Silážní učebnice někdy zapomínají na velmi podstatné faktory ovlivňující výsledek konzervačního procesu, tvrdí prof. Keith Bolsen z Kansaské státní univerzity v Manhattanu, který je jednou z nejvýznamnějších postav světového silážování. Na seminář Konzervace objemné píce do brněnského Boby centra jej pozvala firma Alltech. Kromě teoretických znalostí je Bolsen znám i svými praktickými zkušenostmi, na následujících řádcích se můžete dočíst některé poznatky z jeho dlouholeté praxe.
Výroba kvalitní siláže je jedním ze základních kamenů ekonomické výroby mléka. Technologie výroby je dostatečně prozkoumaná již dlouho a obecné zásady jsou všeobecně známy. Problém bývá většinou trochu jinde. Dodržování předepsaných postupů je kamenem úrazu nejen u nás, ale i v Kansasu. Proto prof. Bolsen ví, na které nedostatky je vhodné upozornit. Pro chovatele si připravil pět zásad správného silážování:
Dusejte! Dostatečné utužení hmoty je nesmírně důležitým momentem. Pokud nevytěsníme vzduch, dojde k bouřlivému prodýchávání živin a zvýší se teplota, která ještě ty, co zbudou, znehodnotí. Navíc dusáním zvýšíme měrnou hmotnost skladovaného materiálu a tím snížíme potřebu skladovacích prostor. Dusací traktory mají pneumatiky naplněny vodou a přední nápravy je dobré maximálně zatížit. Maximální vrstva na utužování je nanejvýš 30 cm. Větší vrstvu již není mechanizace schopna udusat. Proto se musí materiál po silážní jámě rozhrnovat, připomíná Bolsen. Optimální doba zhutňování na jednu tunu čerstvé píce je min jedna až tři minuty!
Dokonale zakrývejte! Řada farmářů po celém světě využívá na zakrytí siláže hustě setou obilninu. Je to nesmysl! Žádná rostlina nedokáže odčerpat veškerou srážkovou vodu, kyslík proniká dovnitř jámy, ztráty jsou obrovské a kvalita produktu pochybná. Dokonalé zakrytí jámy je opatřením, které výrazně sníží ztráty živin v siláži a také omezí množství zkažené siláže. Čím více hmoty se nám podaří pro dojnice uchovat v dobrém stavu, tím více rozředíme výsledné náklady na jednotku. Správné a pečlivé zakrytí přinese zisk, který několikanásobně převýší náklady.
Ošetřujte čelo siláže! Na dotazy, jak zabránit aerobnímu kažení čela siláže, měl Američan jedinou radu: dostatečně rychle vybírejte. Denní spotřeba by měla určovat výšku a šířku čela, jen tak pak můžeme zajistit denní odběr minimálně 15 až 30 cm, při vlhkém a teplém počasí až 45 cm z celého profilu čela.
Vyhazujte zkaženou siláž! Krmení zkažené části zvířata velmi poškozuje. Domněnka, že zvíře v krmné dávce zkažený kousek ani nepozná, je scestná. Poškození zdravotního stavu zkaženou siláží přinese velkou ekonomickou ztrátu, přitom odstranění zkažených částí je spíše než otázkou času otázkou lenosti krmiče vzít do ruky vidle. Podle Bolsena jsou právě vidle nejdůležitějším pracovním nástrojem chovatele.
Pátou radou prof. Bolsena je používání inokulantů. Tyto látky se vyplatí, i když náklady na jejich pořízení dosahují téměř 10 % ceny výsledné siláže. Své tvrzení podložil následujícími zjištěními: Po inokulaci a stlačení hmoty dojde k množení požadovaných kmenů a ne nežádoucí mikroflóry, která jen ubírá živiny a svými produkty znehodnocuje siláž. Kmeny z inokulantu začnou svou produkcí kyseliny mléčné snižovat pH hmoty a tak účině bojují proti rozvoji konkurenčních mikroorganizmů, při správné dávce může siláž dosáhnout ph 5 již třetího dne na rozdíl od neošetřených siláží, které této kyselosti dosáhnou až téměř desátý den. O kolik menší jsou ztráty na živinách při použití inokulantu je nasnadě. Kromě rychlejšího okyselení hmoty má výsledná siláž také lepší poměr příznivé mléčné ku nepříznivé octové kyselině. Je to díky tomu, že inokulací převládnou v hmotě homofermentativní bakterie a heterofermentativní jsou konkurenčně potlačeny.
Ovšem jako nejdůležitější faktor vidí Bolsen souhru všech zainteresovaných osob, tj. pěstitele, sklízecí služby, krmiváře. Správnou koordinaci výroby, rychlost a postup navážení, to nenajdete v žádné učebnici. Načasování všech operací je úkol, na kterém musí pracovat operativní tým, chyba v jakémkoli článku tohoto řetězu znamená zdržení a následně ztráty živin, kvalita komunikace v tomto trojuhelníku zásadním způsobem ovlivňuje užitkovost a zdraví zvířat v celém následujícím roce.
