Místem, kam se jezdí zootechnici z celé České republiky dívat, se stala farma Obory na Příbramsku, která patří Zemědělskému družstvu Nečín. Zajímá je tam nově vybudovaná volná stáj. A není divu – jde o první dřevostavbu tohoto druhu v Česku.
„Zdědili jsme restituční nároky, spoustu bytových jednotek a staré nevyhovující stáje, nejmodernější byl čtyřřaďák,“ vzpomíná předseda družstva Ing. František Melka. Přitom hlavní příjmy podniku pocházejí z produkce mléka. Jde o odvětví, které se podle názoru předsedy do LFA oblasti Středního Povltaví, ve které podnik hospodaří a která je ohrožená erozí, hodí.
Proto se v Nečíně rozhodli nevyhovující systém chovu dojnic změnit a postavit novou moderní volnou stáj. Původní projekt v roce 2000 byl plánován z železobetonu. Nakonec z něj sešlo a Nečínští se shlédli v dřevostavbách volných stájí v Německu. „Do přírody patří dřevěný materiál,“ říká František Melka. V té době se objevila první možnost, jak představu splnit i v Česku, podnikatelské aktivity tu zahájila firma Haas Fertigbau.
Lacinější dřevostavba
Celá investice, včetně ocelové nadzemní jímky, stála zemědělské družstvo 17 milionů korun, z toho na halu i s vybavením připadá devět milionů. Jedno ustajovací místo tak vyšlo na 30 tisíc korun.
Podle Františka Melky v porovnání s ostatními nabídkami staveb z jiných materiálů, vyšla dřevostavba družstvo o osm set tisíc korun laciněji. Generálním dodavatelem stavby byla vimperská společnost Agromont. Na vybudovaném betonovém podkladě vyrostla stavba již během tří dnů.
Katedrála pro dojnice
Moderení stáj vybudovanou ze dřeva označil vloni na slavnostním zahájení doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi za katedrálu pro dojnice. A měl důvod. Stáj má šířku 32 metrů a dlouhá je 72 metrů. Je v ní ustájeno 300 dojnic a na 100 kg živé hmotnosti vychází 9 m3 vzduchu. To je podstatně více než udávaný požadavek kubatury šesti metrů. Stavba je situovaná jih – sever. Boční stěny tvoří shrnovací plachty. Původní projekt uvažoval s parapetem vysokým 1,5 metru. Na popud Františka Melky je však zcela minimální ke spokojenosti dojnic, které mají výhled do okolí. Prostředkem stáje prochází krmná chodba. Provoz je stlaný, boxy jsou vyplněné pilinami, na které se každý den přistýlá. Střecha je ideálně prosvětlená: v průměru ze 30 %, přitom na západní straně je prosvětlení o 40 % nižší, aby nedošlo v létě k přehřívání. Stáj je vybavena vyhřívanými napáječkami.
Zhruba ze středu stáje vede bočně naháňka do dojírny. Ta je umístěna ve vedlejší budově a jde o trigon pro dvacet dojnic (7 + 8 + 5). Podle hlavní zootechničky Ing. Aleny Melkové, která si ji prosadila, je v ní nižší spotřeba splachové vody, dojení je snazší a pracovník v ní má dobrý přehled, díky třem stranám trigonu se nemusí dlouho čekat. Vyšla přitom podle ní podstatně levněji než rybinová s rychlým odchodem.
Dřevo je šlágr
Dřevo jako stavební materiál má vynikající vlastnosti, ale v Česku se stále nedoceňuje. Přitom je naše republika v zásobě dřeva na hektar na čtvrtém místě v Evropě. Jde o ekologický a recyklovatelný materiál. Staví se jako i v Oborách nikoli z masivní kulatiny, ale z lepeného lamelového dřeva. To znamená, že stačí jako surovina kulatina o průměru 30 centimetrů, která není jinak využitelná než v papírenském průmyslu. Moderní je i chemická modifikace dřeva, která mění jeho strukturu tak, že nebobtná a nesesychá. Zástupce firmy Haas uvedl na slavnostním otevření: „V Rakousku, Německu a České republice dorůstá ročně 150 milionů kubíků dřeva. Na tuto stavbu jsme použili kolem 400 m3 kulatiny, což v podstatě znamená, že na zdejší stavbu vyrostlo dříví za 1,5 minuty.“
Podrobnější informace o zemědělském družstvu Nečín naleznete v reportáži v časopise Náš chov 2/2005. Nečínští jsou průkopníky nejen v oblasti dřevostavby, ale i reprodukce: již přes čtyři roky inseminují vlastními silami a dosahují vynikajících výsledků, které znamenají i značný ekonomický profit pro podnik.
