Stabilita evropského trhu s mlékem, a tedy i českého, je do značné míry dána úspěšností vývozu přebytku mléka EU na trhy třetích zemí. Jedním z motivů odstranění kvót bylo umožnit výrobcům mléka v EU reagovat na rostoucí světovou poptávku a udržet podíl EU na světovém obchodu s mlékárenskými výrobky. Stane se odstranění kvót výhodou pro EU, tedy bude možné podílet se na uspokojení rostoucí světové poptávky po mléce, nebo tento krok povede k přetlaku nabídky mléka na vnitřním trhu EU?
Cílem článku je nastínit aktuální pozici EU ve světové výrobě mléka a obchodu s mlékárenskými výrobky a naznačit její vyhlídky do nejbližší budoucnosti. Metodicky je výhled založen na srovnání ekonomické výkonnosti farem s výrobou mléka v zemích, které mají rozhodující vliv na globální vývoj produkce a obchodu. K tomuto účelu jsou využita a zpracována data z mezinárodní sítě pro srovnávání ekonomiky farem s výrobou mléka IFCN Dairy a z dalších zdrojů.
EU produkuje zhruba o 8 % mléka více, než činí její domácí spotřeba (IDF, 2013, Tab. 1). Nezbytnost umístit přebytek mléka tak vytváří závislost trhu EU na světových trzích, tedy na vyváženosti světové nabídky mléka se světovou poptávkou. Přehled deficitních oblastí, které jsou zároveň hlavními aktéry světové dovozní poptávky, je zřejmý z Obr. 1. Nedostatek vlastní produkce mléka je zejména v Číně, Rusku, v zemích jihovýchodní Asie, v zemích střední Asie a severní Afriky a dále v oblasti střední Ameriky a severní části jižní Ameriky.
Ceny mléka
Regiony s nejvyšším deficitem produkce inklinují k vysokým cenám mléka. Z porovnání Obr. 1 a Obr. 2 je zřejmé, že z globálního hlediska byla v roce 2013 nejvyšší cenová úroveň syrového kravského mléka právě v oblastech velkého deficitu, tedy v Číně a v zemích střední Asie a severní Afriky, kde průměrná cena přesáhla úroveň 60 USD/100 kg (12,34 Kč/l) a dále v Rusku, kde se pohybovala mezi 50 a 60 USD/100 kg (10,31 až 12,34 Kč/l). Vysoká cenová úroveň v Kanadě je dána zejména vysokou ochranou trhu.
Naopak cena zemědělských výrobců mléka v zemích EU se pohybovala v roce 2013 ve středních hodnotách světové škály farmářských cen mléka a v řadě zemí EU se dokonce dostala pod úroveň teoretické světové ceny mléka. Světová cena je vypočtený ukazatel, který převádí ceny vybraných mlékárenských výrobků dosažené na světových burzách na cenu syrového mléka. Podle IFCN Dairy činila v roce 2013 průměrná světová cena mléka 50,6 USD/100 kg mléka standardní kvality (10,43 Kč/l). Metodika výpočtu ukazatele IFCN Dairy obsahuje cenový průměr sušeného odstředěného mléka, másla a sýrů typu Gouda, vážený podle obchodovaných objemů uvedených výrobků na burzách a podle obsahu mléka ve výrobku přepočtený na standardní kvalitu mléka (tzv. energy corrected milk, ECM) o obsahu 4 % tuku a 3,3 % bílkoviny. V zemích EU se v roce 2013 pod úroveň světové ceny nedostala průměrná domácí farmářská cena mléka (přepočtená na výše uvedený standardizovaný obsah složek) v Itálii, Řecku, Německu, Nizozemsku, Finsku, Švédsku, Velké Británii a v Irsku, v ostatních zemích však byla pod touto úrovní. Podle členění na základě cenové mapy (hrubé členění na průměrnou národní cenu mléka, Obr. 2) a podle dat o nákupu mléka ke zpracování (Eurostat, 2013) bylo tedy okolo 45 % objemu mléka ke zpracování v EU vykupováno pod světovou úrovní ceny mléka. To by měla být dobrá výchozí pozice pro postavení EU na světovém trhu, ovšem pokud zpracovatelé výhodu dokážou zúročit ve finální produkci.
Vývoz mléka a mléčných výrobků
Vývozy hlavních mlékárenských komodit z EU jsou orientovány především na deficitní oblasti s vysokou cenovou úrovní. V roce 2013 směřovalo téměř 30 % vyvezeného másla a téměř 33 % vyvezených sýrů do Ruska (tab. 2), Čína je s 33 % dominantním partnerem EU pro vývoz sušené syrovátky. U sušených mlék je tradičním dominantním teritoriem vývozu severní Afrika a střední Asie. Ovšem zvýšená poptávka a vysoké ceny sušených mlék v Číně přiměly země EU k přesměrování značné části vývozu sušených mlék na tento trh. V roce 2013 se vývoz sušeného odstředěného mléka do Číny meziročně zdvojnásobil, zatímco vývozy do Alžírska, Egypta a Vietnamu výrazně klesly, u sušeného plnotučného mléka byla situace obdobná (Evropská komise, 2014).
Hlavním soupeřem EU na světových trzích jsou zejména Nový Zéland a USA. V roce 2012 dosáhl nejvyššího podílu na světovém exportu v přepočtu na mléčný ekvivalent Nový Zéland (28 %), podíl EU 27 činil 26 % a podíl USA dosáhl 12 % (IDF, 2013). K dalším světovým vývozcům patří Austrálie, Bělorusko a Argentina, jejichž jednotlivé podíly se však pohybují okolo 4 % až 7 %. Zatímco objem vývozu z posledně jmenovaných zemí v průběhu posledních tří let stagnoval, tři největší exportéři naopak zvyšovali vývoz, z toho nejvíce Nový Zéland.
Celý článek je publikován v NCH 9/2014.
Ing. Iveta Bošková, Ph.D.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
