Odbyt, ekologická porážka, ekologický výkrm a ekologická farma. Tak lze zhruba popsat pozpátku řetězec produkce, na jejímž konci je zákazník např. v Hypernově ochotný za ekologický produkt zaplatit. V předcházejících reportážích jsme navštívili výkrmnu i jatka, Úplný závěr však patřil farmě společnosti Biochov s. r. o. se sídlem v Postřelné. Všechny uvedené provozy fungují v návaznosti na Ekodružstvo Severozápad.
Firma hospodaří na 1300 ha trvalých travních porostů, nemá žádnou ornou půdu. Pastviny se nacházejí v nadmořské výšce okolo 450 metrů. „Při stanovování optimální podnikatelské strategie naší společnosti jsem se v první řadě řídil přírodními a klimatickými podmínkami oblasti, ve které hospodaříme,“ říká ředitel Lubor Kitzler. Protože hospodaří v podhorské oblasti s převahou luk a pastvin, volili extenzivnější způsob, kterým je chov skotu bez tržní produkce mléka. Logickým vyústěním snahy se stal ekologický způsob hospodaření, s důrazem na kvalitu místo kvantity. „K rozhodnutí přispěl i fakt, že část našich pozemků je součástí CHKO Lužické hory,“ doplňuje ředitel.
Extenzivní systém
Chovají celkem 250 krav bez tržní produkce mléka, celkový stav skotu dosahuje 500 kusů. Převahu chovu tvoří plemeno aberdeen angus. Vždy na podzim prodávají ekologický zástav do výkrmen ostatním členům Ekodružstva Severozápad, například společnostem Biopotraviny s. r. o. a Zemspol s. r. o. Důvodů, proč nerealizovat výkrm do porážkové hmotnosti vyjmenovává ředitel hned celou řadu: „Nemáme dostatečné ustájovací kapacity, veškeré plochy jsou TTP, museli bychom nakupovat veškeré obilí v kvalitě bio od cizích a zároveň vozit býky na jatka na porážku.“ Ročně jde o počet okolo stovky zástavových býčku plemen aberdeen angus ve hmotnosti 220 až 270 kg. Zástavové jalovičky si ponechávají pro navýšení a obměnu základního stáda. „Prodej zástavových telat v kvalitě bio probíhá za stejných cenových podmínek jako u konvenčních zástavových telat, protože jich je na trhu dostatečné množství.“ Cenové zvýhodnění kvality se podle Lubora Kitzlera projevuje až při prodeji vykrmených býků na jatka. „Pokud se nám nepodaří prodat všechna zástavová telata do biovýkrmu, jsme nuceni je prodávat překupníkům do konvečníh,“ dodává.
Ekodružstvo Severozápad připlácí kolem 10 % za biokvalitu a splatnosti jsou do 30 dnů. Délka splatnosti je závislá na délce splatnosti jednotlivých maloobchodních sítí. Vzhledem k tomu, že se v podniku snaží maximálně navyšovat základní stádo, jedná se každý rok o počet do deseti kusů. Brakované kusy, které nesplňují přísná kvalitativní kriteria (masné plemeno a stáří) ze strany odběratelů prodávají prostřednictvím Ekodružstva Severozápad na konvenční jatka.
Na pastvě a bez příkrmu
Systém chovu je nesmírně jednoduchý. Zvířata jsou od jara do podzimu na pastě a v zimě ve dvou zimovištích. Krávy se zhruba do poloviny dubna otelí. V letním období pasou celkem v pěti stádech krav s telaty a třech mladého dobytka, při připouštění v období května až června jsou stáda krav rozdělena po 30 kusech na celkem osm, což odpovídá celkovému počtu plemenných býků. Krmí se pouze vlastním vyprodukovaným senem a travní senáží. Senem podestýlají i v zimovišti. Příkrm šrotem neexistuje..
Podnik má celkem sedm zaměstnanců a v letním období částečně využívají sklizňové služby.
Kvóty budou nižší
Pokud jde o budoucnost podniku má ředitel obavy, že budou muset hospodaření silně zredukovat: „Dosavadní návrh ministerstva zemědělství chce krátit kvótu na chov krav BTPM. Podmínky máme přitom vynikající, ale nacházíme se v LFA oblasti O2 až O4 a zde chce ministerstvo podstatně omezovat pastevní chov dobytka. Pokud tedy budeme moci hospodařit dále, tak chceme dokončit převod základního stáda krav na masné plemeno aberdeen angus.“ Investovat by chtěli do navyšování kvality základního stáda, do technického vybavení a nezbytných stavebních úprav zimovišť pro splnění podmínek v EU.
