Výstaviště Lysá nad Labem má za sebou akci akcí. K 21. národní výstavě zeleně, mechanizace, pěstitelství, květin, ekologie a zpracování výpěstků známé jako Zemědělec a 9. výstavě hospodářských zvířat, technologií pro chov a chovatelských potřeb pořádané pod názvem Náš chov se přidaly i Středočeské dožínky. A pokud chcete mít alespoň základní přehled o událostmi nabitém programu, stačí se zmínit třeba o včelařském kongresu nebo „bramborových dnech“.
Začněme ale u dožínek. Ty se v tomto kraji nekonaly patnáct let a Lysá tak zažila jejich znovuvzkříšení. „Chtěli jsme se vrátit k hezké tradici a vedení výstaviště nám vyšlo maximálně vstříc,“ řekl pro týdeník Zemědělec František Vácha, náměstek hejtmana Středočeského kraje. „Příští rok by se tady dožínky měly slavit v první polovině září a jsem přesvědčen o tom, že se opět stanou tradicí.“
Dožínkový průvod sice dorazil do areálu v dešti, významu oslav to ale nijak neublížilo: nápad ocenit nejlepší zemědělské hospodáře roku 2004 se totiž ukázal jako ten nade vše. „Po povodních a suchu konečně nepřišla žádná katastrofa a výnosy obilovin byly rázem rekordní – 5,52 tuny z hektaru snad nepotřebuje žádný komentář. Kvalitní výkony odvedli zemědělci rovněž ve stájích, to je třeba vzápětí dodat. Většinu médií (pozor: kromě odborných titulů) přesto podnikání těchto lidí ve skutečně těžkých podmínkách příliš nezajímá a tak o něm informují málo. To nás mrzelo, a proto se musela dostavit nějaká reakce,“ vysvětlil Vácha důvod, proč na dožínkové pódium nakonec vystoupili čtyři soukromě hospodařící zemědělci a zástupci tří firem. Nejlepší zemědělské hospodáře roku 2004 navrhly Asociace soukromých zemědělců a krajská Agrární komora.
Vychodilová a Poláček
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek osobně udělil cenu Eugenii Vychodilové ze Statku Adámek v obci Čelina. Historickým základem hospodářství v rekreační oblasti Slapské přehrady je středověký korunní lénní statek, ke kterému patřilo 127 hektarů zemědělské půdy a 150 hektarů lesa, hospodářské budovy, barokní kaple svatého Jana Nepomuckého, zámeček a park. V roce 1991 požádala paní Vychodilová se svým bratrem Otakarem Adámkem o navrácení zemědělského majetku a společně rozhodli, že v první fázi bude hlavním úkolem zajištění klasické zemědělské a lesní výroby a dále záchrana nejvíce zdevastovaných památkově chráněných budov. V současné době na 170 hektarech orné půdy a dalších pozemcích o výměře 160 hektarů hospodaří rodina dcery Eugenie Vychodilové. V rekonstruovaném objektu chovají 50 prasnic a 300 prasat ve výkrmu. Stádo skotu tvoří 80 kusů plemene aberdeen angus. Agroturistika by měla rozšířit „pracovní náplň“ statku v blízké době.
Oldřicha Poláčka z Hole u Velkých Přílep ocenil Václav Houštecký, starosta Lysé nad Labem. Farmáře není třeba detailně představovat, protože jeho zvířata mu už udělala velkou reklamu na řadě výstav. Průměrná užitkovost holštýnského stáda se před dlouhými třemi lety dostala na 9600 litrů a to hovoří samo za sebe. Poláčkova rodina (a 17 zaměstnanců) má na starosti i rostlinnou produkci z 297 hektarů, řepkou počínaje a sladovnickým ječmenem konče.
Maršík a Bačina
Velmi statečným mužem jistě je František Maršík z Kotenčic u Dobříše. Rodinnou farmu, kde mu pomáhá manželka a syn převzal po smrti svého otce v roce 1980, ale předtím na ní pracoval už sedm let. Nijak velké soukromé hospodářství dovedl úspěšně až do 21. století. „Máme 24 kusů skotu, z toho deset dojnic, mléko od nás kupují Povltavské mlékárny. Z 30 hektarů polí jsme část vyhradili pro pěstování konzumních brambor a obilovin pro vlastní potřebu. Letos se můžeme pochlubit šestitunovým výnosem.
Z Lysé nad Labem si Maršík odvezl cenu udělenou právě Františkem Váchou, tedy tím, kdo byl u narození nové a jistě prestižní záležitosti.
Ing. Jaroslav Bačina z Klíčan je zemědělcem trochu jiné kategorie než jeho výše zmíněný kolega. Bačinova farma má 906 hektarů a na nich se daří jak obilovinám a cukrovce, tak slunečnici, řepce, hořčici a sóji. Živočišná výroba v tomto případě znamená výkrm prasat a produkci vajec. To ovšem není zdaleka vše – celá rodina s podporou 14 zaměstnanců a několika brigádníků provozuje i pískovnu a restauraci a finance dále získává za údržbu travních ploch v obci a kontejnerovou dopravu.
