Maso a mléko přežvýkavců jsou pro člověka zásadní zdroje důležitých živin, které nelze snadno získat z rostlinných potravin. Přežvýkavá hospodářská zvířata, jako skot a ovce, jsou však také významným producentem skleníkových plynů, zejména metanu.
Produkce metanu má negativní dopad nejen na životní prostředí, ale také pro zvíře znamená ztrátu energie. V posledních dvou desetiletích bylo vyzkoušenou mnoho strategií, jak produkci metanu snížit. Mezi nejúčinnější metody by mohlo patřit využití doplňkových látek krmiv, tzv. aditiv.
Produkce skleníkových plynů přežvýkavci
Živočišná produkce a zejména přežvýkavá hospodářská zvířata jsou významným zdrojem skleníkových plynů. Celková produkce skleníkových plynů z živočišné produkce představuje asi 14,5 % celkových emisí vytvořených člověkem (Gerber et al. 2013). Samotná enterická fermentace (tj. mikrobiální rozklad krmiva v trávicí soustavě zvířete) přežvýkavců produkuje okolo 6 % člověkem vytvořených emisí (Beauchemin et al. 2020).
V ČR je podíl emisí skleníkových plynů ze zemědělství na celkových emisích pouhých 6 %, což je pod Evropským i Světovým průměrem. Je to dáno poměrně nízkým počtem chovaných hospodářských zvířat a také průmyslovým zaměřením ČR. Nicméně více než třetina skleníkových plynů ze zemědělství v ČR pochází z enterické fermentace přežvýkavců (ve formě metanu). Metan uvolněný v průběhu enterické fermentace je tak významným zdrojem emisí jak v ČR, tak v celosvětovém měřítku.
Produkce metanu v průběhu enterické fermentace neznamená pouze zátěž pro životní prostředí, ale také energetickou neefektivitu ve využití krmné dávky. Dojnice, která denně vytvoří i přes 600 litrů metanu, touto produkcí přichází až o 12 % energie krmiva (Johnson et Johnson, 1995). To je obzvláště nevýhodné na začátku laktace, kdy má dojnice energie nedostatek. Snižování energetické ztráty využití krmiv bylo také hlavní motivací raných výzkumů, které se zabývaly snižováním produkce metanu u přežvýkavců. Po roce 2000 byla patrná jednoznačná změna v motivaci publikací, kdy se pozornost soustředila na životní prostředí. V tomto období také raketově roste množství vědeckých publikací zaměřených na ovlivnění metanogeneze u přežvýkavců (Beauchemin et al. 2020).
Metan je přirozený vedlejší produkt mikrobiální fermentace sacharidů a v menší míře také aminokyselin. U přežvýkavců je většina metanu vytvořena v bachoru (~87 %), zbývající část (13 %) je produktem fermentace v tlustém střevě. Proto, na rozdíl od obecně rozšířené představy o prdících kravách, přežvýkavci většinu vytvořeného plynu uvolňují říháním (lat. eruktací). Bakterie, protozoa a houby v bachoru fermentují rostlinné sacharidy na těkavé mastné kyseliny (octovou, propionovou a máselnou) a plyny (oxid uhličitý a vodík) jako hlavní fermentační produkty. Specifické mikroorganismy, archea (tzv. metanogeny), využívají vytvořený oxid uhličitý a vodík jako substráty pro tvorbu metanu. Tím v bachoru udržují nízký parciální tlak vodíku, který je nezbytný pro správný průběh fermentace (Samal et Dash 2022).*
Příspěvek vznikl za podpory Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV QK23020011).
Literatura je k dispozici u autorů.
Ing. Miroslav Joch, Ph.D.1,2,
Ing. Mariana Vadroňová1,2,
Ing. Václav Kudrna, CSc.1,
Ing. Alena Výborná1,
Ing. Yvona Tyrolová1,
Ing. Denisa Tichá1,2
1Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
2Česká zemědělská univerzita v Praze
Celý článek najdete v Krmivářství 4/2023.
