V minulém roce se podstatně zlepšily ekonomické ukazatele chovu prasat, zejména vlivem lepšího zpeněžení jatečných zvířat a vyšší úrovně užitkovosti prakticky všech kategorií. Toto odvětví zemědělské výroby je proto stále více ekonomicky atraktivní.
Vyplývá to z analýzy nákladovosti, zpeněžení a rentability výroby jatečných prasat v roce 2000, kterou u 26 podniků s celkovou produkcí 54 712 tun (10,8% podíl z celkového nákupu v ČR) uskutečnil Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi pod vedením prof. Ing. Zdeňka Poděbradského. Ten také upozornil na alarmující pokles stavů prasat v posledních letech a klesající produkci vepřového.
Poptávka převyšuje nabídku
Co je příčinou tohoto stavu? Od roku 1995 probíhá cenový vývoj v sinusoidách, kdy pravidelně na začátku roku farmářské ceny klesají, od poloviny roku se zvyšuje poptávka a ceny jdou nahoru, aby před Vánocemi byly nejvyšší. Hlavní příčinou poklesu stavů a produkce masa byla situace, která nastala v září roku 1998. Tehdy se k nám začala dovážet prasata z Evropské unie s intervencí 14 DEM na 100 kg a cena spadla na 26 Kč za kilogram. Přestože objem dovozu nebyl veliký (8000 tun) a záhy skončil, ceny vlivem spekulace odběratelů klesaly dál. Produkce byla ztrátová, došlo k finančnímu propadu v celkové částce 1,5 miliardy korun a řada výrobců likvidovala chovy nebo snižovala stavy. Před Vánocemi v roce 1999 se nákupní cena vrátila na vrchol, ale od té doby nejsou prasata, a proto ceny letí vzhůru. Rok 2000 nastartoval průměr 40 Kč za kilogram, situace v současné době je ještě vyšší, kolem 45 až 46 Kč za kilogram.
Podle prof. Poděbradského bude letos poptávka stejná a nadále bude převyšovat nabídku. Chovatelé totiž reagují na vyšší ceny s určitým zpožděním. Když připustí prasnici, tak vykrmené prase v hmotnosti 110 kg „dostanou“ za 303 dny. Pokud musí ještě vyprodukovat prasnici, tento interval se prodlouží na dva roky. I když je tedy dnes o vepřové maso zájem, chovatelé nejsou schopni produkovat dostatečné množství jatečných prasat, protože zde chybějí především prasničky (pouhých 280 tisíc).
Vzhledem k volnému až chaotickému trhu hrozí nebezpečí, že příští rok se situace otočí. Jestliže se všichni zemědělci vrhnou na chov prasniček, stavy se zvýší, vznikne nadprodukce a ceny spadnou podle prof. Poděbradského opět ke 30 korunám za kilogram.
Vývoj nákladů a cen
V roce 1978 byla cena kilogramu prasete v živém15 Kč a náklady se pohybovaly na úrovni 13 Kč. Produkce prasat byla atraktivní, zisk byl 2 Kč na kilogram. V roce 1989 se náklady vlivem inflace zvýšily, ale ceny „vyskočily“ mnohem rychleji a zisk se pohybovala dokonce kolem 3 Kč na kilogram. Ekonomický vývoj byl příznivý až do roku 1993, kdy stagnovala nákupní cena, ale náklady se zvýšily. Byl to první hubený rok. Poté se situace zlepšila a ztrátová léta byla až v roce 1997 a 1998.
V roce 1999 sice nákupní cena výrazně poklesla, ale náklady se snížily ještě rychleji, a tak produkce jatečných prasat v tomto krizovém období byla rentabilní, i když ne mnoho. Náklady ovlivnila nízká cena krmného obilí. Je třeba si uvědomit, že krmivové náklady představují ve výkrmu 70 %, v předvýkrmu 60 % a u prasnic 35 % veškerých nákladů. Tento výsledek však není možné hodnotit příznivě, neboť krmné obilí je pouhým meziproduktem. V předešlých letech byla ztrátová produkce prasat, ale obilnáři se měli dobře, při poklesu ceny krmného obilí v roce 1999 se naopak snížila rentabilita obilnářům. Zemědělství jako celek však větší zisk nemělo, došlo pouze k jeho přerozdělení mezi dvěma odvětvími.
