Zemědělské podniky v oblasti Jihlavska patřívaly dříve spíše k těm horším. V současné době se však jeví situace zcela opačně. Na Vysočině hospodaří mnoho zemědělských společností, které slaví značné chovatelské úspěchy. Jednou z nich, která sbírá ocenění na všech výstavách, je i Dobrosev a. s., Dobronín. Rozhodující podíl na příjmech podniku má produkce mléka od stáda holštýnského skotu z převodného křížení.
Zemědělský podnik hospodaří na více než 2500 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce okolo 550 metrů. Pronajaté půdy však postupně ubývá díky tomu, že část obhospodařovaného území patří do oblasti, kde postupně roste jihlavská industriální zóna. Cena půdy proto vzrostla a ochota prodat značně převažuje nad láskou k rodné hroudě.
Okolo 500 ha zaujímají v podniku trvalé travní porosty. Na orné půdě pěstují objemná krmiva a obilniny, řepku, brambory.
Chov prasat jistotou?
Úbytek půdy byl také podle hlavního zootechnika Ing. Jaromíra Vlčka důvodem, proč se rozhodli začít s odvětvím, které půdu nevyžaduje, tj. chovem prasat.
V provozu využívají systém uzavřeného obratu stáda. Chovají 400 prasnic a měsíčně dodávají na jatka kolem 600 vykrmených prasat. V současnosti však jde o problematickou komoditu, cena letos propadla až na 20 Kč za kg ž. h. V době naší návštěvy (konec dubna) se pohybovala na úrovni 32 Kč. Podle ing. Vlčka jatecké provozy těží především ze situace, kdy je nedostatek informací, například i o počtech prasat: „Centrální evidenci dělá jen polovina chovatelů, odběratelé pak hrají s cenou a zemědělec je obětí.“ V Dobroníně mají uzavřený obrat stáda, prasničky (BuxL) produkují sami. V otcovské pozici zkoušeli různá plemena a kombinace. „Výsledky nebyly jednoznačné, dobře vycházel pietrain.“
Při výkrmu používají krmné směsi bez živočišných mouček, které nahrazují sójou.
Nejvíce peněz za mléko
V Dobronínské společnosti patří příjmy za mléko (třetinový podíl na celkových) k rozhodujícím. Celkový počet chovaných kusů skotu dosahuje necelých dvou tisíc, z toho je 630 krav holštýnských a 45 masného plemene. V současnosti v systému bez produkce mléka převažují kříženci se charolais, což je plemeno, které, jak říká zootechnik „postupně vykrystalizovalo.“ Jde o vhodný doplněk k dojnému stádu. „Problematické krávy zapustíme masným býkem, pobyt na pastvě na ně působí příznivě a nepřijdeme o ně,“ vysvětluje.
I když podnik sestává z pěti středisek, dojnice jsou soustředěné na jednom místě v areálu u obce Dobronín. Průměrná užitkovost holštýnek dosahuje 9105 kg mléka (bílkoviny 3,38 %, tuk 3,90 %) za 580 uzávěrek.
Býčky (holštýnští i masní) vykrmují a přikupují k nim i další českého strakatého plemene. Ve výkrmně pracují dva lidé. Když se podmínky změní, „přizpůsobíme se.“ Pokud jde o konkurenceschopnost v unii, má zootechnik jasno: „Už abychom tam byli, teď neplatí nic, každý ze zpracovatelů se jen snaží něco urvat. Po vstupu budou platit alespoň nějaká pravidla.“
Příjmy z prodeje plemenných zvířat a embryí
Rozhodnutí převést původní červenostrakaté stádo na holštýnské padlo už před více než třiceti lety.V současné době je tvořené především již holštýnkami z převodného křížení, mají zde i krávy z embryí např. z Nizozemska, USA a nakoupili i březí jalovice. „Vloni jsme prodali 26 plemenných býčků, prodáváme embrya od vítězek výstav, býky do přirozené plemenitby.“ Plemenice určené pro produkci embryí po ukončení první laktace oddělují a krmí je pouze senem. „Vloni jsme prodali embrya za 450 000 Kč,“ hodnotí úspěch zootechnik. Podle obratu stáda, tj. když přebývají, prodají i jalovice. Příjmy za plemenný materiál nahrazují snížení tržeb za jatečné krávy.
Zájemce o koupi jistě přesvědčí i úspěchy na výstavách, které má podnik na svém kontě. Jen loňský si přivezli titul šampiónky v kategorii starších krav z Techagra, v Litomyšli měli nejlepší jalovici a na PragaAgru získali ocenění za vicešampiónku výstavy a krávu s nejlepším vemenem. Jak vybrat plemenice na výstavu? Účast by neměla být za každou cenu, „když už tam vezu plemenice, nemusí vyhrát, ale nesmí neudělat ostudu.“ Zvláště si zootechnik cení titulů, kyd rozhodoval bonitér ze zahraničí.
Stáje
Ve čtyřech čtyřřadých vazných stájích, uvedených do provozu v listopadu 1989, chovali počátkem devadesátých let 832 krav (4 x 208). Dojit je muselo 16 dojiček, celkem v areálu pracovalo padesát zaměstnanců. Přitom průměrná užitkovost dosahovala 3600 kg mléka. „Během let 1995 až 1996 jsme se rozhodli stáje přestavět, i když to bylo složité v podniku prosadit.“ Rozhodnutí samozřejmě nelitují – vyřešili zároveň více problémů: snížení potřeby pracovních sil, zlepšení zdravotního stavu zvířat. Na projektu se podíleli ve velké míře sami. Původní schéma čtyř řad a dvou průjezdných chodeb změnili na jednu krmnou chodbu, po stranách s volnými boxy. Celou stáj rozšířili. Technologie krmení je míchacím krmným vozem. Stavba trvala čtyři roky, protože i většinu práce zvládli svépomocí. Výhodou tak podle zootechnika byl postupný přechod na nové ustájení , které se tak obešlo beze ztrát na starších zvířatech. Do nového šly vždy jalovice a prvotelky. „Dávali jsme je tam na začátku stání na sucho.“
Mezi stájemi je umístěná rybinová dojírna pro dvakrát čtrnáct kusů. K identifikaci využívají izraelského systému pedometrů a software. To je důležité, tím, že dodávka byla kompletní a systémy spolu tzv. mluví. Veškerý management stáda jde přes software. Podle aktivity zjištěné pedometry zapouštějí ráno i večer. „Chce to člověka, který systém ctí a chce s ním pracovat,“ podtrhuje hlavní zootechnik.
Ocenění z výstav
Dobrosevský podnik patří k těm, jak jsme již uvedli, kteří si z výstav přivážejí ocenění. Mnozí vynikající chovatelé však v poslední době zvažují účast na výstavách. Důvodem je velké riziko přenosu nákaz. Především pro ty, kteří do ozdravení chovů investovali. Za největší nebezpečí považují např. IBR, k jehož eradikaci chybí v Česku národní program. Podíl chovů s onemocněním a klidových ohnisek je přitom neuvěřitelně vysoký. Jak říká ing. Vlček: „IBR se jednou ročně vyšetřuje, zbytek zůstává na tom, jak reaguji jako chovatel,“ V Dobroníne vyšetřují nad rámec povinností, aby se chránili. Chovatelé při svodech, výstavách apod. musí dodat veterinární vyšetření, že krevní nález je negativní. Není to však dostatečný monitoring situace, už proto že i nemocná zvířata někdy protilátky nevylučují. V jednotlivých krajích se přitom situace různí. Řešením by podle zootechnika bylo zavedení komplexního programu ozdravení.
