Embryotransfer v ČR, …není to málo?

Vážení čtenáři,

asi budete souhlasit, že špičková kráva by měla poskytovat více potomků. Kdo si dnes může dovolit mít ve stádě zvířata s průměrnou dojivostí nebo s průměrným přírůstkem v případě masného skotu?

K úvodníku tohoto Našeho chovu mne inspiroval velice úspěšný embryotransfer (ET) provedený v ZD Chýšť. Po výplachu bylo získáno celkem 42 embryí. Z tohoto počtu bylo 32 embryí shledáno využitelnými pro přenos nebo konzervaci a ve finále se narodilo 16 živých telat. Zajímavé je i finální rozdělení, kdy tzv. heterospermie (inseminační dávka se spermatem dvou býků), kdy z 16 telat je pouze jedno po býku Hotrain a 15 po býku Snowman.  O dalších podrobnostech o této „biologické senzaci“ si můžete přečíst na straně 13.

Metoda ET je až neuvěřitelné stará. První úspěšné pokusy s embryotransferem u savců datujeme už do roku 1890, kdy britský embryolog Walter Heape provedl přenos embrya u králíků. Tento průlomový experiment dokázal, že embryo může být přeneseno z jednoho organismu do druhého a normálně se vyvíjet, navíc v tomto případě šlo o dvě různá plemena králíků. 

Klíčovým milníkem byl rok 1951, kdy se v USA podařil první úspěšný embryotransfer u skotu. Tento experiment provedli vědci na univerzitě ve Wisconsinu a znamenal začátek praktického využití této technologie v chovu skotu.

Dnes je embryotransfer běžnou součástí moderního chovu skotu. Podle statistik IETS se ročně provádí více než milion transferů embryí po celém světě.

V této souvislosti je třeba se zamyslet, proč naši chovatelé této biotechnologie využívají stále málo. Nevyplatilo by se tuto biotechnologii opět dotovat?

V archivu našeho časopisu lze najít, že s koncem dotačního programu skončil i zájem chovatelů. Například v roce 2006 bylo provedeno 1210 výplachů a bylo přeneseno 6032 embryí. Jednoznačný pokles zájmu dokumentují údaje z roku 2009, kdy se provedlo jen 255 výplachů a přeneslo 1719 embryí. V roce 2022 se udělalo v ČR 410 výplachů a přeneslo se 2149 embryí.  A konečně v roce 2024 to bylo 278 výplachů, přeneslo se 985 čerstvých embryí, zmrazených 542.

Zeptám se jako Jára Cimrman: Není to málo?

Zvláště v souvislosti s genomickou selekcí, která má u nás velkou podporu a zájem chovatelů, nebo v kombinaci s metodami IVF, by bylo vhodné tato čísla navýšit. Embryotransfer přináší výhody chovatelům. Dokáže velmi rychle využít genetický potenciál špičkových jedinců, významně zkrátit generační interval, a tím obohatit ve velmi krátké době stádo o špičková zvířata. Ten, kdo zakládá chov, jej může mít okamžitě na vysoké úrovni. Dalším důvodem je obchod s embryi. Jak je známo, některé tuzemské chovy dojného, ale i masného skotu, jsou svou genetickou úrovní opravdu špičkové. Co kdybychom ve větším množství mohli nabídnout do zahraničí také špičková embrya? A kolik by se jich v kontejnerech na Hradištku ještě dalo skladovat.

Jenže tato komerční stránka výměny embryí je u nás „v plenkách“. V zahraničí existují burzy, obchoduje se embryi na celosvětové úrovni. U nás se přitom dotují různé (i zbytečné) aktivity, co takhle opět obnovit zájem o biotechnologie formou podpor? Inspirace pro chytré hlavy, které o tom rozhodují…

Lukáš Prýmas

Více o embryotransferu najdete v Našem chovu 7/2025.