V roce 2000 byl zisk na kilogram živé hmotnosti 2,82 Kč, což je v posledních letech absolutní špička. Profesor Poděbradský předpokládá, že i když v letošním roce vzrostou náklady, lze odhadnout zisk na 5 Kč za kilogram živé hmotnosti prasete. Což by bylo vysoce atraktivní, chovatelé však nebudou schopni zvýšit produkci. Značný je i zisk na kapacitní jednotku nebo prasnici.
Konkrétní výsledky.
Přestože jsou údaje z 26 podniků lepší než celostátní průměr, nelze na základě těchto výsledků odvodit, že produkce prasat je všude rentabilní.
Z analýzy vyplývá, že producenti prasat se za loňské výsledky nemusejí stydět. Na jednu prasnici odchovali 19,42 selete (23,55 – nejlepší; 15,26 – nehorší), což při úhynu 9 3 % (1,0; 20,5) znamená více než 21,48 narozeného selete (25,70; 16,31). Ze sto narozených selat se klasické smrti na jatkách dožije pouze 86. Denní přírůstek v předvýkrmu 397 g (517; 323) zaručuje dobrý start zvířete ve fázi výkrmu. Přírůstek ve výkrmu byl 696 g (792; 586), což bylo o 6 g méně než v roce 1999, kdy jsme se poprvé dostali přes hranici 700 g.
Značného úspěchu dosáhli chovatelé ve spotřebě jadrných krmiv na kilogram přírůstku, která byla 3,13 kg (2,56; 4,36). Výrazně se tak přiblížili špičkovým podnikům v Evropě. Spotřeba jadrných krmiv na kilogram živé hmotnosti byla na úrovni 3,32 kg (2,81; 4,30). Pamětníci si určitě vzpomenou, že v roce 1982 došlo k restrikci jadrných krmiv, k zákazu jejich dovozu a stanovení závazných norem spotřeby. Tehdejší norma byla přibližně o kilogram vyšší, neboť stanovovala maximální spotřebu 4,20 kg jadrných krmiv na kilogram živé hmotnosti. Loňské výsledky ovlivnily především vyvážené komplexní krmné směsi s nezbytnými komponenty, dokonalá krmná techniku a plemenný materiál umožňující lepší konverzi krmiva. Některé podniky přecházejí na cereální výživu, neboť krmné obilí je laciné. Spotřeba se však blíží 4,5 až 5 kg jadrného krmiva na kilogram přírůstku a intenzita růstu není tak vysoká.
Z hodnocení je zřejmé, že se snižuje hmotnost prasete dodaného na jatky, a to na loňských 109,1 kg (96,9;117,6). Nákupní cena 35,16 Kč (38,75; 33,00) za kilogram masa v živém byla v roce 2000 o 4,60 Kč větší proti roku 1999, a to způsobilo zvýšení zisku na 2,82 Kč na kilogram živé hmotnosti. Pokud se tento údaj přepočítá na rychlost obratu 3,01 (3,48; 2,53), zisk na kapacitní jednotku ve výkrmu je 959 Kč (3267; -3191). Diametrální rozdíly (v závorce) nejlepšího a nejhoršího producenta nevyplývají z farmářské ceny, která je přibližně stejná, ale z rozdílné úrovně nákladů.
Profesor Poděbradský upozornil i na rezervy ve využití objektů. U prasnic jsou stáje využity z 88,2 % (111,3; 64,3), v předvýkrmu ze 72 % (98,4; 47,5) a ve výkrmu z 81,3 % (94,0; 47,0)
Vladislav Fuka
Tab. 1 Vývoj výsledných ukazatelů charakterizujících úroveň výroby ve specializovaných výkrmnách s uzavřeným obratem stáda.
Ukazatel M. j. 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Odchov selat na prasnici za rok
Denní přírůstek v předvýkrmu
ve výkrmu ks
g 17,80
360
673 17,86
369
653 18,50
371
663 18,56
388
668 19,02
365
679 19,59
398
702 19,42
397
696
Spotřeba jadrných krmných směsí na kg přírůstku v předvýkrmu
ve výkrmu
na kg živé hmotnosti
Živá hmotnost jatečného prasete kg
kg
2,58
3,34
3,61
113,7
2,34
3,48
3,73
113,6
2,42
3,46
3,68
113,8
2,28
3,33
3,58
112,3
2,25
3,17
3,45
110,3
2,15
3,15
3,35
110,4
2,04
3,13
3,32
108,1
Náklady na krmný den prasnic
v předvýkrmu
ve výkrmu Kč 40,75
8,95
14,81 42,11
9,67
14,28 46,19
10,15
16,49 51,29
10,13
18,1 53,72
10,43
17,03 47,22
8,60
15,26 47,77
10,50
16,58
Náklady na tunu jadrných krmných směsí u prasnic
v předvýkrmu
ve výkrmu Kč
4 620
5 242
4 351
4 228
5 372
4 199
5 669
6 843
5 000
6 202
6 878
5 905
6 242
7 004
5 175
5 128
6 737
4 324
5 109
7 530
4 861
Náklady na kg selete (do 7 kg ž.h.)
