle něho mohla mít velmi negativní vliv na zdraví zvířat, dlouhověkost a plodnost krav. V této oblasti by se značně prodražila také krmná dávka. Mléčnou kvótu podnik za loňský rok překročil téměř o osm procent a zaplatil tak sankci ve výši 480 tisíc korun.V letošním roce ji zatím plní na 112 %. Přesto ale nehodlá stavy dojnic snižovat. Pokud to půjde, nějakou kvótu ještě spíše přikoupí. Roční dodávka mléka do mlékárny Kunín v současnosti činí 4,7 milionu litrů.
Na velmi dobré úrovni jsou při slušné užitkovosti také stále se zlepšující reprodukční ukazatele. To předseda přičítá zejména zavedení systému řízené reprodukce a využívání sonografu při zjišťování březosti. I celkový zdravotní stav stáda včetně končetin je díky odpovídající péči na velmi dobré úrovni.
