O zkušenosti z oblasti výkrmu drůbeže se přijeli do České republiky podělit francouzští výživáři ze společnosti CCPA. Společnost není pro české chovatele neznámá, neboť je zastupuje v ČR firma Iframix. Francois Pelet se v přednášce věnoval především změnám, které pro Francouze přinesl zákaz zkrmování masokostních mouček. I když je jejich využití v ČR dosud povolené, budoucnost může přinést podobné změny také v Česku, navíc tento trend je sledován v požadavcích na výživu zvířat dodávaných do obchodní sítě různých supermarketů.
Ve Francii mají již první zkušenosti se zkrmováním směsí pro drůbež, z nichž jsou živočišné moučky vyřazené. Podle Peleta dochází především ke zhoršení konverze a snižuje se kvalita podestýlky. Společnost testovala několik receptur bez živočišných mouček. Jako kontrola sloužila krmná směs se zařazením sóji a 7 % masokostní moučky, s ní byly porovnávány čtyři další směsi: první na bázi sóji, další pak se zařazením sóji a 7 % glutenu, sóji a 15 % hrachu a sóji v kombinaci s 8 % řepkového extrahovaného šrotu. Ve všech případech došlo u vykrmované drůbeže ke snížení konverze, skupina krmená směsí se sójou sice do věku třech týdnů přirůstala rychleji, pak však přírůstek klesl. Pokud totiž dojde k vypuštění masokostní moučky, zvyšuje se v krmné dávce podíl neškrobových polysacharidů (NPN), které jsou pro drůbež téměř nestravitelné. Proto jak uvedl Pelet je „třeba v den zákazu MKM přehodnotit strategii používání enzymů“. CCPA tak zkoušela různé kombinace enzymových koktejlů, aby určila nejvhodnější. Další zajímavou možností je při vyřazení MKM ze směsí využití enzymu fytázy. „Pokud ji zařadíme, zpřístupníme nejen dosud nevyužitelný fosfor pevně vázaný v kyselině fytové, ale zvýší se i využitelnost vápníku.“ Jako hlavní kritéria pro výběr vhodné fytázy uvedli přednášející následující požadavky:
- podíl aktivity při daném pH
- optimální teplota pro aktivitu
- odolnost proti proteázám
- stabilita při granulaci
- účinnost
- dávkování a cena.
Nahrazení masokostní moučky sójou se projevuje zvýšením obsahu draslíku v krmivu, zvýšení MEQ (poměr elektrolytů), zvýšení spotřeby vody a zhoršení kvality podestýlky. Podle analytických výsledků byly údaje o obsahu draslíku v sóje podhodnocené. Vyšší dávka sóji vyžaduje vyšší zařazení soli. Sója je chudší také na některé vitamíny a minerály. Proto bylo třeba předělat receptury všech premixů. „Ti chovatelé, kteří nové zkušenosti nerespektovali a vyžádali si premixy v původním složení se setkali ve svých chovech s výskytem nekrotických změn na běhácích, a rovněž se zhoršením stavu podestýlky,“ uvedl Pelet.
Dalším problémem, který je třeba řešit je náhrada kafilerních tuků v krmných směsích pro drůbež, jež jsou rovněž zakázané. Požadavky na tuk shrnuli přednášející následovně: nesmí dojít ke změně kvality granulí, je třeba zachovat kvalitu jatečného těla, tuk musí být snadno manipulovatelný a skladovatelný. Mladá zvířata lépe tráví nenasycené mastné kyseliny, enzymově jsou lépe vybavená kuřata až po 21. dni stáří (enzymem lipázou). Jako náhrady jsou tedy využívány řepkový nebo slunečnicový olej. Rafinované oleje jsou pro využití ve výživě zvířat příliš drahé, dalším produktem těšícím se ve Francii oblibě je tzv. „kyselý olej“.. Jde o vedlejší produkt rafinace palmového oleje, který obsahuje méně energie v porovnání s nerafinovanými oleji,. Z technologického hlediska má vždy bod tání o něco vyšší než klasický olej, což je zajímavé z pohledu kvality granulí,. Podmínkou jeho zařazení je však, že celé technologické zařízení musí být z nerezu.. Výhodný je nástřik na granule, čím méně oleje je dávkováno do míchačky, tím lépe především z pohledu trvanlivosti granulí.
