Oba nástroje lze nazvat s trochou nadsázky jako archivní, vznikly již okolo roku 2000, dodnes však „žijí“. Je to proto, že mají 100% účinnost. Oba jsou určené ke zlepšení zdraví dojnic a oba nejsou obvyklé. Vycházejí z toho, že zvířata mají instinkty, které je před zdravotními poruchami chrání. Jak to vyjádřil lakonicky profesor Van Saun. „Krávy mají vždycky pravdu.“ Zvířata, pokud mají možnost, si sama nadávkují správnou dávku korektoru zdravotní poruchy.
Volně nabídnutý pufr nebo také látka, která snižuje kyselost bachoru neutralizací, nebo vázáním kyselin, je malé téma rozsahem. Je ale velmi rozsáhlé dopadem. Od jeho zavedení koncem devadesátých let byl použit v mnoha mléčných chovech. Volná nabídka pufru využívá schopnost zvířat vycítit potřebu pufrace a nadávkovat si jej přesně podle vlastních potřeb. Tím zvířatům umožníme aktivně zasahovat do udržení zdraví. V tomto scénáři pak nedochází k rozvoji subklinické bachorové acidózy.
Pozorované skutečnosti
· Při návštěvách farmy Josefa Círala (holštýnský skot celoročně s možností volné pastvy ve velkém areálu) jsme se setkali s tím, že krávy občas žraly žluté bahno z rybníku, jindy černé bahno z rašeliniště, občas listy z dubu.
· V některých lokalitách s jílovitými pozemky vyhrabal masný skot díry do země, kde pak vykusoval hlínu. Bylo to po deštivém počasí, při rizicích průjmů (zelené zadky zvířat) nebo také při přesunu na další oplůtek.
· Tak chovatelka ovcí podala zprávu, že ovce po přehnání na jiný pozemek hrabou v zemi a žerou hlínu.
Josef Círal při jednom setkání nám uvedl: „Kráva, která má nějaký zdravotní problém, si pudově hledá bylinku, větvičku, nebo žluté případně i černé bahno. To pak použije k nápravě své potíže.“
Po ověřování myšlenky jsme došli k závěru, že je to skutečně tak. Zvíře, které má problém, opravdu hledá řešení. Hledá ho v prostoru, který jsme mu poskytli. Pak nastává nezvyklá situace, kdy vidíme zvířata pít moč, nebo okusovat omítku či žrát podestýlku. Jsou to běžné obranné reakce na nedostatky v bachorové fermentaci. To platí hlavně pro skupiny dojnic v laktaci. Pokud zvíře nenachází „svou bylinku nebo bahno“, nezbývá mu než rezignovat. Nepodceňujme inteligenci skotu, není to tupý producent mléka, má stále zakódované strategie přežití v přírodě. Ty fungují i v moderní stájové technologii. Pouze prostor hledání je omezený zábranami kotce. Zvířata potřebují naši pomoc, naši nabídku „bylinek“.
Jiří Kadečka
spolupracovník redakce
Kontakt na autora: kadecka@seznam.cz
Celý článek v Krmivářství 6/2019.
