Zhodnotit poslední vývoj a nastínit trendy, které budou ovlivňovat drůbežářství v prvních letech nového tisíciletí, se snažili postihnou organizátoři 9. mezinárodního sympózia „Aktuální problémy šlechtění, chovu, zdraví a produkce drůbeže“, které proběhlo v prostorách Jihočeské univerzity a bylo též záměrně směrováno k desátému výročí vzniku tohoto ústavu.
Drůbežímu masu a dalším drůbežím produktům je prorokována velká budoucnost. Přispívá k tomu skutečnost, že kuřecí brojleři jsou vykrmováni necelých šest týdnů a díky tomu je jejich maso málo rizikové z hlediska hygienického. Krátká doba výkrmu nepostačuje k ukládání cizorodých látek v organizmech ptáků a tak brání jejich pronikání do lidského potravního řetězce.
Složení drůbežího masa je pro humánní výživu příznivé z hlediska nutričního a dietetického. Svým nízkým obsahem tuku je potravinou vyhovující i velké části populace trpící nadváhou.
Po roce 1990 vznikla v ČR řada specializovaných subjektů v oblasti rozmnožování, líhnutí, chovu a výkrmu drůbeže včetně zpracovatelských kapacit. Z toho pramení další velké pozitivum, tj. vyřešená velkovýroba a tudíž nízká cena na trhu.
V roce 1999 dosáhla spotřeba drůbežího masa 20,5 kg na obyvatele ročně, čímž jsme dohnali průměr Evropské unie. Výrazně tak převýšila spotřebu hovězího masa, která dosáhla před dvěma lety 13,8 kg a jehož spotřeba je dnes díky BSE silně omezena. Nárůst spotřeby drůbežího masa je u nás i celosvětově jednoznačně ze všech mas nejvyšší, dochází k němu díky změnám ve zvyklostech ve stravování, a to i oblastech s tradiční spotřebou vepřového. Mezi ně patří i naše republika. V současné době již drůbeží maso dosahuje poloviny spotřeby vepřového masa, zatímco před několika lety to byla jen třetina. Supermarkety nyní nabízí mnoho drůbežích výrobků, rodiny mohou kupovat porcovanou drůbež, což snižuje množství nespotřebovaných zbytků. Tohle i další marketingové nástroje a celé strategie mnoha firem v rychlém občerstvení postupně mění stravovací návyky zejména mladších generací.
Výhledově lze v našem i světovém drůbežnictví očekávat následující změny:
světové šlechtitelské firmy se zaměří více na senzorické vlastnosti drůbežího masa a vajec, například na snížení podílu tuku,
dojde k většímu zapojení základního výzkumu do procesu šlechtění a využití genových manipulací,
šlechtitelé budou hledat nové zdroje proměnlivosti v užitkových znacích v genových rezervách (původní plemena drůbeže, syntetické populace),
zřejmě dojde k optimalizaci složení krmných směsí v závislosti na používaném genofondu, fázi produkce a dále dojde k zdokonalení metod testace,
nastoupí úsporné technologie orientované na snížení spotřeby energie a krmivářských surovin, ustajovací technologie budou stále odolnější vůči agresivnímu prostředí a opotřebení,
ekologické koncovky všech chovů budou dořešeny z hlediska pachových a jiných emisí vně i uvnitř staveb z hlediska vlivu na životní prostředí a welfare zvířat,
budou se zhodnocovat i vedlejší produkty z chovů drůbeže např. peří; odpady už nebudou odpady, ale surovina pro další využívání (podestýlka),
drůbež bude chována i pro produkci enzymů, očkovacích látek, apod.
Příprava drůbežářského odvětví na vstup do Evropské unie není jednoduchá. Nízká úroveň ochrany trhu před exportem způsobuje chovatelům nepříjemná překvapení. Šílenství krav sice nyní nahrává spotřebě a tudíž i výrobě drůbežího masa, ale tato situace nebude trvat věčně.
