Nespecifický zánět dělohy po porodu – poporodní (endo)metritida představuje tradiční, však neustále aktuální problém u krav negativně ovlivňující reprodukci, a tím i produkci a ekonomickou rentabilitu v chovech mléčných krav. Jelikož dosavadní účinnost prevence, diagnostiky i léčby není dostatečná, je třeba v chovech s touto nemocí počítat i nadále a její negativní dopad pouze podle možností minimalizovat. Proto je nezbytné tento problém občas připomenout a aktualizovat možnosti jeho řešení
Výskyt poporodního zánětu dělohy ([endo]metritis) je zvláště u mléčných krav neustále vysoký a v závislosti na mnoho zevních i vnitřních faktorech dosahuje běžně 20-30 (10-50) % porodivších krav. Hlavním negativním dopadem onemocnění na reprodukci je pozdější ukončení kompletní involuce (regenerace) dělohy po březosti a porodu i obvykle pozdější nástup pohlavního cyklu, a tak pozdní nebo úplnou ztrátu možnosti nové březosti. V tradičních reprodukčních ukazatelích se onemocnění projevuje především snížením procenta zabřeznutí po 1. inseminaci, zvýšením servis periody (počet dnů od porodu do zabřeznutí), inseminačního indexu (počet inseminací potřebných k zabřeznutí) a brakace (vyřazení z chovu) z důvodu neplodnosti. Proto je třeba si toto onemocnění čas od času připomenout a aktualizovat možnosti jeho řešení.
Do určité míry tlumení nespecifické infekce zvýšenou aktivitou obranných mechanismů (lokální i celkové imunity) po porodu je fyziologické, poněvadž porod není aseptický proces a dosažení aseptického prostředí v děloze krav je obvykle až 35. – 40. den po porodu. Zánět vzniká v případě nezvládnutí tohoto procesu snížením přirozené imunity a/nebo zvýšením intenzity infekce. Tuto nerovnováhu zapříčiňují rozličné faktory. Nicméně z důvodu velkého množství různě se prolínajících přímo či nepřímo negativně působících faktorů (viz dále), které jsou z velké části v krátkém časovém horizontu stěží řešitelné až neřešitelné, nelze tuto nemoc zcela vymýtit, ale jen minimalizovat její negativní dopad. Navíc výsledky studií faktorů ovlivňujících zánět dělohy často nejsou jednoznačné. Proto je třeba poporodní zánět dělohy považovat v reprodukci krav do určité míry za stálý problém.
V současné době se poporodní záněty dělí na puerperální metritidu (akutní zánět pronikající hlouběji do stěny dělohy do 21. dne po porodu), klinickou endometritidu (chronický zánět děložní sliznice – endometria po 21. dnu od porodu, který lze klinickým vyšetřením prokázat), subklinickou endometritidu (chronický zánět děložní sliznice po 21. dnu od porodu, který nelze klinickým vyšetřením prokázat) a pyometru (zvláštní forma chronického zánětu s velkou náplní hnisavého sekretu v děloze obvykle doprovázená perzistentním žlutým tělískem na vaječnících).
Literatura u autora.
Doc. MVDr. Radovan Doležel, CSc.
Klinika chorob přežvýkavců a prasat,
VETUNI Brno
Kontakt na autora: dolezelr@vfu.cz
Celý článek najdete v NCH10/2024.
