Chovatelé dojeného skotu v České republice se za posledních deset let vydali cestou zvyšování užitkovosti a kvality mléka, ale v neposlední řadě i zlepšování zdraví, dlouhověkosti a welfare zvířat. Jednou z méně známých variant jak těchto cílů dosáhnout, je používání dojících robotů.
Výhod dojícího robota je několik: zvýšení užitkovosti a kvality mléka, nenátlakovost celého zařízení, zajištění standartních podmínek při dojení, úspora nákladů na pracovníky - dojiče a nahaněče krav i úspora místa ve stáji. Při vstupu do stáje s dojícím robotem zarazí návštěvníka až „nepřirozený“ klid a pohoda zvířat. Robot je možno využít i pro potřeby kontroly užitkovosti a odběr kontrolních odběrů vzorků mléka.
V měsíci říjnu jsme navštívili družstevní farmu Pahren Agrar v Sasku, kde mají s dojícím robotem již téměř tříleté zkušenosti. Jak nám řekla zootechnička paní Andrea Darr, jsou s jeho provozem a využíváním maximálně spokojeni.
Pro používání dojících robotů se zdejší chovatelé holštýnského skotu rozhodli z několika důvodů. Hlavním impulsem bylo zabezpečení kvality mléka, welfare dojnic a snížení potřeby lidské práce. V současné době pracuje ve stáji s počtem 300 kusů krav 5 robotů, z nichž každý disponuje denní kapacitou 65 až 70 zvířat. Přechod z rybinové dojírny na dojícího robota byl pozvolný,vyžádal si však selekci nejen z hlediska exteriéru vemene, ale i podle věku plemenic. S nově naskladňovanými vysokobřezími jalovicemi těžkosti nejsou, většina z nich se přizpůsobí rytmu dojení do dvou dnů.
Výhodu vidí paní Darr především ve zvýšení četnosti dojení krav během dne. Tato vyšší intenzita zabraňuje mastitidám a tím i zhoršené kvalitě vyráběného mléka. V současné době dosahují na této farmě počtu somatických buněk do 250 tisíc a celkového počtu mikroorganismů do 20 tisíc na jeden mililitr mléka. Zootechnici pracují na dvě směny, přičemž nedílnou součást jejich pracovního dne tvoří práce s počítačem. Následně provádějí kontrolu stáje, eventuelně řeší aktuální problémy v chovu. Užitkovost se podle slov zootechničky zvýšila za tři roky z 6500 kilogramů mléka na téměř 8000 kg při roční brakaci 30 – 40 % stavu krav.
Základní krmná dávka je koncipována na denní nádoj 28 kilogramů, kterému odpovídá 5 kg jadrného krmiva. Při vyšší užitkovosti se obsah jádra adekvátně zvyšuje. Část této dávky je zamíchána do kompletní krmné směsi, část dostávají dojnice v krmícím boxu v prostoru robota.
Další podrobnosti o dojících robotech se můžete dočíst v listopadovém čísle Farmáře
