Ekonomická efektivita moderních technologií v chovech dojeného skotu

Moderní technologie se v současnosti v chovech dojeného skotu uplatňují ve stále větší míře. Z výsledků několika zahraničních studií zaměřených na tři hlavní oblasti inovací v chovech (automatizované dojicí systémy, automatizované systémy krmení a systémy sledování zdraví zvířat) lze ve většině případů předpokládat ekonomický přínos investice. I přes zvýšení odpisů majetku a růst nákladů na energii a opravy je zejména v důsledku růstu produkce a redukce mzdových nákladů dosahováno zlepšení ekonomiky chovu. Z vlastní analýzy dat českých chovů z let 2014 až 2023 vyplývá, že podniky, které více investovaly (měřeno odpisy majetku), dosahovaly dlouhodobě vyšší úrovně rentability. Odpisy majetku u českých chovů za 10 let v průměru činily 3 549 Kč na krávu a rok. Naopak nejvyšší úspora v nákladových položkách se obvykle týká mzdových nákladů. Jejich snížení o 10 % by dle modelových výpočtů založených na datech z roku 2023 při výkupní ceně mléka 12,50 Kč za litr znamenalo zvýšení zisku o 1 265 na krávu a rok v chovech českého strakatého skotu a 1 520 Kč v chovech holštýnského skotu.

Vlivem růstu světové poptávky po mléce a související aktuální situací v chovech dojeného skotu (mj. zvyšující se požadavky na welfare a zdraví zvířat, neustálý růst cen vstupů, nejistota na straně výkupních cen aj.), roste tlak na zvyšování intenzity produkce, a i díky tomu se v chovech dojeného skotu ve stále vyšší míře uplatňují moderní technologie. Tento trend je umocněn stále se rozšiřující nabídkou a větší dostupností nejrůznějších technologií. Častým problémem je i nedostatečná a nekvalifikovaná pracovní síla. V chovech tak ve velké míře práci nahrazují automatizované systémy. Moderní senzory umožňují přesné sledování a analýzu různých parametrů, jako jsou užitkovost, doba příjmu krmiva a přežvykování, pohybová aktivita, zdravotní stav, přírůstky hmotnosti aj., které jsou zásadní pro optimalizaci managementu chovu. Výhodnou těchto senzorů je získání a zpracování informací v reálném čase, což umožňuje včas identifikovat problém a přijmout vhodná opatření. Z ekonomického pohledu nákup technologie představuje investici, resp. finanční výdaj v roce pořízení. Do nákladů se dostává formou odpisů v průběhu let svého využívání. Cílem pořízení investice zpravidla bývá zvýšení výnosů či snížení nákladů v následujícím období. Významným faktorem je i servis nové technologie, konkrétně jeho dostupnost a cenová výhodnost.

Cílem tohoto příspěvku je popsat možnosti hodnocení efektivity investic, poukázat na některé studie zabývající se hodnocením realizovaných opatření, vyhodnotit vývoj odpisů majetku v čase u chovatelů v ČR a vyčíslit ziskovost při změně ukazatelů, které jsou aplikací moderních technologií dotčeny nejvíce.

Materiál a metodika

První část článku je založena na studiu zahraniční literatury, která se věnuje příkladům ekonomického přínosu vybraných investičních aktivit (nákupu nového technologického prvku – konkrétně automatické dojicí systémy, automatické krmné systémy a systémy pro monitoring zdraví dojnic). Druhou část článku tvoří analýza odpisů majetku, která vychází z nákladového šetření výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i. prostřednictvím dotazníkového šetření u chovatelů dojeného skotu v ČR.

Do výpočtu výše a vývoje odpisů majetku a jejich závislostí na dalších ukazatelích byla využita celá databáze zmiňovaného nákladového šetření, tj. údaje od 80 až 143 podniků z let 2014 až 2023. Posuzovány byly náklady dle chovaného plemena krav (český strakatý skot s označením C a holštýnský skot s označením H). Zkoumána byla rovněž rozdílnost v odpisech v závislosti na velikosti podniku či hospodařící oblasti (produkční vs. ANC oblasti).

V části posuzující dlouhodobou rentabilitu více a méně investujících podniků bylo počítáno s údaji pouze 38 podniků, od kterých jsou k dispozici kompletní údaje za roky 2014 až 2023. Podniky byly rozděleny do dvou stejně početných kategorií podle toho, zda investovaly více či méně. Kritériem rozčlenění podniků byly průměrné desetileté odpisy majetku vyjádřené na krávu a rok. V obou vzniklých skupinách byly dominantní podniky s chovem H skotu (53 a 63 %) a v obou skupinách bylo shodně chováno v průměru 617 dojnic na podnik.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu QK21010038.

Příspěvek byl odborně recenzován.

Ing. Jan Syrůček, Ph.D.;

Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.;

Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.

Kontakt: syrucek.jan@vuzv.cz

Celý článek najdete v Našem chovu 8/2025.