Dopad konfliktu na Ukrajině na ceny krmných obilovin v ČR, Německu a Polsku

Článek se zaměřuje na zhodnocení a analýzu dopadu konfliktu na Ukrajině na vývoj cen zemědělských výrobců krmných obilovin (konkrétně pšenice, ječmene, kukuřice a ovsa) a jejich volatility v České republice, Německu a Polsku v letech 2020 až 2025. Článek popisuje reakce jednotlivých trhů na geopolitický šok v roce 2022 a následně analyzuje vývoj cen vybraných komodit v kontextu logistických a politických opatření prostřednictvím míry cenové volatility a rychlosti návratu cen na předválečnou úroveň. Komparativní analýza ukázala odlišnou citlivost národních trhů na geopolitický šok, přičemž nejvyšší míru volatility a nejrychlejší cenovou reakci vykazoval silně mezinárodně provázaný německý trh.

Dlouhotrvající geopolitické napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, které 24. února 2022 vyústilo v ozbrojený konflikt, ale i doznívající vliv pandemie COVID-19 zapříčinily mírný růst cen krmných obilovin již od r. 2020. Ukrajina (i Rusko) patří mezi největší světové vývozce kukuřice, pšenice a ječmene, přičemž jejich produkce směřovala především mimo evropské trhy[1]. Výpadky v produkci, logistická omezení a nejistota na trzích vedly k prudkému nárůstu cen krmných obilovin bezprostředně po začátku konfliktu. Zavedení tzv. tras solidarity a následně Černomořské obilné iniciativy vedlo k částečnému poklesu cen a stabilizaci situace. Zároveň však došlo k přesměrování části ukrajinské produkce na evropské trhy, což způsobilo přebytek, tlak na snížení cen a pokles konkurenceschopnosti evropské produkce. Cílem tohoto článku je porovnat a zhodnotit vývoj cen zemědělských výrobců krmných obilovin a jejich volatility v České republice, Německu a Polsku v letech 2020 až 2025.

Metodika

Zhodnocení vývoje cen zemědělských výrobců krmných obilovin a jejich volatility v České republice, Německu a Polsku v letech 2020 až 2025 bylo provedeno metodou komparativní analýzy. Na základě dat o měsíčních průměrných CZV[2] dle ČSÚ[3], AMI[4] a MRiRW[5] a měnového kurzu dle ČNB[6] a NBP[7] byl proveden přepočet na měnu EUR pro lepší porovnatelnost. Časová řada byla analyzována prostřednictvím ukazatelů popisné statistiky a následně bylo přistoupeno k jejich porovnání a výslednému zhodnocení vývoje na sledovaných trzích u vybraných komodit. Volatilita cen byla kvantifikována pomocí směrodatné odchylky meziměsíčních relativních změn cen. Rychlost návratu cen na předválečnou úroveň byla vyjádřena počtem měsíců od cenového maxima po vypuknutí konfliktu do okamžiku, kdy cena opět dosáhla cenové úrovně před konfliktem[8].

Výsledky a diskuse

Německý trh vykazoval ze sledovaných zemí nejvyšší míru volatility a okamžitě výrazně reagoval na geopolitickou situaci. Trh je citlivější na změny mezinárodní nabídky a poptávky s blízkou návazností na mezinárodní burzy. V březnu r. 2022 CZV krmných obilovin meziměsíčně velmi prudce vzrostly, a to v průměru o 31,4 % a během dubna pak o dalších 7,2 %, ale nejrychlejším tempem se dostaly zpět na svou téměř předválečnou úroveň. Nižší míra volatility byla patrná na polském trhu, který nemá tak silné propojení s mezinárodními burzami. CZV tedy reagovaly pozvolněji a během března vzrostly v průměru o 15,8 %, během dubna pak o dalších 10,7 %, přičemž tempo poklesu na předválečné hodnoty bylo středně pomalé. Nejmenší míru volatility pak vykazoval český trh, který má také nižší míru propojení s mezinárodními burzami.

Graf 5 – Průměrné roční CZV pšenice krmné v letech 2020 až 2025 v EUR/t

Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ, AMI, MRiRW, NBP, ČNB

[1] Obiloviny: světové trhy a obchod, Americké ministerstvo zemědělství

[2] Ceny zemědělských výrobců

[3] Český statistický úřad

[4] Německá Společnost pro informace o zemědělském trhu

[5] Polské Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova

[6] Česká národní banka

[7] Polská národní banka

[8] Vyjádřené jako průměrné CZV dané komodity za 6 měsíců před vypuknutím konfliktu.

Literatura

• Kacperska, E. M., Łukasiewicz, K., Skrzypczyk, M. a Stefańczyk, J. Price volatility in the European wheat and corn market in the Black Sea Agreement context. Agriculture, 2025, roč. 15, č. 1, s. 91, DOI: 10.3390/agriculture15010091.
• Novotná, L., Rowland, Z. a S. Janek. Impacts of the war on prices of Ukrainian wheat. Agricultural Economics – Czech, 2023, roč. 69, č. 10, s. 404–415. DOI: 10.17221/121/2023-AGRICECON.
• Poursina, D., Schaefer, K. A., Hilburn, S. a T. Johnson. Economic impacts of the Black Sea Grain Initiative. Journal of Agricultural Economics, 2024, roč. 75, č. 1, s. 457–464. DOI: 10.1111/1477-9552.12549.

Další literatura k dispozici u autorky.

Článek byl odborně recenzován.*

Ing. Anežka Vorlíčková,

Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha

Kontakt na autorku: vorlickova.anezka@uzei.cz

Celý odborný článek autorky Anežky Vorlíčkové najdete v Krmivářství 2/2026, které právě vychází.