O množství přijatého krmiva rozhoduje především koncentrace energie. Zvíře sežere při neomezené nabídce jen tolik, kolik potřebuje pro uspokojení potřeby energie, bez ohledu na to, kolik je v přijatém množství aminokyselin, popř. dusíkatých látek (tzv. hrubého proteinu). Nepozná, že jich přijalo málo nebo naopak zbytečně mnoho. Při vyšší koncentraci energie je proto třeba zvýšit i koncentraci esenciálních aminokyselin, aby zvíře při menším příjmu krmiva netrpělo jejich nedostatkem. A naopak, při nižší energetické hodnotě se množství přijatého krmiva zvyšuje. Ponecháme-li v takové směsi normou požadovanou hladinu aminokyselin, zvíře jich sežere více než potřebuje.
Příjem krmiva je limitován kapacitou trávicího traktu. Je třeba připomenout, že moderní brojleři sežerou i při vysoké koncentraci energie tolik, že mnoho volného prostoru v trávicím traktu nezbývá. Krmivo s výrazněji sníženou hladinou energie proto neumožňuje plně využít jejich růstový potenciál.
Potřeby kuřat, která dnes vykrmíme za 32 dní, nemohou být stejné jako u brojlerů, které jsme před pár lety krmili do stejné hmotnosti o 10 dnů déle. Proto se máme řídit nejnovějším doporučením dodavatele té hybridní kombinace drůbeže, kterou jsme nakoupili.
Při formulaci receptur krmných směsí je úkolem krmiváře postarat se o správný poměr mezi obsahem energie a aminokyselin. Vychází se z potřeby metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu (MEn) a standardizovaných ileálně stravitelných aminokyselin.
Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: zelenka@mendelu.cz
Celý článek najdete v NCh 10/2020.