Cenu pro Ing. Bačinu udělil ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, kterého na výstavišti zastoupil jeho první náměstek Jaroslav Král.
ZAS Bečváry, ZD Čechtice
a AGRO Jesenice u Prahy
Akciová společnost ZAS Bečváry má 150 zaměstnanců a patří jí 5000 hektarů půdy. Průměrný hektarový výnos obilovin (v první řadě je pšenice pěstovaná na téměř třetině výměry) se pohybuje kolem šesti tun. K dalším tržním plodinám patří ozimá řepka a cukrovka. Velmi dobré parametry má chov holštýnského skotu (1300 kusů) a produkce mléka od 700 dojnic zvlášť, solidní výsledky vykazuje firma také u prasat se základním stádem 250 plemenic.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas byl pracovně zaneprázdněn a tak cenu pro ZAS předával Michael Novotný, vrchní ředitel sekce zemědělských agentur a pozemkových úprav MZe.
Zemědělské družstvo Čechtice se sídlem v Braňce je jednou z nejstarších společností podnikajících v českém zemědělství (od roku 1951). Firmu se 130 zaměstnanci najdeme na Benešovsku v přímém sousedství kraje Vysočina a právě proto se v rostlinné výrobě specializuje na sadbové brambory (207 hektarů). Na zbývajících 2200 hektarech pěstuje ZD řepku, obiloviny a kukuřici pro skot. Dosavadní „osobní“ rekordní výnosy jednotlivých plodin padly právě zásluhou sklizně 2004. Ze 650 krav patří dvě třetiny k holštýnskému plemenu. Veškerou produkci hovězího masa zpracovávají vlastní jatky.
Cenu ZD Čechtice udělil majitel Výstaviště Lysá nad Labem Jiří Odcházel.
Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl si vybral z elitní sestavy nejlepších jako partnera akciovou společnost AGRO Jesenice u Prahy se sídlem v Hodkovicích (4121 hektarů zemědělské půdy). Týdeník Zemědělec nedávno věnoval velký prostor aktivitám podniku ve šlechtění a plemenitbě prasat, kde AGRO hraje nejvyšší možnou soutěž. To samozřejmě není zdaleka všechno: ekonomicky významná je dále výroba mléka (zásluhou 1050 dojnic), obilovin, řepky a máku. Společnost ročně zpracovává 3000 tun převážně vlastní zeleniny na finální potravinářské výrobky.
Jak vidíte, společnost sedmi nejlepších byla tedy hodně pestrá. To je samozřejmě dobře. A ještě lepší je, že nominaci do „síně slávy“ ovlivnil kromě hlavního kritéria (a tím je ekonomická úspěšnost) také vztah lidí k profesi, pro kterou se jednou rozhodli.
O zvířatech a prasatech především
Početně nejsilnější týmy hospodářských zvířat dovezli do Lysé nad Labem chovatelé prasat, masného skotu a ovcí. Nejkvalitnější z těchto tří expozic samozřejmě nikdo určit neměl a také neurčil, kolekce plemenných kanečků a prasniček ale měla v jednom směru absolutně navrch – disponovala totiž solidním katalogem. U býků, krav, jalovic, beranů a ovcí nezbylo návštěvníkům výstavy nic jiného, než se snažit přečíst tabulky nad jednotlivými boxy. Vinen v tomto případě není pořadatel, ale svazy, které pro informaci neinformovaných moc neudělaly.
Absolutním šampiónem výstavy Náš chov 2004 byl v kategorii plemenných kanečků vyhlášen odchovanec Zemědělského družstva Křečhoř, narozený letos 19. března. Pochází ze spojení 82 Morin (otec) – 32 Atol (otec matky) a je reprezentantem plemene bílé ušlechtilé – superplodná linie.
Nejlepším kanečkem mateřských plemen se stal zástupce chovu akciové společnosti AGRO Jesenice u Prahy s původem 88 Arab - 55 Morin. Zvíře narozené 25. února 2004 patří ke stejnému plemeni jako výše uvedený šampión. Mezi kanečky otcovských plemen dominoval produkt Zemědělského družstva Dřevec, narozený letos 20. března (59 April – 42 Achiles). Vítěz reprezentuje plemeno bílé ušlechtilé – otcovská linie.
Zemědělská společnost Luže si přijela na výstavu pro cenu za nejlepšího hybridního kanečka. Je jím kus s rodokmenem 1 Pegas – 46 April, narozený 13. března 2004 a propagující kombinační křížení linie 48. Nejlepší kolekcí pak byla trojice kanečků plemene pietrain z Kralovické zemědělské. Otcem bratrů narozených 7. dubna letošního roku je 1 Pacifik.
Plemenné prasničky soutěžily jen o cenu pro nejlepší kolekci. Ta se také stěhuje do ZD Křečhoř a mohou za to čtyři čtyřnohé krásky plemene bílé ušlechtilé, narozené mezi 19. březnem a 1. dubnem 2004. Otcem je ve třech případech 51 Atol a jednou 79 Wiki.