kg přírůstku v PV (7-30 kg ž. h.)
kg přírůstku ve V (30-110 kg ž. h.)
kg živé hmotnosti Kč 126,90
24,43
22,02
29,83 120,18
26,51
21,86
30,23 133,77
27,99
24,89
33,25 151,48
27,48
27,12
35,94 157,60
28,91
25,09
35,05 132,89
23,07
21,72
29,58 133,34
26,36
24,04
32,34
Nákupní cena za kg ž. h.
Zisk na kg ž. h.
Míra rentability Kč
Kč
% 31,29
1,49
6,5 33,36
3,14
10,4 34,81
1,56
4,7 35,19
-0,75
-4,7 34,46
-1,25
-3,6 30,56
0,98
4,5 35,16
2,82
11,3
Zisk na kapacitní jednotku výkrmny Kč 357 780 585 -197 -324 282 959
Tab. 2 Náklady ve výkrmu a náklady na jatečné prase (2000).
Průměry podniků VU Náklady na krmný den Náklady na kg přírůstku Náklady ve výkrmu
celkem z toho celkem z toho na výkrm. kus na jateč. prase
krmiva pracovní amort. ostatní krmiva pracovní amort. ostatní
Kč Kč
VU 2000 16,58 10,50 0,71 0,61 4,75 24,04 15,19 1,05 0,89 6,91 1 856 3 478
VU 1999 15,26 10,03 0,63 0,69 3,91 21,72 14,32 0,89 0,97 5,53 1 747 3 262
VU 1998 17,29 12,32 0,58 0,52 3,87 25,18 17,93 0,85 0,76 5,64 2 049 3 888
VU 1997 18,10 13,11 0,46 0,54 3,99 27,12 19,64 0,70 0,81 5,97 2 208 4 037
Tab. 3 Průměrná hmotnost jatečných prasat (2000)
Průměry podniků Hmotnost jatečných prasat dle tříd jakosti (kg ž. h.)
S I.
E II.
U III.
R IV.
O V.
P Průměr jatky NP Ostatní prodej Realizace celkem
VU 2000 97,6 105,2 112,4 118,8 96,4 90,0 109,1 59,0 82,5 105,6
VU 1999 109,8 118,5 123,6 73,7 110,2 59,8 73,2 107,6
VU 1998
VU 1997 109,7
110,0 127,6
119,4 133,0
124,4 72,0
77,0 110,6
112,3 66,2
47,6 64,4
86,0 108,4
108,4
Tab. 4 Zpeněžení jatečných prasat (2000)
Průměry podniků VU Hmotnost jatečných prasat dle tříd jakosti (kg ž. h.)
S I.
E II.
U III.
R IV.
O V.
P Průměr jatky NP Ostatní prodej Realizace celkem
VU 2000 43,12 36,49 35,78 32,23 29,72 22,66 35,16 20,40 32,80 35,01
VU 1999 31,42 29,08 27,61 24,58 19,70 30,96 13,97 23,95 30,56
VU 1998
VU 1997 33,39
35,65 33,27
34,05 32,51
33,16 28,22
28,31 23,31
24,00 34,47
35,45 17,08
18,26 31,37
35,90 33,87
35,19
Tab. 5 Ekonomika výroby jatečných prasat (2000)
Průměry podniků VU Na kg živé hmotnosti Ekonomika jat. prasete Rychlost obratu Ekonomika jednotkové kapacity Míra rentability
cena náklady zisk cena náklady zisk cena náklady zisk
Kč Kč Kč %
VU 2000 35,16 32,34 2,82 3 799 3 478 320 3,01 12 670 10 444 959 11,3
VU 1999 30,56 29,58 0,98 3 374 3 262 113 2,94 8 467 8 185 282 4,5
VU 1998
VU 1997 33,87
35,19 35,16
35,94 -1,29
-0,75 3 745
3 953 3 888
4 037 -143
-84 2,84
2,77 10 637
9 275 11 043
9 472 -406
-197 -3,7
-2,1
