Ačkoli je zajištění dobrého zdravotního stavu zvířat jedním z cílů ekologického zemědělství a jedním z klíčových důvodů, proč spotřebitelé nakupují ekologické produkty, tak skutečně dosahovaná úroveň zdraví je v některých parametrech srovnatelná s konvenčními chovy. Ke zlepšení zdravotního stavu v ekologických chovech dojeného skotu by pomohlo nastavení minimálních požadavků očekávaných výsledků zdraví. V aktuální evropské legislativě tyto standardy chybí, stejně jako nejsou zavedeny ani v národní legislativě ani v rámci privátních programů certifikačních společností v České republice. V některých zemích si certifikační a kontrolní orgány prosadily aspoň částečné limity pro zdraví, které umožňují kromě zlepšení zdraví zvířat také zvyšování konkurenceschopnosti na trhu s ekologickými produkty.
Srovnání zdravotních ukazatelů mezi konvenčními a ekologickými chovy je poměrně složité a studie vykazují velmi rozdílné výsledky. V rámci evropském projektu IMPRO, který se zabývá zlepšováním zdraví zvířat v ekologických systémech chovu dojeného skotu, bylo publikováno několik studií, které mapovaly incidenci nejčastějších zdravotních problémů dojnic v několika ekologických chovech v Německu, Francii, Španělsku a Švédsku.
Nejčastějším onemocněním dojnic je mastitida, a to jak v konvenčních, tak i ekologických chovech. Krieger et al. (2017) ve svém sledování 192 ekologických chovů v rámci IMPRO projektu uvedli průměrný výskyt subklinické mastitidy 51 procent. Nepřímým ukazatelem zdraví mléčné žlázy je počet somatických buněk (PSB) v mléce. Při srovnávání PSB mezi ekologickými a konvenčními systémy chovu byly nalezeny jak nižší PSB v mléce dojnic z konvenčních chovů (Levison et al. 2016), tak naopak vyšší PSB v konvenčních chovech (Slagboom et al. 2016), anebo mezi systémy nebyly v PSB rozdíl (Rodriguez-Bermudez et al. 2017). Dojivost v EZ bývá významně nižší, což mimo jiné snižuje citlivost mléčné žlázy vůči patogenům a může být příčinou nižšího PSB (Valle et al. 2007). Vyšší PSB v mléce dojnic chovaných v ekologickém systému může být vysvětlen nižším používáním antibiotik, která jsou povolena pouze pro léčebné účely, nikoli například pro profylaktické použití při zaprahování dojnic.*
Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0718.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Celý článek najdete v Našem chovu 5/2022.
