Automatické získávání mléka pomocí dojicích robotů už u nás dávno není neznámým pojmem. První z nich se v naší republice objevily před několika lety, a jejich počet neustále narůstá. Důvodem je především to, že pomocí nich lze získat mnohem více mléka než při dojení v klasických dojírnách.
Podle informací společnosti Agro-partner Soběslav, jež je výhradním dovozcem dojících robotů Astronaut od nizozemské firmy Lely, lze tuto technologii zatím u nás najít na čtyřech farmách. Během letošního roku se k nim má přidat několik dalších míst, kde se bude instalovat kolem třiceti nových dojicích robotů. Jedním z podniků, kde na tento systém získávání mléka přistoupili v průběhu letošního května, je Zemědělské družstvo Skalka Jankov, které hospodaří v obci Lipí na Českobudějovicku.
Lepší vyhlídky
„V poslední době jsme měli problémy sehnat lidi na dojení. Nikomu se taková práce nechce dělat, když se začíná třeba ve dvě hodiny ráno,“ vysvětluje předseda družstva Zdeněk Houška jeden z důvodů, proč se rozhodl pro tak významnou investici. Instalaci dojicích robotů předcházela rekonstrukce staré haly, která dříve sloužila jako velkokapacitní teletník. Dnes je z ní nová produkční stáj s kapacitou 210 krav a se třemi roboty Astronaut 3000. Jejich hlavním účelem je však zvýšení mléčné produkce. „Od systému, který jsme právě zavedli, očekáváme minimálně čtyřicetiprocentní nárůst užitkovosti,“ sděluje předseda a dodává, že zlepšit by se měl i zdravotní stav dojnic. „Krávy se dostaly do mnohem lepšího prostředí, než v jakém byly dosud, takže se významně zvýšila úroveň welfare. To se projeví jak na produkci, tak na lepším zdravotním stavu a nižších nákladech na veterinární ošetření,“ předpokládá Zdeněk Houška.
Méně stresu, více mléka
Za větším množstvím získaného mléka při robotickém dojení stojí podle Ing. Vlastimila Havlíka ze společnosti Agro-partner Soběslav především skutečnost, že dojicí robot je umístěn přímo v prostoru stáje a dojnice ho může kdykoli v průběhu dne podle vlastní vůle navštívit. „Jde o dojení bez stresu, protože si krávy samy určí dobu, kdy se chtějí nechat podojit. Dojení se tak stává přirozeným a nenuceným procesem,“ vysvětluje Ing. Havlík. Motivačním prvkem k návštěvě robota je to, že se v něm zvířatům dávkuje jaderné krmivo. Jedna dojnice ho může navštívit až čtyřikrát za den, ale optimální je dojení třikrát denně. Vyšší frekvence dojení následně vede k vyšší produkci.
Dalším významným faktorem je dojení každé čtvrtě vemene samostatně. Díky tomu nevzniká riziko předojení, nebo naopak nedodojení čtvrtě a významně se omezují zdravotní problémy mléčné žlázy.
Součástí technologie dojení je manažerský počítačový program, který je schopen rozlišovat jednotlivá zvířata, sledovat jejich pohybovou aktivitu a celkový zdravotní stav, včetně detekce říje a monitoringu přežvykování. Jednotlivým zvířatům dávkuje produkční směs a vyhodnocuje údaje o kvalitě mléka získané v průběhu dojení.
Krávy se musí učit
Krávy ovšem nezačnou dojicího robota navštěvovat automaticky. Jejich navykání na nový systém, při kterém pomáhají jak ošetřovatelé, tak odborníci z firmy dodávající technologii trvá zhruba měsíc. „V současnosti je na farmě několik lidí, kteří pomáhají nahánět krávy do robotů. Ne všechny zvířata se to ale naučí, některá jsou totiž už deset let stará, navíc po celou dobu byla na vazném ustájení. Ta, která se nepřizpůsobí, budeme muset časem vyřadit,“ říká předseda.
V nové produkční stáji je boxové ustájení na matracích plněných gumou. Kejdu z hnojných chodeb odstraňuje shrnovací lopata. Mikroklima ve stáji upravují boční svinovací plachty, které reagují na teplotu a proudění vzduchu a déšť. Druhý bok produkční stáje je otevřený. Pohodlí zvířat zvyšují zabudovaná drbadla. „Stáj je vzdušná a prostorná a zvířatům poskytuje vysoký komfort,“ sděluje nadšeně Zdeněk Houška a dodává, že technologie ustájení, stejně jako dojicí roboty, pochází od firmy Agropartner Soběslav. Až si ostatní dojnice na novou stáj i dojení zvyknou, bude je obsluhovat jen jeden ošetřovatel a dva zootechnici.
Rekonstrukce nekončí
Rekonstrukce haly začala už v březnu loňského roku a dokončila se v listopadu. Naskladnění zvířat se ale kvůli počasí nechalo až na jaro. ZD Skalka Jankov bylo do té doby rozčleněno na tři provozy v různých obcích. V těchto stájích byly dojnice na vazném ustájení. Jak předseda přiznává, na bývalých stájích byla příliš velká pracnost a dost vysoké ztráty. Proto se už před několika lety rozhodli pro stavbu zcela nového kravína, kde by zvířata měla lepší podmínky. To se ale nepodařilo. „Plánovali jsme v nedaleké obci postavit halu se šesti dojicími roboty. Místo, které jsme k tomu zvolili, leží ale v chráněné krajinné oblasti Blanský les, takže nám úřady stavbu nepovolily. Pak jsme se rozhodli zrekonstruovat už nepoužívané objekty zde v Lipí, které kdysi sloužily našemu družstvu a dvěma dalším jako velkokapacitní teletníky,“ vysvětluje.
Po vypořádání majetkových podílů ZD Skalka Jankov požádalo o stavební povolení na rekonstrukci všech tří hal. Rekonstrukce první z nich je ukončena a do stáje se přivezla většina zvířat z bývalých kravínů. Brzy přijde na řadu druhá z hal. „Další rekonstrukce by měla začít už v tomto roce. Půjde o stáj pro suchostojné krávy, porodnu a odchov telat. Z poslední - třetí haly - by měla vzniknout ještě jedna produkční stáj, opět se třemi dojicími roboty. V podniku jich pak bude celkem šest, a konečný počet dojnic v podniku by se měl pohybovat kolem 420 kusů.
V současnosti se v ZD Skalka Jankov chová přibližně 320 krav čistokrevného holštýnského plemene i kříženek s českým strakatým skotem, které se převádí na kombinovanou užitkovost. Zatímco většina zvířat teď obývá novou produkční stáje v Lipí, zbytek zatím zůstal v jednom ze třech původních provozů. Ale jen do té doby, než vznikne druhá produkční stáj, kde budou krávy místo lidí dojit roboty.
