Článek vysvětluje ekonomické ukazatele chovu prasat v tuzemsku v porovnání se zahraničím. Ačkoli je spotřeba vepřového masa na obyvatele v ČR jedna z nejvyšších v Evropě i na světě, téměř polovina domácí spotřeby musí být zajištěna dovozy. V současných podmínkách na českém trhu se daří kladnou rentabilitu udržet pouze některým špičkovým chovům.
Ekonomickou efektivitu domácí produkce jakýchkoliv komodit, zemědělské nevyjímaje, ovlivňuje situace na světovém a evropském trhu. Ta je definována úrovní nabídky a poptávky, od které se odvíjejí aktuální tržní ceny. Jejich výši je možno považovat za jeden z nejvýznamnějších faktorů rozhodujících o ekonomice výroby.
Globální pohled na budoucí vývoj v sektoru
Na celém světě je v současné době chováno zhruba 975 mil. kusů prasat a stavy se za posledních deset let příliš nezměnily (Faostat 2023). Pro následující období se pak odhaduje jen mírný nárůst celkové populace. Dle zprávy OECD-FAO (2022) má být v roce 2031 celosvětově chována celkem cca 1 mld. kusů prasat. V roce 2021 byla dle údajů Faostatu (2023) více jak polovina prasat (57 %) chována v Asii a zhruba pětina v Evropě (z toho ve státech EU-27 to je cca 76 %).
V závislosti na tom, jak se vyvíjí stavy prasat, mění se i produkce vepřového masa. Na světové produkci masa celkem (357 mil. tun) se v roce 2021 podílelo nejvíce maso kuřecí (34,0 %) a vepřové (33,7 %). V roce 2021 činila světová produkce vepřového masa 120 mil. tun, přičemž za posledních deset let se zvýšila o 10,6 % zejména díky zvýšení průměrné hmotnosti jatečně upravených těl prasat ze 79 na 86 kg. Mezi největší producenty patří Čína a USA s podíly na světové produkci 44,0 a 10,4 %. Výhled OECD-FAO (2022) předpovídá růst produkce vepřového mezi roky 2021 a 2031 o 7 %. V minulých letech byla výše produkce ovlivněna africkým morem prasat (AMP). Vliv AMP však nelze vyloučit ani v následujícím období.
Dle údajů Faostatu (2023) v letech 2010 až 2020 celková roční světová spotřeba vepřového masa vzrostla ze 107 na 113 mil. tun. Růst populace však snížil průměrnou spotřebu na obyvatele v tomto období o 1 kg (z 15,6 na 14,6 kg). V roce 2020 byla největší spotřeba vepřového na obyvatele (údaje ze 183 zemí světa) v Hongkongu (55,2 kg na obyvatele), na dalších místech bylo Polsko a Španělsko se spotřebou 55,0 a 52,6 kg na obyvatele. ČR je v tomto žebříčku na 9. pozici se spotřebou 44,5 kg. Očekává se, že celosvětová spotřeba vepřového masa vzroste v průběhu příštích deseti let na 129 mil tun, ale v přepočtu na obyvatele bude spíše stagnovat. Růst spotřeby na obyvatele se dá očekávat v několika asijských zemích, kde se tradičně konzumuje vepřové maso, jako jsou Korea a Vietnam (OECD-FAO 2022). Ačkoli v EU je patrná tendence ke snižování spotřeby vepřového masa na obyvatele, zůstane nejvíce konzumovaným masem i v nadcházejícím desetiletí. Růst však má nadále spotřeba levnějšího drůbežího masa.
Růst produkce i spotřeby vepřového masa bude v budoucnu patrný zejména v rozvojových zemích světa, zatímco téměř konstantní bude vývoj ve více vyspělých zemích a pokles jak v produkci, tak i ve spotřebě je odhadován v nejvyspělejších zemích sdružených v OECD, kde je členem i ČR.
Podukce, spotřeba a soběstačnost v EU a v ČR
Produkce vepřového masa v EU v roce 2021 činila 23,7 mil. tun a v předchozích 10 letech se zvýšila o 5 %, mimo jiné i díky významnému vývozu do Asie. Podle posledních odhadů však v roce 2022 produkce klesla. Evropská komise (2022a) důvody spatřuje v trvale rostoucích nákladech na krmiva a jako důsledek přetrvávajícího výskytu AMP, což omezuje exportní možnosti zejména do Číny. Proto se předpokládá, že produkce vepřového masa v EU v letech 2023-2032 klesne o 1 % ročně (2,2 milionu tun za celé období). Podle dlouhodobého výhledu (Evropská komise 2022b) se v EU mírně sníží i spotřeba vepřového masa a to o 0,4 % ročně, tj. z 32,4 kg na obyvatele v roce 2022 na 31,1 kg v roce 2032 (-4 % za celé období).
V průměru byla za posledních 10 let v EU-27 v produkci vepřového dosahována poměrně vysoká míra soběstačnosti, která se pohybovala od 114 % v roce 2014 do 126 % v roce 2020. Odhad na rok 2022 je 121 % a v období do roku 2032 se má úroveň soběstačnosti pohybovat mezi 118 a 120 %. Významná část vepřového produkovaného na území EU je exportována. V roce 2021 bylo vyvezeno 4 748 tis. tun v jatečné hmotnosti (oproti dovozu 98 tis. tun), z čehož největší podíl (48 %) tvořil export do Číny (Eurostat 2023).
Seznam literatury je k dispozici u autorů příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu QK23020085 a projektu MZE-RO0723.
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.,
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.,
Praha
Kontakt: syrucek.jan@vuzv.cz
Celý odborný článek najdete v Našem chovu 7/2023.
