Beef on Dairy – to je ve světě obecně užívané slovní spojení pro snahu maximálně efektivně využívat všech potenciálů dojných stád. Jedním z těch, které stále mnoho českých chovatelů „nezvedá ze země“, je maximální využití reprodukční schopnosti nezájmových dojnic pro produkci komerčně zajímavého produktu, tedy polomasného zástavu. Zvoní hrana skotu s dvojstrannou užitkovostí?
Již nyní na tzv. vyspělých trzích pochází většina domácího hovězího masa z vysokoprodukčních dojných stád. Proč? Důvodů je několik.
Z hlediska chovatelů jde o využívání již zmíněného systému Beef on Dairy. Tedy selekce 30 až 50 % zájmových plemenic, které se připouští primárně sexovanými ID na jalovičky pro zajištění obratu stáda a drobnou rezervu. Tímto je zajištěna intenzivní selekce na straně matek a je téměř vyloučena produkce holštýnských býčků. H100 býček, to je jistá finanční ztráta. Nízkými výkupními cenami počínaje, přes nízkou efektivitu výkrmu a až po relativně nízkou cenu masných partií z důvodu nízkého podílu tuku a o třetinu kratší trvanlivosti v čerstvém stavu.
Zbytek plemenic se připouští inseminačními dávkami býků masných plemen. V extrémních případech stád s dobře fungujícím managementem reprodukce může jít až o 70 % plemenic. Přičemž ty funkční, s dobrou reprodukcí nebo krávy zařazené v synchronizačních protokolech, se připouštějí dokonce ID masných býků sexovanými na býčky. Právě díky vysoké poptávce je na těchto trzích rozdíl ve výkupní ceně polomasné jalovice a býka relativně vyšší, než je nyní v ČR.
Ing. Magdalena Zajíčková,
INPLEM, s. r. o.
Více v Našem chovu 12/2024.*
