Zatímco problematika ekonomiky výroby mléka byla v posledních letech poměrně solidně zanalyzována, ekonomika výroby jatečného skotu je v tomto směru stále „popelkou“. Je to proto, že výroba jatečného skotu byla a doposud je v pozadí v rámci produkce chovu skotu.
Je to celkem pochopitelné. Řada podniků považuje výrobu jatečného skotu za nutný vedlejší produkt provázející výrobu mléka. A právě proto je předmětem tohoto příspěvku analýza ekonomiky výroby jatečného skotu a s touto problematikou spojenou ekonomikou jednotlivých kategorií „mladého skotu“.
Ekonomický význam produkce mléka a jatečného skotu
Tržby za mléko se podílí na tržbách chovu skotu rozhodující měrou. Tak např. v roce 2000 bylo vyprodukováno u námi sledovaného souboru podniků, chovajících kombinovaný typ skotu s různě vyhraněným mléčným zaměřením v rámci uzavřeného obratu stáda 5 912 litrů mléka na dojnici za rok (z toho prodáno 5 653 l) a 445,1 kg živé hmotnosti jatečného skotu, z čehož podíl mladého skotu představoval pouze 60 % (265,2 kg ž.h.) a zbytek připadl na prodej jatečných krav.
Na celkových tržbách se v rámci chovu skotu podílela produkce mléka plnými 80,5 % a připočteme-li navíc k produkci chovu dojnic tržby za jatečné krávy, pak podíl takto vyjádřených tržeb vzrostl až na 88,7 %. Tržby za jatečné krávy a jejich ekonomiku nelze podstatněji ovlivňovat. Produkce jatečných krav je v tomto případě jakýmsi „odpadem“ a její kvalita není rozhodující (v řadě případů je negativně korelována s mléčnou užitkovostí).Na druhé straně však nutno při ekonomickém hodnocení uvážit, že produkce jatečných krav je nutně provázena odchovem jalovic, což se projevuje v nákladovosti kategorií mladého skotu a svým způsobem ovlivňuje v oblasti reprodukce i chov dojnic.
Ať tak či onak, tržby za jatečný skot se podílejí na celkových tržbách přibližně 20 %. To samo o sobě logicky vede k tomu, že chovatelé skotu věnují rozhodující pozornost výrobě mléka, tedy chovu dojnic a ekonomika kategorií mladého skotu není středem jejich zájmu. Níže uvedené úvahy abstrahují od specializovaného chovu krav bez tržní produkce mléka, výlučně orientovaného na produkci jatečného skotu. Tato problematika vyžaduje zvláštní pozornost a osobitý přístup.
Nákladovost v jednotlivých kategoriích mladého skotu
Provozní a ekonomické výsledky námi sledovaného souboru podniků obsahuje tabulka 1. V běžné ekonomické praxi jsou sledovány náklady v rámci výše uvedených čtyř kategorií. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) Praha sleduje navíc kategorii „vysokobřezí jalovice“ (od 5. měsíce březosti). Z porovnání nákladů na krmný den vyplývá, že výsledky obou souborů se podstatněji neliší. Určitý rozdíl se projevuje v úrovni nákladů na kilogram přírůstku vlivem nižší úrovně přírůstků u souboru VÚZE.
Z porovnání úrovně nákladů na kg přírůstku a nákupní ceny je patrné, že efektivnost vlastního výkrmu je příznivá, při započítání nákladů spojených s pořízením zástavu do výkrmu může však dojít ke zvýšení jednotkových nákladů. Poněkud jiná situace nastává u odchovu jalovic. Zde však úroveň nákupní ceny za jatečné jalovice není určujícím kritériem, neboť hlavní pozornost u této kategorie je zaměřena na odchov jalovic, které svým nákladem zatěžují chov dojnic.
Kategorie „telata“ sdružuje výsledky jak býčků tak jaloviček. V tabulce 2. je tato kategorie rozdělena do skupin podle pohlaví a rovněž dle intervalu odchovu. Dochází k diferenciaci nákladů, kdy intenzita odchovu býčků je vyšší, stejně jako náklady na začátku odchovu, spojené hlavně s oblastí výživy.
Na rozdíl od kategorií jalovic sledovaných VÚZE („jalovice do 5. měsíce březosti“ a „vysokobřezí jalovice“) bylo provedeno u souboru VÚŽV členění na odchov jalovic do zabřeznutí (doba odchovu do I. připuštění + doba potřebná k reinseminaci) a chov březích jalovic.
Nákladovost odchovaných či vykrmených zvířat
Pro ekonomiku je rozhodující nákladovost otelených jalovic, které jsou převáděny do kategorie „dojnice“ a vykrmených mladých zvířat (většinou býků). Postupnou kumulaci nákladů od narození do ukončení odchovu či výkrmu obsahuje tabulka 3. Současně jsou zde uvedeny kumulovaně parametry doba odchovu a konečná hmotnost.
Je patrné, že s průběhem chovu dochází k postupnému snižování jednotkových nákladů, což je znatelné zvláště u výkrmu, ale i u odchovu jalovic kromě závěrečné fáze. V této fázi dochází u březích jalovic k postupnému snižování růstové schopnosti - navíc při o něco vyšších nákladech na krmný den (u souboru VÚZE je uváděn v roce 2000 náklad na krmný den jalovice od 5. měsíce březosti po odpočtu chlévské mrvy 40,17 Kč).
Závěr
Cílem tohoto příspěvku bylo seznámení s nákladovostí u jednotlivých kategorií mladého skotu. Při získávání podkladového materiálu jsme se bohužel setkávali se skutečností, že řada podniků nevěnuje ekonomice v tomto úseku výroby přílišnou pozornost, rovněž tak prvotní evidence nebývá právě na nejlepší úrovni. Přesto je třeba si uvědomit, že vliv těchto kategorií skotu na ekonomiku chovu skotu jako celku není zanedbatelný. Zatímco na tržbách se v rámci uzavřeného stáda skotu podílel mladý skot pouze 11,3 %, u nákladů tomu bylo podstatně více – podílel se plnými 29,2 %! A to již stojí za povšimnutí.
Celý problém spočívá v tom, že kategorie odchovu jalovic je provázena minimální tržností, na druhé straně tvoří nezbytnou součást chovu dojnic, pokud jde o reprodukci stáda. Tyto vazby v rámci uzavřeného obratu stáda skotu budou předmětem následujícího příspěvku v dalším čísle Farmáře.
Příspěvek vychází z výsledků řešení úkolu NAZV QD 0176 PP 06.
VÚŽV Praha – Uhříněves
Prof. ing. Zdeněk Poděbradský,CSc.
