Energetická náročnost fyzické aktivity koní jako klíčový faktor individualizace výživy

Správné stanovení energetické potřeby představuje základní předpoklad efektivního výživového managementu koní. Energetická potřeba však není dána pouze tělesnou hmotností a obecnou kategorií práce, ale je významně ovlivněna charakterem fyzické aktivity, její intenzitou, délkou trvání a variabilitou.

U sportovních a služebních koní se jednotlivé typy pohybu často střídají v rámci jednoho dne, což může vést k výrazným rozdílům v energetickém výdeji. Tradiční výživová doporučení vycházející z tabulkových hodnot proto nemusí vždy odpovídat skutečné energetické náročnosti práce. Při optimalizaci krmné dávky je tedy klíčové posuzovat fyzickou aktivitu koní nejen kvalitativně, ale i kvantitativně, a tyto informace promítat do sestavení krmné dávky.

Energetická potřeba koní z hlediska výživy

Energetická potřeba koní se skládá ze záchovné potřeby energie a potřeby energie na práci. Záchovná potřeba představuje množství energie nezbytné k udržení základních životních funkcí organismu, je navyšována potřebami pro termoregulaci a spontánní aktivity při klidovém režimu (Zeman, 2005). Je ovlivněna především tělesnou hmotností, temperamentem, plemennou příslušností a podmínkami prostředí, přičemž u vzrušivějších jedinců může být potřeba záchovné energie vyšší, než jsou standardně uváděné minimální hodnoty v tabulkách (Meyer & Coenen, 2003). Potřeba energie na práci je úzce spjata s charakterem fyzické aktivity, její intenzitou a délkou trvání. U sportovních a služebních koní tvoří tato složka významnou část celkové energetické potřeby a její podíl se může výrazně měnit v závislosti na aktuální pracovní zátěži. Tyto dvě složky celkové denní potřeby energie je proto nezbytné posuzovat zvlášť a následně je sumárně zohlednit při sestavení krmné dávky.

Pro vyjádření energetické potřeby koní se v různých zemích používají odlišné energetické systémy. V českých podmínkách je tradičně využíván systém stravitelné energie (SE), vyjádřený v megajoulech na den (MJ·den⁻¹), který vychází z doporučení Zemana (2005). Tento systém zohledňuje energii obsaženou v krmivu po odečtení ztrát ve výkalech a je v praxi dobře využitelný pro sestavování krmných dávek. V zahraničí může být kromě konceptu systému stanovení potřeby energie ve formě stravitelné energie (DE „digestible energy“ je ekvivalentem SE v češtině) také stanovení ve formě metabolizovatelné energie (ME), který navíc zohledňuje energetické ztráty moči a plynů (Meyer & Coenen, 2003; NRC, 2023), v praktických podmínkách chovu koní je tento koncept (ME) velmi problematický. Přestože se tyto systémy liší v metodice výpočtu, jejich praktické využití sleduje stejný cíl – stanovení množství energie, které je kůň schopen skutečně využít pro udržení životních funkcí a fyzickou práci.

Článek vznikl na základě řešení výzkumného projektu Technologické agentury České republiky programu 2. VS SIGMA – DC2 TQ03000006 s názvem Vývoj nové úpravy ostropestřce mariánského ve výživě koní.

Použitá literatura je k dispozici u autorů.

Autoři: Ing. Nikola Sedláčková,

Ing. Dočkalová Hana, Ph.D.,

prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.

Foto Nikola Sedláčková

Kontakt: xsedla10@mendelu.cz

Celý článek najdete v časopise Krmivářství 2/2026, který právě vyšel.