Den před výstavou v Radešínské Svratce proběhl na Vysočině seminář na téma Aktuální problémy ve šlechtění kombinovaného skotu. Po jeho skončení zamířili odborníci z Rakouska, Maďarska, Německa, Slovenska i Itálie na návštěvu českého chovu do Pyšel. Podnik patří ke špičce v chovu strakatých plemen, mají uznaný šlechtitelský chov a průměrná užitkovost dosahuje 7200 kg mléka na dojnici. Provozem provázel Ing. František Dvořák, předseda družstva.
Vlastníci se dohodli
DVP – Družstvo vlastníků Pyšel hospodaří na 800 ha zemědělské půdy v malebné krajině Třebíčska. Družstvo má 25 členů a část půdy v nájmu, jde o chudou oblast, jak vysvětluje návštěvníkům František Dvořák – průměrná cena půdy zde dosahuje pouhých 3,10 Kč/ha. Pěstují především krmiva (kukuřice na siláž, obilí), na 20 ha množí osivo, pro vlastní potřebu i brambory, na 70 ha pak řepku olejku. Pracuje zde 32 lidí. „Chceme dělat hlavně mléko,“ říká Dvořák. Jako doplňkový je ještě chov prasat – šedesát prasnic a výkrm.
Rekonstrukce na volné
Chovají 800 kusů skotu, z toho je 300 dojnic strakatého plemene s užitkovostí 7200 kg mléka, 4,15 % tuku a 3,45 % bílkovin.
Ustájení je moderní volné, s rekonstrukcí začali v roce 1997. Komplex v Pyšelu tvoří několik stájí. V první fázi přestavěli kravín K96 na dojírnu, poslední budova – novostavba byla uvedena do provozu v roce 2002 a je určena pro 122 kusů dojnic do 120 až 150 dní po otelení. „Původně jsme starou stáj renovovali, ale nakonec jsme se rozhodli ji zbourat a na jejím místě postavit úplně novou,“ popisuje Dvořák. Provoz je stlaný, Hnůj vyhrnují traktorem. Stáje jsou vzdušné, boxové, s dostatkem světla, okna nahrazují sítě. Dojnice jsou rozdělené do skupin: první fáze laktace, druhá fáze, suchostojné a skupinová porodna. Jalovice jsou ustájeny volně.
Krmení
Krmí se směsná krmná dávky TMR. Z trvalých travních porostů produkují v Pyšelu senáže a seno. Pěstují pouze červený jetel, protože se v oblasti vojtěšce nedaří. Zhruba 200 ha využívají pro kukuřici na siláž. Z jadrných krmiv nakupjí kukuřici a sóju. Na 350 ha pěstují pšenici, ječmen a tritikale pro vlastní potřebu do krmné dávky.
Mléko
Krávy dojí dvakrát denně, k identifikaci v dojírně a měření aktivity slouží pedometry na nohou, 100 % se inseminuje. Průměrná délka mezidobí dosahuje 389 dní. Připouštějí v průměru 85 až 86 dní po otelení. Dojí se v rybinové dojírně dvakrát sedm stání. Vždy dvě dojičky ve dvousměnném provozu podojí stádo za 3,5 hodiny.
Aktuální cena mléka, které prodávají do Moravských Budějovic dosahuje 8,05 Kč za litr, součástí je množstevní příplatek a za obsah bílkovin. Cena se po vstupu Česka do unie podle předsedy družstva nezměnila.
Plemenářská práce
Pyšel je již dva roky členem chovatelského družstva Impuls, dodávají plemenné býčky do odchovny v Bohdalci. „Tři již byli vybráni do insemice a dva nebo tři do přirozené plenitby,“ vypočítává František Dvořák. Před vstupme do Impulsu byla produkce plemenných býčků měné výrazná. Celkem do odchovny v Bohdalci prodali třináct býčků, z toho letos tři po otcích: EG-26 Engadin, HG-183 Hippo a RAD-64. Do testace byli zařazeni z pyšelského chovu:
- RAD-148 – Bastion, otec RAD-86 – Rolo, otec matky MKM-221,
- RAD-171 – Celebron, otec RAD-104 – Regio, otec matky UF-6 – Bois Le Vin, jde o velmi slibnou kombinaci nejlepší francouzské a německé genetiky,
- HG-216 – Cilius, otec HG-141 – v současné době nejlepší český býk, otec matky SAL-5.
- MKM-245 - Batler, otec MKM-221, otec matky SAL-5, ze stejné matky pochází také HG-216, krásná dlouhověká kráva, která byla vystavena v Přerově v roce 2001.
- Tři další býčci byli prodáni do přirozené inseminace.
Do Pyšelu nekoupili nikdy žádnou krávu, všechny pocházejí z vlastní produkce: „Dařilo se nám,“ uvádí skromně František Dvořák. Na otázku, proč více nepoužívají embryotransfer, uvádí, že výsledky jsou spíše průměrnější. Postupně začíná být zajímavý i prodej plemenných zvířat. Aktuálně prodali dvanáct jalovic do Kalné - podniku, kde měli BSE. Ročně prodávají 30 až 35 jalovic.
Pokud jde o plemenářskou práci v chovu – ze 30 % testují. „Myslím, že to není špatné, genetický přínos pro chovatele je nesporný,“ je přesvědčen František Dvořák. V chovu mají pět uznaných matek býků a tři čekatelky.
Výkrm
Býčky z produkce vykrmují do hmotnosti kolem 650 kg a dodávají na jatka do Hlavečníku. „Poslední tři až čtyři měsíce je cena lepší a pohybuje se kolem 41 Kč za kg živé hmotnosti,“ říká Dvořák. Prodávají bez zatřídění.
Co na to odborníci?
Dr. Daniele Vicaro z Itálie ocenil: „Je vidět že pan Dvořák je členem družstva.“ Hans Tanzler velmi ocenil klidný systém chovu, dobrou kvalitu zvířat. Vidí, že jde směrem k fleckvieh a to považuje za dobré. Jde podle něho o špičkový podnik, který nekříží, je vidět na typu a rámci, že používá čistokrevné býky.
